4 C 241/2021-52 — Okresní soud v Klatovech

Podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by byla žalovanému uložena povinnost k úhradě částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že zahájila u žalovaného na provozovně kontrolu, při níž bylo zjištěno celkem 293 kusů výrobků porušujících práva [anonymizováno] vlastnictví. Tyto výrobky byly následně zajištěny a uskladněny mimo dosah kontrolované osoby dle § 7b odst. 1,2 zákona o [obec] obchodní inspekci. Následně bylo přistoupeno k likvidaci výrobků dle protokolů o zničení ze dne [datum]. Faktura byla žalovanému vystavena podle vyúčtování nákladů na uskladnění a likvidaci padělků, přičemž skladování a zničení zajištěných výrobků je provedeno na náklady kontrolované osoby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K ústnímu jednání dne [datum] se účastníci nedostavili, žalobkyně měla předvolání doručeno dne [datum], žalovaný fikcí dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Z úředních záznamů žalobkyně na čl. 6-14 soud zjistil, že v tržnici ve [anonymizováno] ulici [adresa] ve [obec], jež je dle výpisu ze živnostenského rejstříku provozovnou žalovaného, byly uskutečněny opakované kontroly žalobkyně ve dnech [datum], [datum] a [datum], přičemž zde byly prodávány padělky neoprávněně označené ochrannými známkami firem. Žalobkyně při kontrolách padělané výrobky zajistila, jak bylo zjištěno z příloh k úředním záznamům na čl. 15 - 20, kde jsou uvedeny seznamy konkrétních zajištěných výrobků. Z rozhodnutí žalobkyně o zničení [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že výrobky zabavené při kontrolách byly zlikvidovány pod dohledem komise dne [datum]. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala náklady na uskladnění a likvidaci padělků (čl. 23 – 31) a vyfakturovala mu dlužnou částku [částka] fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomínala dopisem ze dne [datum]. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovaný nabízel ve své provozovně padělané výrobky, které byly neoprávněně označované ochrannými známkami různých firem, čímž porušil ustanovení § 8 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Postup žalobkyně a její nárok uplatněný v tomto řízení má oporu v ust. § 7b odst. 1,2 zákona č. 64/1986 Sb. o [obec] obchodní inspekci. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech za uskladnění a likvidaci padělků částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury. Nárok na úroky z prodlení má oporu v § 1970 obč. zákoníku, jeho výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšná žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení, představujících dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu ve výši 2 x [částka], tj. [částka]. Žalovaný je povinen zaplatit [země] soudní poplatek v částce [částka] na podkladě § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když žalobkyně je v řízení od soudního poplatku osvobozena.