5 C 290/2022-11 — Okresní soud v Klatovech

Účastníci řízení podali u zdejšího soudu dne [datum] společný návrh, kterým se domáhali rozvodu jejich manželství. Uvedli, že manželství bylo uzavřeno [datum] před Městským úřadem Klatovy, z manželství se žádné dítě nenarodilo. Zkonstatovali, že z počátku bylo manželství spokojená, postupně ale začalo docházet k stále častějším rozporům a začala se projevovat rozdílnost povah a názorů účastníků, zejména na vedení společné domácnosti a zaměstnání. V době podání návrhu účastníci společně nehospodařili, manželství tak neplní žádný ze zamýšlených účelů a zůstává tak svazkem zcela formálním. Poukázali na to, že uzavřeli dohodu o vypořádání majetku pro dobu po rozvodu. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], v jehož rámci účastníci shodně prohlásili, že od [anonymizováno] [rok] dosud žijí odděleně, za hlavní příčinu rozvratu manželství označili jejich odlišné názory na vedení společné domácnosti, společné plány do budoucna. Oba shodně vyloučili možnost obnovení manželského soužití, shodně prohlásili, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z oddacího listu vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem Klatovy, když oba do manželství vstupovali jako svobodní. Ze shodného prohlášení obou manželů bylo dále zjištěno, že manželství je bezdětné, rovněž k důkazu byla předložena dohoda o vypořádání majetku pro dobu po rozvodu. Z dohody soud však nedovodil žádných zjištění pro danou věc, neboť v daném případě se nejednalo o tzv. nesporný rozvod (ke dni zahájení řízení o rozvod manželé spolu déle než šest měsíců nežili). Soud po provedeném dokazování dopěl k závěru, že je namístě manželství účastníků rozvést, neboť toto je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení dle § 755 odst. 1 o. z. Při zjišťování existence rozvratu manželství a jeho příčin dle § 756 o. z., vycházel ze shodného prohlášení obou manželů, z něhož vzal za prokázané, že hlavní příčinou rozvratu manželství byly odlišné názory na vedení společné domácnosti a hlavně na další společný manželský život. Soud proto dospěl k závěru, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí, je pouhým formálním svazkem. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 23 z. ř. s., kdy samotný charakter sporu, jedná se o řízení ve věcech statusových, manželských, vedl soud k závěru, že každý z účastníků si náklady řízení ponese ze svého.