9 C 249/2020-102 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím, která představuje dluh žalovaného za odtah ve výši [částka], částku [částka] za první až třetí den střežení, částku [částka] za čtvrtý až [číslo] den po provedeném odtahu vozidla a [částka] za každý den následující po [číslo] dni po odtahu vozidla. Žalobce provedl odtah dne [datum] vozidla [registrační značka] na základě žádosti [typ] policie [obec] [obec], žalobce se pokusil žalovaného kontaktovat a následně bylo umístěno na parkovišti provozovaného žalobcem. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil pouze částku [částka]. Na nákladech řízení bylo požadováno [částka]. Soudem byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný odpor. Uvedl v něm, že s předmětným vozidlem nemá žádnou spojitost, neboť přestupek s vozidlem spáchal majitel a provozovatel vozidla [jméno] [jméno], který vozidlo vlastnil od r. [rok] a ten si také vozidlo z parkoviště vyzvedl a zaplatil odtah a následně jej ekologicky zlikvidoval. Ve svém vyjádření doplnil, že dne [datum] došlo mezi ním a [jméno] [jméno] k uzavření kupní smlouvy ústní formou, auto si [příjmení] [jméno] koupil za [částka]. V r. [rok] ji chtěl [příjmení] [jméno] podepsat, ale k podpisu nedošlo. Žalovaný věděl o tom, že [příjmení] [jméno] zaplatil za odtah [částka], vozidlo mělo být pak zlikvidováno. Žalovaný jej vlastnil od r. [rok] – [rok]. Navrhl zamítnutí žaloby. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Skutkově soud učinil následující závěry: Soudu byla předložena nepodepsaná kupní smlouva ze dne [datum], kde jako prodávající vystupuje žalovaný v dané věci a kupujícím měl být [jméno] [jméno], předmětem koupě je osobní automobil zn. [typ], [registrační značka]. I když se písemně [příjmení] [jméno] vyjádřil dne [datum], že kupní smlouvu nepodepsal, že nikdy nebyl vlastníkem předmětného vozidla, vozidlo bylo vždy vedeno na pana [příjmení], vozidlo tako vyzvedl na parkovišti spolu s p. [příjmení] a následně ho nechali ekologicky zlikvidovat, aby nedošlo k problémům, pak k tomuto tvrzení soud uvádí, že dle protokolu o odtahu vozidla soud zjistil, že k němu došlo dne [datum] a převzal si je zpět [jméno] [jméno] dne [datum] a zaplatil částku [částka]. Vozidlo si koupil žalovaný dle předložené kupní smlouvy ze dne [datum] od p. [příjmení] za [částka], cena byla snížena na [částka]. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] odboru dopravy soud zjistil, že od [datum] dosud je veden jako vlastník vozidla [jméno] [příjmení]. Z kopie pojistné smlouvy ([typ]) předložené žalovaným č.sml. [číslo] s počátkem pojištění [datum] na dobu neurčitou vyplývá, že pojistníkem je sice žalovaný, ale provozovatelem a držitelem [jméno] [jméno]. Lze tedy uzavřít, že [jméno] [jméno] byl v době odtahu faktickým provozovatelem osobního automobilu. Soud poznamenává, že i ústní kupní smlouva, týkající se osobního automobilu, je považována za platné právní jednání. Ve spise je také založen dopis od [jméno] [příjmení], který zde uvádí, že vlastníkem předmětného vozu je žalovaný, ale v době přestupku byl uživatelem vozidla [jméno] [jméno], který se k provozování auta hlásí. V dané věci předmětné motorové vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci ve vlastnictví žalobce, a proto bylo dne [datum] na pokyn strážníka městské policie z komunikace na náklady žalobce odtaženo a uskladněno na odstavné ploše – parkovišti žalobce. Za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je považováno nejen jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku v provozu, s tím, že je-li odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších přepisů. Závazkový vztah je ve smyslu § 45 odst. 4 uvedeného zákona založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, když tento vztah vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci (III. ÚS 150/03 ze dne [datum]). Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Jedná se o odpovědnostní vztah, který je založen na principu objektivním, tedy bez ohledu na zavinění. Osoba provozovatele je dle § 2 písm. b zákona č. 361/2000 Sb. vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. Tímto zvláštním zákonem je z. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který provádí z.č. 361/2000 Sb. a upravuje mj. i registr silničních vozidel. Tento zákon v § 2 odst. 15 definuje provozovatele silničního vozidla obdobně jako zákon [číslo] Sb. jako osobu, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Stávající právní úprava je koncipována tak, že provozovatelem vozidla není ten, kdo vozidlo reálně provozuje, ale ten, kdo je zapsán jako vlastník, resp. provozovatel předmětného vozidla (viz např. rozsudek [název soudu] - [pobočka] č. j. 59 A 6/2013-46 ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 222/2017-45 ze dne [datum rozhodnutí]). I kdyby bylo vozidlo vyřazeno z provozu, nedochází tímto k výmazu osoby provozovatele z registru silničních vozidel a i tato osoba odpovídá dle § 45 odst. 4 z. č. 361/2000 Sb. za náhradu nákladů spojených s odstraněním vozidla, je-li překážkou. Současná definice provozovatele podle obou uvedených zákonů je stanovena novelou [číslo] 2013 Sb., přičemž provozovatel se vymezuje jako osoba zapsaná jako provozovatel v registru silničních vozidel, a není-li taková osoba v registru zapsána, je provozovatelem vlastník. Je tak dána priorita evidenčního stavu nad skutečným stavem vlastnického práva nebo jiného práva k vozidlu. Registr silničních vozidel má však výhradně evidenční povahu a není veřejným seznamem ve smyslu stávajícího občanského zákoníku a údaje v něm uvedené mohou být v rozporu se skutečným stavem. Konečně i žalobce ve svém podání ze dne [datum] tvrdil, že za provozovatele vozidla může být považována pouze osoba zapsaná v registru obyvatel, nikoliv osoba jiná, a to i kdyby vozidlo od žalovaného v době před odtahem zakoupila. Za škodu, která byla způsobena žalobci, tedy odpovídá ten, kdo je zapsán jako provozovatel vozidla, což je žalovaný. Žalobce tedy sám vycházel z mylné informace, na základě které byla pak podána i tato žaloba. Ve smyslu shora uvedeného, žalovaného nemůže stíhat povinnost k náhradě nákladů na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., neboť v době odtahu byla dle registru vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení], žalovaný dle této evidence nikdy vlastníkem vozidla ani jeho provozovatelem nebyl. Žalobce tedy nemohl ani z pouhé existence zápisu v registru silničních vozidel dovozovat, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla, dokud by následně nebyl prokázán opak. Žalobce si tak musí sám vyhodnotit otázku, vůči komu jakožto provozovateli uplatnit svůj nárok na úhradu nákladů na odstranění vozidla, musí se zabývat tím, kdo je vlastníkem vozu. Žalovaný nebyl ani v souvislosti s odstavením vozidla na pozemní komunikaci uznán vinným ze spáchání žádného přestupku, a to dokonce ani přestupku podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., který stanovuje objektivní odpovědnost provozovatele, jenž nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Z výše uvedených důvodů proto soud podanou žalobu jako nedůvodnou vůči žalovanému, v plném rozsahu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud vyslovil, že žádný z úča