5 C 20/2022-17 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum], se domáhala manželka rozvodu manželství, které uzavřela s manželem dne [datum] před Městským úřadem v Mostě. Konstatovala, že z manželství se narodil již zletilý syn. Uvedla, že postupem času se začaly prohlubovat problémy běžně se vyskytující v manželství, jako občasné hádky, neshody, odlišné názory na fungování rodinné domácnosti. Manželé spolu postupně přestali trávit veškerý volný čas. Manželství se zhoršilo natolik, že došlo k poruchám vzájemné komunikace ohledně fungování domácnosti, trávení společného volného času. Manželé mají odlišné názory, celé situaci přispělo i chování manžela, které je již pro manželku neúnosné. Manželé spolu již nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají. Mezi nimi došlo k vzájemnému citovému odcizení. Toto je tak hluboké, že manželka již není schopna v manželství setrvat. Prohlásila, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], v jehož rámci manžel vyslovil nesouhlas s rozvodem manželství. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění. Z předloženého oddacího listu vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Mostě. Manželka do vztahu vstupovala jako svobodná, manžel jako rozvedený. Ze souhlasného prohlášení obou manželů bylo zjištěno, že z manželství se narodil dne [datum] syn [jméno] [celé jméno manžela], který je již zletilý. Z účastnické výpovědi manžela vzal soud za zjištěné, že účastníci se přestěhovali z [obec] zhruba před deseti lety do [anonymizováno], do hájenky. Do té doby bylo manželství bezproblémové, byly v něm běžné hádky, rozepře. Problémy většího charakteru nastaly v roce 2021, kdy manžel měl rozpor s tchýní. Ta pravidelně po dobu posledních pěti let za manželi jezdila, zůstávala u nich od února do listopadu každého roku. Manžel však vyslechl hovor mezi manželkou s její matkou, kdy ta jí řekla, aby sbalila peníze a ze společné domácnosti odešla. To byl důvod, proč manžel tchýni ze společného bydliště účastníků vykázal. Připustil, že volný čas společně v mnoha případech netrávili, na společné dovolené byli pouze třikrát. Na poslední dovolené v Thajsku měl manžel [anonymizováno] problémy, podrobil se [anonymizováno], tehdy mu manželka v afektu řekla, že tam měl raději zůstat, čímž myslela, že tam měl zemřít. Manžel popsal přílišnou fixaci manželky na svoji rodinu, tj. na matku a sestru. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že manželství zpočátku bylo bezproblémové, postupně vznikaly problémy, které se stupňovaly, kdy manželka nebyla schopna nadále snášet chování manžela, které se stupňovalo, prohlubovala se jeho negativní povaha. Uvedla, že z jejího pohledu manželství nikdy nebylo vášnivé, nepřekypovalo něhou a láskou. Opakovaně ji manžel vytkl, že se kvůli ní neměl rozvádět, že měl svoji předchozí partnerku odprosit na kolenou, aby s ním zůstala. Manželka prohlásila, že v současné době manžela již nemiluje, nemá ho ráda, opustila společnou domácnost [datum], dle jejího názoru je tato situace již nevratná, neměnná. Vyloučila možnost obnovení manželského soužití, vyloučila, že by opět nalezla jakýkoli vztah ke svému manželovi. Podle § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., byly splněny, a proto manželství účastníků rozvedl. Manželství má být založeno na vzájemné důvěře, úctě a pomoci obou manželů. V daném případě z manželství se narodil syn, který je již zletilý, vede samostatný život a mezi manželi došlo k postupnému citovému odcizení. Manželka zcela jednoznačně uvedla, že manžela nemiluje, opustila jejich společnou domácnost, vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Manžel měl snahu manželství zachovat, avšak pod podmínkou, že by manželka přerušila vazby se svojí rodinou, tedy s matkou a sestrou, což manželka rezolutně odmítla. Oba se shodli na incidentu, který vedl manžela k vykázání tchýně ze společné domácnosti účastníků. Soud má za to, že i pravidelné, dlouhodobé pobyty matky manželky (od února do listopadu každého roku, po dobu posledních pěti let) nepřispěly ke klidnému, harmonickému vývoji manželského soužití, stejně tak i to, že manželé netrávili společně volný čas. Za dobu jejich dlouhodobého, dvaceti-sedmi letého manželství, společně strávili jen tři dovolené, kdy opět na jedné z nich byla sestra manželky. Za dané situace, kdy manželka zcela rezolutně odmítla možnost obnovení manželského soužití, ze společné domácnosti se odstěhovala, uvedla, že manžela nemiluje a na podmínku manžela, která by měla zachránit manželství (jak manžel se domníval) nepřistoupila, soud uzavřel, že je na místě manželství účastníků rozvést. Nelze za dané situace nutit manželku, aby v manželství nadále setrvávala, když její citový vztah k manželovi již absentuje a je plně odhodlaná žít vlastním životem, bez manžela. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 23 z. ř. s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů ve věcech statusových, manželských.