5 C 259/2020-302 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně, aby ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa], pozemek p. [číslo] – zahrada, a pozemek p. [číslo] – trvalý travní porost, vše v k. ú. a obci [obec] zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy (dále jen předmětné nemovité věci). Konstatovala, že účastníci jsou bývalí manželé, manželství bylo uzavřeno [datum] a pravomocně rozvedeno [datum]. Za trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění předmětné nemovité věci, rodinný dům vystavěli svépomocí za trvání manželství, tedy náleží do společného jmění manželů, v katastru nemovitostí je však jako vlastník zapsán pouze žalovaný. Žalovaný převedl darovací smlouvou uzavřenou [datum] rodinný dům na svoji matku, [jméno] [celé jméno žalobkyně], která zemřela [datum]. Vzhledem k tomu, že dům postavili účastníci svépomocí za trvání manželství, tento patří do SJM, bylo nutné, aby darovací smlouvu uzavřeli oba manželé, tedy nikoli jen žalovaný. Žalobkyně nevěděla o převodu rodinného domu na matku žalovaného. Dne [datum] zaslala smluvním stranám darovací smlouvy, tedy žalovanému a jeho matce námitku neplatnosti darovací smlouvy. Vzhledem ke vznesené námitce neplatnosti darovací smlouvy nelze k darovací smlouvě přihlížet a majetek, jež je předmětem darovací smlouvy se stává opět součástí SJM a je předmětem vypořádání. Žalovaný v předžalobní korespondenci účastníků uváděl, že rodinný dům vystavěl z výlučných prostředků poskytnutých mu jeho matkou na základě smluv o půjčkách ve výši [částka] a [částka]. Žalobkyně však popřela, že by žalovaný se svou matkou uvedené smlouvy sjednal, finance obdržel. Pokud by tomu tak bylo, účastníci by nestavěli rodinný dům od roku [rok] do roku [rok], ale tento by byl dokončen mnohem dříve. Stavba rodinného domu byla financována z příjmu žalovaného z pracovní činnosti v [země], kde pracoval jako zedník, rovněž z prodeje jejich jiného domu v [obec], kde za dům obdrželi [částka]. Žalovaný žalobkyni tvrdil, že polovina rodinného domu v [obec] je její a manipulativně na ni naléhal, aby byt, který společně vlastnili v [obec] a před výstavbou rodinného domu v něm bydleli, aby na něj převedla. Dne [datum] žalobkyně souhlasila se zúžením rozsahu společného jmění manželů a bytová jednotka v [obec] připadla žalovanému. Žalovaný však dva dny předtím, tj. [datum], převedl bez jakéhokoli vědomí či souhlasu žalobkyně předmětný rodinný dům na svoji matku. Žalobkyně tak v současné době žije s dvěma zletilými, studujícími dětmi v pronajatém bytě v [obec], žalovaný užívá předmětný rodinný dům, který se pokusil účelově„ vyvést“ ze společného majetku. 2. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby s tím, že předmětné nemovité věci nespadají do SJM. Pozemek č. parc. [číslo] žalovaný pořídil v roce [rok] za jeho výlučné peníze, které získal půjčkou od své matky [jméno] [celé jméno žalobkyně] na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Na nákup pozemku a později na stavbu domu [adresa] bylo jeho matkou na základě smluv poskytnuto [částka] a později [datum] [částka]. Uvedený pozemek tak byl pořízen za trvání manželství, ale za výlučné prostředky pana [celé jméno žalovaného] z uvedené půjčky, proto náležel do jeho výlučného vlastnictví. K dané kupní smlouvě žalobkyně vydala prohlášení o tom, že souhlasí s tím, že pozemek nabude výlučně žalovaný za své výlučné prostředky. Obě půjčky od matky byly splatné do pěti let od kolaudace domu, ve smlouvách bylo sjednáno, že pokud nebude dodržen termín splatnosti, bude nemovitost převedena na věřitele - matku žalovaného. Protože žalovaný v průběhu manželství nebyl schopen své matce půjčené částky vrátit, převedl darem na svou matku nemovitosti pořízené ve skutečnosti za její peníze. Potvrdil, že za trvání manželství byl prodán dům v [obec] za kupní cenu [částka], která byla ponížena o poplatky a daň z převodu nemovitostí na částku [částka]. Tato částka však byla poukázána na účet, se kterým žalovaný nedisponoval a prostředky byly spotřebovány za trvání manželství. Tím žalovaný vyloučil, že by peníze z prodeje domu byly použity na výstavbu domu. Žalovaný od [územní celek] v roce [rok] koupil pozemek p. [číslo] to ze svých výlučných prostředků, když žalobkyně se písemně vyjádřila, že s tímto souhlasí. Tento pozemek proto netvoří součást SJM. 3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež nabyl právní moci [datum], bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem Klatovy, které bylo k návrhu žalobkyně rozvedeno. Soud jako hlavní příčinu rozvratu manželství shledal vzájemné neshody, které vyústily v oddělený život manželů již v roce [rok]. Z návrhu na rozvod manželství bylo zjištěno, že z manželství se narodily tři děti, a to [datum] syn [jméno], [datum] dcera [jméno] a [datum] syn [jméno]. Lze tedy uzavřít, že manželství účastníků trvalo od [datum] do [datum] (rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci), když tímto dnem zaniklo rozvodem manželství. Tímto dnem, tedy dnem [datum] též zaniklo společné jmění účastníků. Z notářského zápisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že účastníci za trvání manželství získali do SJM jednotku [číslo] v budově [adresa] na [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] k. ú. a obci [obec], jakož i spoluvlastnický podíl na společných částech uvedených budov (dále jen bytová jednotka), když se dohodli na zúžení rozsahu SJM a to tak, že bytová jednotka připadne do výlučného vlastnictví žalovaného, který se zavázal umožnit žalobkyni v bytové jednotce bydlet do doby, než by sama dobrovolně změnila své bydliště. Dále bylo prokázáno, že účastníci se dohodli dne [datum] na vypořádání zařízení v bytové jednotce – pračka, postele dětí, psací stoly, kuchyňský stůl, televizor tak, že se stávají výlučným vlastnictvím žalobkyně a dne [datum] na vypořádání [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], který připadl do výlučného vlastnictví žalovaného (prokázáno obsahem jednotlivých dohod – listinné důkazy na č. l. 51 – 51 p. v. spisu). Dle § 738 odst. 2 o. z., obě dohody byly platné, neboť platnosti dohod o vypořádání nebrání, týkají-li se jen části společných majetkových povinností a práv. Uvedené dohody o vypořádání tak nebránily tomu, aby jiný majetek, tvořící součást SJM byl vypořádán na základě návrhu soudem dle § 740 o. z., což žalobkyně předmětnou žalobou učinila. Tvrdila, že předmětné nemovité věci tvoří součást SJM, když žalovaný byl opačného názoru. 5. Soud se proto zabýval tím, zda předmětné nemovité věci tvoří součást SJM ve smyslu § 708 odst. 1 o. z. Žalovaný tvrdil, že pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. a obci [obec] koupil od [územní celek] ze svých výlučných prostředků, s čímž žalobkyně vyslovila souhlas. Z předložené kupní smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný koupil od [územní celek] uvedený pozemek za kupní cenu [částka] ([částka] za 1 m2) a z písemného prohlášení žalobkyně (originál listiny v přílohové obálce na č. l. 77 spisu), že ta souhlasila s tím, aby žalovaný odkoupil do svého výlučného vlastnictví daný pozemek, neboť k úhradě kupní ceny použil prostředky, které do SJM nespadají. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi po nahlédnutí do prohlášení ze dne [datum], uvedla:„ V té době jsem se takto podepisovala“, byť si neuvědomovala, že prohlášení podepsala. Soud uzavřel, že pozemek p. [číslo] není součástí SJM dle § 709 odst. 1 písm. d) o. z., neboť byl pořízen sice za trvání manželství, ale z výlučných prostředků žalovaného. Zde soud uvádí, že bylo podstatné z hlediska důkazních prostředků to, že byl předložen originál prohlášení s podpisem žalobkyně. To, že si žalobkyně nevzpomněla, že listinu podepisovala, bylo pro věc právně irelevantní, neboť rozhodující bylo to, že listinu podepsala, čímž vzala na vědomí obsah této listiny, tedy to, že žalovaný kupuje předmětný pozemek ze svých výlučných prostředků. Žalovaný pozemek p. [číslo] daroval za trvání manželství své matce a to na základě smlouvy ze dne [datum], jak bylo prokázáno obsahem darovací smlouvy, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k okamžiku [datum], jak bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (tento obsažen na č. l. 7 spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. [spisová značka]). Tedy daroval matce svůj výhradní majetek, a pokud žalobkyně uplatnila dopisem ze dne [datum] relativní neplatnost darovací smlouvy s tím, že majetek tvoří součást SJM a byl převeden bez jejího souhlasu, pak v rozsahu pozemku p. [číslo] tak účinně učinit nemohla za užití § 714 odst. 1, 2 o. z., § 586 o. z. Nejednalo se o společné jmění, a proto v záležitosti týkající se výlučného majetku žalovaného nebylo vyžadováno