5 C 225/2022-78 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník, provozovatel, neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak nebylo pojištěno [anonymizováno] dní. Žalovanému vznikla povinnost k zaplacení příspěvku ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši [částka] ([částka] x [anonymizováno] dní). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedla, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník, provozovatel tohoto vozidla neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění, ačkoli je tato povinnost založena zákonem. Žalovaný je proto povinen uhradit příspěvek žalobkyni ve výši [částka] ([částka] x [anonymizováno] dní). Žalobkyně se rovněž domáhala ke každému shora uvedenému příspěvku úhrady částky [částka] představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. za užití § 2a vyhlášky číslo 205/1999 Sb. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Z údajů o vozidle, jakož i ze zprávy Městského úřadu Klatovy bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem, provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a to v období od [datum] do [datum]. V uvedeném období k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ač tato povinnost stíhá vlastníka, provozovatele daného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku v daném případě představuje příslušnou zákonnou denní sazbu vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy jedná se o násobek částky [anonymizováno] a [anonymizováno]. Výše příspěvku proto činí [částka]. Výše poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí [částka] a má oporu v § 4 odst. 4 téhož zákona a § 2a vyhlášky číslo 205/1999 Sb. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v daném rozsahu, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, včetně požadovaného úroku z prodlení, který má oporu v § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Soud pro úplnost dodává, že žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by příspěvek uhradil, případně že by v uvedeném období měl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou předmětným vozidlem. Žalobkyně se domáhala po žalovaném jako vlastníku, provozovateli osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] úhrady příspěvku za období [datum] do [datum] ve výši [částka] (násobek částky [anonymizováno] a [anonymizováno]), jakož i poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Ze zprávy Městského úřadu Klatovy však bylo zjištěno, že žalovaný v uvedeném období nebyl evidován jako vlastník ani jako provozovatel předmětného vozidla. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila detail pojistné smlouvy [číslo] z něhož bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo předmětem pojistné smlouvy [číslo] když pojistná smlouva byla uzavřena mezi pojistitelem [právnická osoba] a žalovaným, s počátkem pojištění datovaným [datum]. Tedy jednalo se o období následující po období žalovaném. Ani tento listinný důkaz nebyl spolehlivým podkladem pro učinění závěru o tom, že žalovaný byl vlastníkem předmětného vozidla i v období do [datum]. Žalobkyně byla vyzvána usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 225/ 2022 – 48 (právní moc [datum]), aby předložila důkaz, z něhož bude zřejmé, že žalovaný byl vlastníkem, provozovatelem předmětného vozidla v období [datum] do [datum]. Poté žalobkyně navrhla, aby soud vyžádal od [právnická osoba] pojistnou smlouvu [číslo] jakož i podklady osvědčující zánik této pojistné smlouvy. Soud proto uvedené listiny vyžádal, a zjistil z nich, že uvedená pojistná smlouva byla uzavřena mezi pojistitelem – [právnická osoba] a mezi pojistníkem – třetí osobou, nikoli žalovaným, a předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění vozidla jiné registrační značky, než uvedené v žalobě. Rovněž z informace o zániku uvedené pojistné smlouvy bylo zjištěno, že pojištění zaniklo [datum] pro neplacení pojistného. Žalobkyně se na jednání konaném dne [datum] nedostavila, soud ji proto nemohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala vlastnictví žalovaného k danému vozidlu v uvedeném období. Soud není oprávněn ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Navíc soud by poučení v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. učinil ve stejném znění, jak bylo již realizováno v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 225/2022 - 48, na které již bylo stran žalobkyně reagováno. Soud proto uzavřel, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] v období [datum] – [datum], aby jej, jako osobu, jež nesplnila povinnost založenou ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů stíhala povinnost k úhradě příspěvku žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 téhož zákona, případně též poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] dle § 4 odst. 4 téhož zákona. Soud proto v rozsahu částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků měl ve věci úspěch zhruba do 50 % předmětu sporu, soud proto vyslovil, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tedy ve výši [částka]. Soud uložil žalovanému tento zaplatit do tří dnů od právní moci daného rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalovanému, neboť pokud by řádně plnil svou zákonnou povinnost, k podání žaloby by nedošlo. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, výrok II. rozsudku, jakož i doplatku soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.