9 C 281/2020-23 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne 31. 8. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o zápůjčce dne 12. 6. 2019, na základě které byla na účet žalované č. [bankovní účet] zaslána částka ve výši [částka], kterou se zavázala žalovaná splatit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Splatnost byla sjednána do 19. 6. 2019. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná seznámena s jejími podmínkami prostřednictvím formuláře – Žádost o poskytnutí zápůjčky. Žalovaná se tak seznámila i se zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí Smlouvy, což odsouhlasila. Smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobce požaduje po žalované splatit půjčenou částku s poplatkem ve výši [částka], dále zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení, tj. od 20. 6. 2019 z této částky, rovněž i smluvní pokutu, kterou žalobce vyčíslil na částku [částka] do výše, jež nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Na nákladech soudního řízení účtuje [částka]. Žalovaná ani přes upomínky dluh neuhradila. Soud jednal a rozhodl dne 16. 12. 2020 bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce byl omluven a u žalované bylo doručeno dnem 25. 11. 2020. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a rozhodl bez přítomnosti účastníků na základě listinných důkazů. Žalobce soudu předložil Smlouvu o zápůjčce ze dne 12. 6. 2019, uzavřenou se žalovanou spolu se Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou její součástí, upomínky ze dne 26. 6. 2019, 3. 7. 2019, 10. 7. 2019, 19. 7. 2019 a ze dne 3. 8. 2019. Výzva k úhradě před podáním žaloby psaná advokátkou je datována dnem 10. 8. 2020 a je doložena s podacím lístkem. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dle Smlouvy o zápůjčce byla poskytnuta žalobcem žalované částka [částka] převodem, na jí sdělený účet dne 14. 6. 2019 (doloženo výpisem z účtu žalobce). Žalovaná se dle smlouvy zavázala splatit poskytnutou částku věřiteli nejpozději do 17. 6. 2019 ode dne poskytnutí zápůjčky (tj. do 19. 6.) spolu s poplatkem [částka]. Protože soud neměl k dispozici žádné důkazy o tom, že by dluh žalovaná uhradila, vycházel z předložených důkazů žalobcem a uzavřel, že Smlouva o zápůjčce (§ 2390 a násl. o. z.), která byla uzavřena podle § 1820 o. z. distančním způsobem, byla podána po právu. Dlužnou částku ve shora uvedené výši [částka] zaplatí žalovaná žalobci spolu s úrokem z prodlení z jistiny, tj. z částky [částka] od 20. 6. 2019 do zaplacení, který je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vše, včetně smluvní pokuty, která byla žalobci přiznána dle čl. 2 Smlouvy za prodlení s úhradou dluhu a je požadována v ponížené výši [částka] (§ 2048 o. z., § 122 z. č. 257/2016 Sb.) a nákladů spojených v souvislosti s prodlením žalované (písemné výzvy) ve výši [částka], zaplatí žalovaná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Soud zamítl částečně žalobu ve výši [částka], která představuje poplatek za 4 upomínky ze dne 3. 7. 2019, 10. 7. 2019, 19. 7. 2019 a ze dne 3. 8. 2019 po [částka], o kterých žalobce tvrdí, že je žalované zasílal (nedoloženo, doložena je až upomínka psaná advokátem z r. 2020). Dle názoru soudu jsou v krátkém časovém rozmezí klientům zasílány účelově tak, aby byly v maximálním počtu 5 x (čl. 2 Smlouvy), aby mohl za každou upomínku žalobce účtovat poplatek [částka]. Žalobce tak dalšími sjednanými poplatky ve smlouvě neúměrně navyšuje náklady zápůjčky, což soud považuje za odporující dobrým mravům a tedy v této části smlouvy za neplatné. Za přiměřený počet účtovatelných upomínek soud považuje v tomto případě upomínku jednu, a to prvou ze dne 26. 6. 2019, proto žalobci byla přiznána tato částka ve výši [částka]. Soud uložil žalované doplatit soudní poplatek (§ 4 odst. 1 písm. j z. č. 549/1991 Sb.) ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem, a protože činí [částka], pak doměřená částka činí [částka], kterou zaplatí v převážné míře neúspěšná žalovaná ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 Kč [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby), tj. [částka]. V souvislosti s poskytnutím právní služby náleží k těmto úkonům i paušální sazba ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány celkem 2 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 2 = [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobci nebyla přiznána odměna za Výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 10. 8. 2020, neboť tento úkon soud nepovažoval za účelně vynaložený tak, jak má na mysli ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Výzvy k zaplacení před podáním žaloby zasílal žalované sám žalobce dopisy (viz shora), za které mu již byla přiznána odměna ve výši [částka], což soud považuje za přiměřené a dostačující. Předžalobní upomínku ze dne 10. 8. 2020 pak zaslal již žalobce v zastoupení advokátem. Dle názoru soudu byla tato upomínka zaslána především proto, aby měl žalobce v případě úspěchu ve věci zajištěno právo na náhradu nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud tedy nepřiznal náhradu nákladů řízení žalobci za tento úkon ve výši [částka] z toho důvodu, že jej nepovažoval za účelně vynaložený, když jednak výzvy k zaplacení dluhu byly již samotným žalobcem zaslány žalované a dále žalobci byla již částka ve výši [částka] za náklady spojené s upomínáním přiznána.