7 C 229/2021-78 — Okresní soud v Klatovech

<b>Jednoduché odůvodnění:</b> Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení neuhrazeného pojistného ve výši celkem [částka] ze tří smluvních závazků. Žalobkyně v návrhu tvrdí, že žalovaný řádně neuhradil splatné pojistné za období od [datum] do [datum] a dluží tak v prvém případě na pojistném částku ve výši [částka], ve druhém případě nebylo pojistné placeno v době od [datum] do [datum] a dluh činí [částka] a v posledním případě činí dluh na pojistném za období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. Dluh žalovaný neuhradil ani po výzvě. Soud na základě žalobkyní předložených dokladů žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl postupem dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný dostavil osobně, dluh nepopřel, uvedl, že se jej bude snažit uhradit ve splátkách. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne [datum] tři pojistné smlouvy [anonymizována tři slova] – [anonymizováno]. Žalovaný nehradil pojistné ani z jedné smlouvy za období od [datum] do [datum] a dluží tak na pojistném částku ve výši celkem [částka] Tyto skutečnosti jsou zřejmé z bilancí pojistných smluv, které žalobkyně předložila a žalovaný je žádným způsobem nerozporoval. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník má pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli tři pojistné smlouvy, jimiž se žalovaný zavázal hradit sjednané pojistné. Toto pojistné však žalovaný v rozporu se smlouvami neplnil, a proto mu soud na základě návrhu žalobkyně uložil povinnost uhradit dlužné pojistné v celkové výši [částka]. Žalovanému byla na základě provedených důkazů uložena povinnost zaplatit žalovanou částku včetně úroků z prodlení, když o úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého, je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen zaplatit i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána zvláštním předpisem, v daném případě nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení, které za dlužné období kapitalizovala na částku [částka]. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, soud ve výroku II. postupem dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Tyto náklady soud určil částkou ve výši [částka] za tři úkony právní pomoci po [částka] (§ 14b odst. 1 vyhlášky MS č. 177/96 Sb.), tři režijní paušály po [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky MS č. 177/96 Sb.) + 21% DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek.