5 C 205/2022-26 — Okresní soud v Klatovech

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka]. Konstatovala, že dne [datum] byl Policií ČR proveden převoz žalovaného z [územní celek] do [anonymizováno] záchytné stanice v [obec] na vzdálenost 88 kilometrů. Převoz byl proveden proto, že žalovaný pod vlivem alkoholu zjevně nekontroloval své chování a tím bezprostředně ohrožoval sebe a dopouštěl se protiprávního jednání. Byla důvodná obava, že si v tomto stavu může způsobit újmu na zdraví a tuto hrozbu nebylo na místě odvrátit jinak. Žalovaný vzhledem ke své opilosti nebyl schopen podrobit se dechové zkoušce, při převzetí do záchytné stanice službu konající lékař konstatoval u žalovaného střední stupeň opilosti. K převozu žalovaného bylo použito služební vozidlo PČR [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] se spotřebou 5,8 litru na 100 kilometrů a průměrné ceně pohonné hmoty [částka] za jeden litr. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka] představující náklady za použití silničního motorového vozidla a za spotřebované pohonné hmoty, tuto částku však neuhradil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předloženého úředního záznamu PČR, [anonymizováno] odbor [obec] č. j. KRPP-49429-3/P 2022 [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] hlídka policie prováděla prohlídku činnosti v ulici [ulice] v [obec], kde projížděla kolem hotelu [jméno]. Povšimla si na zemi ležícího muže, přistoupila k němu, zjistila, že se nehýbe. Na bolestivý podnět něco mumlal. Dále bylo zjištěno, že má vedle sebe tašku s alkoholem. Na dotaz, co se mu stalo, nebyl schopen se vyjádřit, svým jednáním ohrožoval svůj život a zdraví. Byl následně eskortován do [anonymizováno] záchytné stanice v [obec] ani na opakovanou výzvu nebyl schopen provést vyšetření na přítomnost alkoholu v dechu. Ze zápisu z protialkoholní záchytné stanice číslo [rok] [číslo] sepsaného [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl přijat do protialkoholní záchytné stanice, u jmenovaného byl diagnostikován střední stupeň opilosti. Za dopravu do záchytné stanice vznikly žalobkyni náklady v podobě jízdného, a to ve výši [částka], jak doloženo technickým průkazem i vyúčtováním nákladů. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě uvedené částky, na což žalovaný nereagoval. Po právní stránce lze uzavřít, že žalovaný vykazoval známky opilosti ve shora uvedeném případě, nebyl schopen se podrobit dechové zkoušce, ohrožoval nejen život svůj ale i okolí. S ohledem na tento stav byl žalovaný podroben pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace ve smyslu § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dopravu žalovaného v daném případě do záchytné stanice realizovala žalobkyně a to v souladu s § 89c odst. 1 uvedeného zákona. Ve smyslu § 89e odst. 1 téhož zákona je pak žalovaný povinen hradit náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly, tj. v daném případě žalobkyni. Soud s ohledem na uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě jak doloženo doručenkou, vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Její náklady jsou tvořeny paušální náhradou ve výši [částka] za jeden úkon, a to za dva úkony – předžalobní výzva, podaná žaloba dle § 2 odst. 1 vyhlášky číslo 254/2015 Sb. za užití § 151 odst. 3 o. s. ř. V daném případě bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka], jak vyplývá ze spisů vedených zdejším soudem např. pod sp. zn. 5 C 233/2015, 5 C 305/2020, 9 C 166/2018. V daném případě byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, proto poplatková povinnost přešla na žalovaného podle § 2 odst. 3 téhož zákona Soudní poplatek v daném případě činí [částka] dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i soudního poplatku, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.