ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2021:9.C.217.2021.1 Datum: 2021-10-18 Předmět: zaplacení [částka] s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 4 z. č. 168/1999 Sb."] ["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení [částka] s příslušenstvím. Aplikuje: § 4 (168/1999 Sb.).
1. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byla podána k Okresnímu soudu v Klatovech dne 20. 6. 2021 a byla odůvodněna tím, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] jej neměla pojištěné v době od 1. 10. 2019 do 29. 2. 2020 a dluží tak částku [částka] x 152 dní = [částka] a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši [částka]. Zákonný úrok z prodlení požadoval žalobce od 12. 11. 2020 do zaplacení z částky [částka]. Žalobce dovozoval vlastnictví osobního automobilu žalované ve vymáhajícím období ze zákonem předepsaného procesu uvedeného v § 15 odst. 1-3 z. č. 168/1999 Sb. Dle zákona č. 168/1999 Sb. má být ke každému vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel uzavřeno povinné ručení. Tím, že tak žalovaná neučinila, bylo vozidlo nepojištěno 152 dní a dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost příspěvku nastala 11. 11. 2020. Žalovaná však neuhradila ničeho. Rovněž byla požadována náhrada nákladů soudního řízení ve výši [částka].
2. Soud jednal a rozhodl dne 18. 10. 2021 bez přítomnosti účastníků, neboť byl právní zástupce žalobce k jednání omluven a u žalované bylo vykázáno doručení fikcí dnem 30. 9. 2021. Soud rozhodl na základě listinných důkazů, založených ve spise žalobcem tak, jak umožňuje ust. § 101 odst. 1, 2 o. s. ř.
3. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobce] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
4. Podle § 1 odst. 2, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
5. Dle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby stanoví dle § 4 odst. 5. Ministerstvo financí vyhláškou, což je v daném případě vyhláška č. 205/1999 Sb. Denní sazba činí v daném případě částku [částka] dle § 2, což je za 152 dní celkem [částka].
6. Žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 28. 8. 2020, dále upomínku ze dne 9. 12. 2020 a předžalobní upomínku psanou advokátem z 26. 5. 2021, z nichž soud zjistil, že žalovaná, dle tvrzení žalobce, jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] jej neměla pojištěné v době od 1. 10. 2019 do 29. 2. 2020 a dluží tak částku [částka] x 152 dní = [částka] a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši [částka]. To, že žalovaná je vlastníkem předmětného vozidla koresponduje se sdělením [stát. instituce], odbor dopravy, který zprávou ze dne 13. 7. 2021 sdělil, že tento osobní automobil je registrován na vlastníka, tj. žalovanou v době od 1. 10. 2019 do 29. 2. 2020. Žalovaná soudu žádnou kupní ani jinou smlouvu nepředložila, soud tedy neměl k dispozici žádné jiné důkazy, proto považoval žalobní návrh za důvodný. Žalovaná dluží žalobci celkem [částka] + [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 11. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení náleží žalobci dle § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dluhu soud určil 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
8. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 Kč [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 2 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 2 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí Kč [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem Kč [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit ve stejné lhůtě jako shora.
9. Žalobci nebyla přiznána odměna za předžalobní upomínku ze dne 26. 5. 2021, neboť tento úkon soud nepovažoval za účelně vynaložený tak, jak má na mysli ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. Výzvu k zaplacení před podáním žaloby zaslal žalovanému sám žalobce dopisy (viz shora). Předžalobní upomínku ze dne 26. 5. 2021 pak zaslal již žalobce v zastoupení advokátem. Dle názoru soudu byla tato upomínka zaslána především proto, aby měl žalobce v případě úspěchu ve věci zajištěno právo na náhradu nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za tento úkon ve výši [částka] z toho důvodu, že jej nepovažoval za účelně vynaložený, když jednak výzvy k zaplacení dluhu byly již samotným žalobcem zaslány žalované, což soud považuje za dostačující a dále byl již žalobci ve výroku I. příspěvek na mimosoudní uplatnění práva ve výši [částka] přiznán. Právní zástupce žalobce neuvádí ve své předžalobní upomínce v zásadě jiné skutečnosti a údaje než ty, které již žalovanému zaslal samotný žalobce. I ve světle tohoto, nelze považovat úkon právního zástupce žalobce za opětovně zaslanou předžalobní upomínku, jako účelně vynaložený (viz usnesení KS v Plzni j. č. 15 Co 215/2020). Nalézt proporci mezi právem věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a povinností dlužníka nést náklady soudního řízení, vzniklé v důsledku nezbytnosti soudního vymáhání pohledávky, je úkolem obecného soudu. Tento musí přihlížet k tomu, aby dlužník nebyl v podstatě opětovně sankcionován prostřednictvím povinnosti k úhradě nákladů řízení. Odměna za zastupování za přiznané úkony ve výši [částka] je dle názoru soudu přiměřená a odpovídá povaze a složitosti této věci.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.