9 C 229/2020-60 — Okresní soud v Klatovech

Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byla podána k Okresnímu soudu v Klatovech dne 27. 8. 2020 a byla odůvodněna tím, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] jej neměla pojištěné v období od 6. 9. 2019 do 3. 11. 2019. Za toto období náleží žalobci za 59 dní po [částka] částka [částka]. Zákonný úrok z prodlení požadoval žalobce od 17. 3. 2020 do zaplacení z částky [částka] (tj. včetně [částka] za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek). Žalobce dovozoval vlastnictví automobilu žalované ze zákonem předepsaného procesu v § 15 odst. 1 – 3 z. č. 168/1999 Sb. a zjistil, že žalovaná je v rozhodném období vlastníkem vozidla. Dle zákona č. 168/1999 Sb. má být ke každému vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel uzavřeno povinné ručení. Tím, že tak žalovaná neučinila, bylo vozidlo nepojištěno 59 dní a dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [označení žalobce] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, což je částka [částka]. Splatnost příspěvku nastala 16. 3. 2020. Žalovaná uhradila svůj dluh jen částečně dne 6. 10. 2020 ve výši [částka] a v této výši byl vzat návrh částečně zpět. Rovněž byla požadována náhrada nákladů soudního řízení ve výši [částka]. Žalovaná s návrhem nesouhlasila proto, že se domnívala, že má pojištění uhrazeno. Vlastnictví k předmětnému automobilu v požadovaném období nezpochybňovala. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [označení žalobce] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (dle § 1 odst. 2 nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.). Dle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby stanoví dle § 4 odst. 5 Ministerstvo financí vyhláškou, což je v daném případě vyhláška č. 205/1999 Sb. Denní sazba činí v daném případě částku [částka] (dle § 2 odst. 1 písm. g)), což je za 59 dní celkem [částka]. Žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [označení žalobce] z 30. 1. 2020, dále upomínku ze dne 13. 5. 2020 a předžalobní upomínku z 5. 8. 2020. Upomínky byly adresovány na adresu [adresa]. [adresa]. [adresa] [adresa] [stát. instituce], [označení oddělení] [anonymizováno], zprávou ze dne 24. 9. 2020 sdělil, že vozidlo [registrační značka] je vedeno od 24. 1. 2012 dosud na vlastníka [jméno] [jméno]. Z Kupní smlouvy ze dne 4. 5. 2019, uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vozidlo model [typ vozidla], rok výroby [rok], [registrační značka], bylo prodáno žalované jako kupující. Dotazem na [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že tato eviduje na předmětné vozidlo pojistnou smlouvu s [číslo] s platností od 30. 5. 2019 do 6. 9. 2019, tato byla stornována pro neplacení a druhou smlouvu pod [číslo] s platností od 4. 11. 2019 na dobu neurčitou. [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] dne 1. 12. 2020 odpověděla, že žádnou smlouvu na předmětné vozidlo neeviduje. Z těchto listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná jako vlastník předmětného automobilu jej neměla pojištěné v době od 6. 9. 2019 do 3. 11. 2019 a dlužila tak částku celkem [částka] (59 x [částka] + poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši [částka]). Dne 6. 10. 2020 žalobce přijal od žalované částku [částka] a v této výši vzal žalobní návrh zpět, ještě před jednáním ve věci samé. Soud proto v souladu s ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. v této části řízení zastavil, když částka [částka] byla započítána na úhradu dlužných úroků za období od 17. 3. 2020 do 19. 6. 2020. Na žalobě zůstala částka [částka], představující zákonné úroky z prodlení za období od 20. 6. 2020 do 6. 10. 2020. Soud jednal a rozhodl dne 16. 12. 2020 za situace, kdy žalobce byl k jednání omluven a žalovaná se k jednání dostavila. Nepředložila však soudu žádný důkaz o tom, že by vozidlo [označení vozidla], které zakoupila od p. [jméno] [jméno], měla v době od 6. 9. 2019 do 3. 11. 2019 pojištěné. Soud rozhodl ve věci na základě listinných důkazů, a to tak, že bylo žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověno, když žalovanou stíhá povinnost platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a pokud tak neučiní, platí žalobci příspěvek dle citovaného zákonného ustanovení. Žalovaná zaplatí žalobci částku [částka], což je kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 20. 6. 2020 do 6. 10. 2020, kdy byl dluh žalovanou uhrazen. Úrok z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná požádala o delší lhůtu splatnosti, vzhledem ke své momentální nesolventnosti, soud stanovil lhůtu k úhradě této částky a dalších, do 28. 2. 2021. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení včetně soudního poplatku ve výši [částka]. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. [částka] 200. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka – účtovaná v částce [částka]), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Za úkon zpětvzetí žaloby byla účtována částka [částka] (§ 7 bod 3 AT), soud však k přihlédnutím k výši žalované částky a k tomu, že zpětvzetí žaloby bylo zakomponováno do doplnění žalobního návrhu, přiznal tento úkon žalobci v hodnotě ½, tj. za [částka]. K tomuto úkonu náleží i RP ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 AT. Celková odměna tak činí [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] [anonymizováno] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě shodně jako ve výroku I. Soud uložil žalované doplatit soudní poplatek (§ 4 odst. 1 písm. j z.č. 549/1991 Sb.) ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem, a protože činí [částka], pak doměřená částka je [částka], kterou zaplatí neúspěšná žalovaná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.