5 C 279/2022-44 — Okresní soud v Klatovech

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně uložení povinnosti žalovanému vydat jí měřící zařízení – plynoměr, výrobní [číslo] umístěný v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa], a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně (dále jen předmětný plynoměr). Konstatovala, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené [anonymizováno] regulačním úřadem. Je tedy subjektem odlišným od obchodníka s plynem. Žalobkyni vznikla podle § 71 odst. 2 energetického zákona povinnost vybavit měřícím zařízením odběrné místo zákazníků připojené k jím provozované soustavě. Žalobkyně proto v odběrném místě číslo [anonymizována dvě slova], v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa], a to dne [datum], o čemž byl pořízen protokol, který žalovaný vlastnoručně podepsal. Dne [datum] byl žalobkyni podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti innogy [právnická osoba], na ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu nezajištěné dodávky s požadovaným datem ukončení [datum]. Datum požadovaného ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřeném mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem – žalovaným. Žalobkyně se před podáním žaloby neúspěšně snažily provést demontáž plynoměru, žalovaný však v odběrném místě jeho demontáž neumožnil, přestože byl výzvou ze dne [datum] prokazatelným způsobem vyzván k jeho zpřístupnění. Naposledy byl žalovaný takto vyzván dopisem ze dne [datum], na což adekvátně nereagoval, plynoměr nezpřístupnil ani nevydal. Žalovaný tak v jednotce shora specifikované, k níž mu svědčí vlastnické právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, a to předmětný plynoměr. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z informace o jednotce vzal za prokázané, že žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] způsob využití byt, v budově [adresa] v k. ú. [obec] vedené na LV [číslo] Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Z protokolu o montáži, demontáži měřidla bylo prokázáno, že dne [datum] na adrese [adresa žalovaného]. Z žádosti o ukončení dodávky plynu bylo zjištěno, že na shora uvedeném odběrném místě se společnost innogy [právnická osoba], domáhala ukončení ke dni [datum] dodávky plynu z důvodu ukončení dodávky plynu. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného, že počínaje dnem [datum] do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení, bude distribuce plynu v předmětném odběrném místě kvalifikována jako neoprávněná distribuce. Zároveň oznámila, že dojde v předmětném místě k demontáži měřícího zařízení a to dne [datum] v době od 13:00 do 15:00 hodin. Předmětné oznámení žalovaný osobně převzal [datum] jak prokázáno dodejkou. V uvedený datum však demontáž měřidla nemohla být zrealizována, protokol o demontáži nebyl podepsán žalovaným, jak bylo doloženo předloženým protokolem. Realizace návštěvy dne [datum] byla neúspěšná, což bylo doloženo i fotodokumentací z místa odběru plynu. Soud po právní stránce uzavřel, že žalobkyně vybavila měřícím zařízením – předmětným plynoměrem odběrné místo zákazníka – žalovaného, tak jak je uloženo § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle § 71 odst. 6 téhož zákona má pak v daném případě žalovaný povinnost umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem odebrání tohoto měřícího zařízení. Žalovaný však této své povinnosti nedostál. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. V této souvislosti lze zmínit ustanovení § 1040 odst. 1 o. z., kdy vlastník se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje, tedy v daném případě žalobkyně na žalovaném. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vydání plynoměru. Uvedené bylo podpořeno předžalobní výzvou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, 3 režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Při úvaze o lhůtě splatnosti nákladů řízení, jakož i o lhůtě k plnění dle výroku I. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.