9 C 319/2020-27 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne 9. 11. 2020 žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o Autopojištění Combi Plus III. Dle této smlouvy bylo pojištěno vozidlo zn. [anonymizováno] [značka], [registrační značka] Pojistné bylo sjednáno jako půlroční s platbou [částka]. Důvodem zániku smlouvy ke dni 27. 3. 2020 bylo neplacení pojistného. Za dlužné období od 6. 12. 2019 – 27. 3. 2020 požaduje žalobce částku [částka], jejíž součástí jsou i náklady za zaslané upomínky ve výši [částka]. Na nákladech řízení je požadováno [částka]. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem [země]) vyplývá z Čl. 10, čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může ve věcech pojištění pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. V daném případě je pojistníkem žalovaný, který má bydliště na území ČR, v okrese [obec], proto je k projednání této věci příslušná Česká republika. Soud jednal a rozhodl dne 27. 1. 2020 bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce se k jednání omluvil a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem 15. 1. 2021. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o.s.ř. Žalobce soudu předložil Pojistnou smlouvu pro [anonymizována tři slova] [název smlouvy] ze dne [datum] na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. [značka] [anonymizováno], [registrační značka] bylo sjednáno jako půlroční s platbou [částka] s počátkem pojištění 6. 12. 2019. Dále byl předložen přehled předepsaného a uhrazeného pojistného, podací arch od upomínky ze dne 13. 7. 2020 žalovanému na adresu [adresa žalovaného], oznámení o zániku pojištění ke dni 26. 3. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 6. 2020 s doručenkou. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný do dne zániku smlouvy, tj. od 6. 12. 2019 – 27. 3. 2020, dluží na pojistném a za upomínání částku [částka]. Tuto částku zaplatí žalovaný žalobci spolu s úrokem z prodlení z jistiny, tj. z částky [částka], který je přiznán v zákonné výši kapitalizovaně ve výši [částka] od 28. 3. 2020 do 9. 11. 2020 a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vše zaplatí žalovaný ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 Kč [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 2 úkony, proto žalobci náleží celkem 100 x 2 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobci nebyla přiznána odměna za předžalobní upomínku psanou advokátem ze dne 13. 7. 2020, neboť tento úkon soud nepovažoval za účelně vynaložený tak, jak má na mysli ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce se žalovaným koresponduje bez zastoupení – viz oznámení o zániku pojištění, předžalobní upomínku ze dne 13. 7. 2020 pak zaslal již žalobce v zastoupení advokátem. Dle názoru soudu byla tato upomínka zaslána především proto, aby měl žalobce v případě úspěchu ve věci zajištěno právo na náhradu nákladů řízení dle § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za tento úkon ve výši [částka] z toho důvodu, že jej nepovažoval za účelně vynaložený, když upomínku již žalobce zaslal sám bez právní pomoci, což soud považuje za dostačující a dále byly již žalobci ve výroku I. náklady na vymáhání ve výši 2 x [částka] přiznány. Právní zástupce žalobce neuvádí ve své předžalobní upomínce v zásadě jiné skutečnosti a údaje než ty, které již žalovanému zaslal samotný žalobce. I ve světle této skutečnosti nelze považovat úkon právního zástupce žalobce za opětovně zaslanou předžalobní upomínku jako účelně vynaložený (viz také usnesení KS v Plzni j.č. 15 Co 215/2020). Nalézt proporci mezi právem věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a povinností dlužníka nést náklady soudního řízení, vzniklé v důsledku nezbytnosti soudního vymáhání pohledávky, je úkolem obecného soudu. Tento musí přihlížet k tomu, aby dlužník nebyl v podstatě opětovně sankcionován prostřednictvím povinnosti k úhradě nákladů řízení. Odměna za zastupování za přiznané úkony ve výši [částka] je dle názoru soudu přiměřená a odpovídá povaze a složitosti této věci. Soud uložil žalovanému doplatit soudní poplatek z podané žaloby (došlo k převodu věci do sporného řízení) ve výši [částka], když poplatek činí dle pol. 1.1a) částku [částka] a žalobce již [částka] zaplatil s podáním návrhu. Doměření soudního poplatku bylo učiněno dle pol. 2.2 sazebníku poplatků dle z. č. 549/1991 Sb. Lhůta k zaplacení byla určena 3 dny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.