9 C 166/2021-23 — Okresní soud v Klatovech

Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byla podána k Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum] a byla odůvodněna tím, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] jej neměl pojištěné v době od [datum] do [datum] a dluží tak částku [částka] ([částka] x [číslo] dní = [částka]) a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši [částka]. Zákonný úrok z prodlení požadoval žalobce od [datum] do zaplacení z částky [částka]. Žalobce dovozoval vlastnictví osobního automobilu žalovaného ve vymáhajícím období ze zákonem předepsaného procesu uvedeného v § 15 odst. 1 - 3 z. č. 168/1999 Sb. Dle zákona č. 168/1999 Sb. má být ke každému vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel uzavřeno povinné ručení. Tím, že tak žalovaný neučinil, bylo vozidlo nepojištěno [číslo] dní a dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost příspěvku nastala [datum]. Žalovaný však neuhradil ničeho. Rovněž byla požadována náhrada nákladů soudního řízení ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem [země] [země], posuzoval soud i pravomoc a příslušnost k projednání této věci dle Nařízení EU [číslo]. Dospěl k závěru, že Okresní soud v Klatovech je příslušným k projednání této věci zásadně podle čl. 4 odst. 1, dle kterého, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu (analogicky lze použít i čl. 14, týkající se příslušnosti ve věcech pojištění, dle kterého může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba). Vzhledem k tomu, že žalovaný má evidován pobyt na okrese [obec], je také příslušným k projednání této věci i zdejší soud. Soud jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků dne [datum], když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno dnem [datum]. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí, postupoval dle § 101 odst. 2,3 o. s. ř. a rozhodl na základě důkazů, předložených žalobcem. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 nestanoví-li tento zákon jinak a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby stanoví dle § 4 odst. 5 Ministerstvo financí vyhláškou, což je v daném případě vyhláška č. 205/1999 Sb. Denní sazba činí v daném případě částku [částka] dle § 2 odst. 1, což je za [číslo] dní celkem [částka]. Žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z [datum], dále upomínku ze dne [datum] a předžalobní upomínku psanou advokátem z [datum], z nichž soud zjistil, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] jej neměl pojištěné v době od [datum] do [datum] a dluží tak částku [částka] ([částka] x [číslo] dní = [částka]) a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši [částka]. Tento důkaz koresponduje se sdělením [název], odbor dopravy, který zprávou ze dne [datum] sdělil, že předmětné vozidlo je vedeno na vlastníka - žalovaného v době od [datum] do [datum]. Od [datum] je vozidlo evidováno na [jméno] [příjmení]. I když má registr vozidel pouze evidenční charakter, soud neměl k dispozici žádné jiné důkazy, které by tvrzení žalobce vyvrátily. Soud proto rozhodl tak, že žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný zaplatí částku [částka] celkem spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. Úrok z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dosahuje výše do zaplacení [číslo] ročně. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. [částka] [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 2 úkony, proto žalobci náleží celkem [číslo] x [číslo] = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí Kč [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem Kč [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve shodné lhůtě jako ve výroku ad I. Žalobci nebyla přiznána odměna za předžalobní upomínku ze dne [datum], neboť tento úkon soud nepovažoval za účelně vynaložený tak, jak má na mysli ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Výzvu k zaplacení před podáním žaloby zaslal žalovanému sám žalobce dopisy (viz shora). Předžalobní upomínku ze dne [datum] pak zaslal již žalobce v zastoupení advokátem. Dle názoru soudu byla tato upomínka zaslána především proto, aby měl žalobce v případě úspěchu ve věci zajištěno právo na náhradu nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za tento úkon ve výši [částka] z toho důvodu, že jej nepovažoval za účelně vynaložený, když jednak výzvy k zaplacení dluhu byly již samotným žalobcem zaslány žalovanému, což soud považuje za dostačující a dále byl již žalobci ve výroku I. příspěvek na mimosoudní uplatnění práva ve výši [částka] přiznán. Právní zástupce žalobce neuvádí ve své předžalobní upomínce v zásadě jiné skutečnosti a údaje než ty, které již žalovanému zaslal samotný žalobce. I ve světle této skutečnosti nelze považovat úkon právního zástupce žalobce za opětovně zaslanou předžalobní upomínku, jako účelně vynaložený (viz usnesení [název] v [obec] j. č. 15 Co 215/2020). Nalézt proporci mezi právem věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a povinností dlužníka nést náklady soudního řízení, vzniklé v důsledku nezbytnosti soudního vymáhání pohledávky, je úkolem obecného soudu. Tento musí přihlížet k tomu, aby dlužník nebyl v podstatě opětovně sankcionován prostřednictvím povinnosti k úhradě nákladů řízení. Odměna za zastupování za přiznané úkony ve výši [částka] je dle názoru soudu přiměřená a odpovídá povaze a složitosti této věci. Soud uložil žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem, a protože činí [částka], pak doměřená částka činí [částka], kterou zaplatí neúspěšný žalovaný ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.