5 C 54/2021-22 — Okresní soud v Klatovech

Manželka podala u Okresního soudu v Klatovech dne [datum] návrh na rozvod manželství. Konstatovala, že účastníci uzavřeli manželství před Městským úřadem ve Švihově dne [datum], když od září 2018 společně nehospodaří. Z manželství se [datum] narodila dcera [jméno] [jméno] [celé jméno manželky] a [datum] syn [jméno] [celé jméno manžela]. Manželství bylo uzavřeno po čtyřleté známosti, zpočátku bylo harmonické a plně funkční přibližně do roku 2010. Tehdy přišla první větší krize, když dcera [jméno], narozena [datum], kterou manželka má z prvého manželství, se přestěhovala ke svému otci do [obec]. Důvodem jejího rozhodnutí byly časté neshody a povahové odlišnosti mezi ní a manželem. Již v té době chtěla manželka požádat o rozvod, ale vzhledem k věku dalších dvou dětí tak neučinila. Účastníci jako variantu zvolili to, že manžel byl zaměstnán jako řidič mezinárodní kamionové dopravy, domů se vracel na víkendy, jejich vztahy se zlepšily až do září 2018. Poté manžel přestal pracovat v zahraničí, každý den po práci byl doma, což pro manželku znamenalo jenom stres, protože účastníci měli a mají rozdílné povahy, jiné názory na výchovu dětí, nemají společné zájmy ani koníčky. Manžel ji nikdy nepomáhal s domácností ani s výchovou dětí. V lednu 2019 dceři pořídil štěně, s čímž manželka zásadně nesouhlasila. Poslední společnou rodinnou dovolenou účastníci strávili v létě 2018. Od září 2018, kdy byl opět manžel zaměstnaný v ČR, si založil svůj vlastní bankovní účet. Argumentoval tehdy tím, že manželka si sama vydělává, a o nákup potravin se budou střídat. Manželka práci několikrát měnila, pobírala i podporu v nezaměstnanosti, finančně ji vypomáhali rodiče a prarodiče. Manžel bez jejího svolení na jaře 2020 zakoupil motocykl za [částka]. Nelehká finanční situace se podepsala na komunikaci obou zúčastněných i na [anonymizováno] životě. Manžel se dobrovolně v září 2020 odstěhoval ze společné ložnice do pokoje pro hosty. Od té doby účastníci nevedou ani [anonymizováno] život. Od prosince 2020 manžel začal i sám se stravovat a zajišťovat si jen své potřeby. Od té doby si každý z účastníků samostatně nakupuje i vaří. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], v jehož rámci manžel souhlasil s rozvodem manželství. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. Z předloženého oddacího listu vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem Švihov, když oba do manželství vstupovali jako svobodní. Z rodných listů, jakož i rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. 13 Nc 1/2021 – 173, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 13 Nc 1/2021 – 245, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 11 Co 225/2021 – 191 ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že z manželství účastníků se narodily dvě, dosud nezletilé děti, a to [datum] [jméno] [jméno] [celé jméno manželky] a dne [datum] nezletilý [jméno] [celé jméno manžela]. Uvedenými rozsudky byly obě nezletilé děti pro dobu do rozvodu, jakož i s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství svěřeny do péče matky, když otci – manželovi byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] [jméno] částkou [částka] měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou [částka] měsíčně splatnými vždy do každého 15 dne v měsíci předem k rukám matky počínaje od [datum] a zároveň i s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Manželka v rámci své účastnické výpovědi zcela odkázala na žalobní tvrzení, s nimiž manžel nesouhlasil, nechtěl se k nim blíže vyjadřovat, neboť dle jeho názoru se jednalo o snůšku lží. Oba účastníci se však shodli na tom, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, oba vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Shoda panovala i v tom, že manžel se odstěhoval ze společné domácnosti, účastníci se však neshodli na datu, kdy tak učinil. Manželka uváděla září 2021, manžel duben 2022. Lze tedy uzavřít, že minimálně od dubna 2022 dosud účastníci žijí odděleně, každý na jiné adrese svého bydliště. Z účastnických výpovědí obou bylo možné uzavřít, že mezi nimi panovali značné neshody, a to v důsledku rozdílných názorů na chod domácnosti a výchovu společných nezletilých dětí. Manželka uváděla, že manžel ji s ničím nepomáhal, na chodu domácnosti se nepodílel, manžel na druhé straně vypovídal opak, tvrdil, že minimálně po dobu, kdy manželka absolvovala vysokoškolské studium, se o děti staral o víkendech, kdy přes týden byl mimo území ČR pracovně. Účastníci se neshodli ani na tom, z jakého důvodu dcera [jméno] odešla ze společné domácnosti účastníků k jejímu biologickému otci. Manželka tvrdila, že důvodem byly rozdílné názory a střety mezi ní a manželem, manžel naopak poukázal na neshody mezi manželkou a jmenovanou [jméno]. Manžel ve své výpovědi poukázal též na mimomanželský poměr manželky. Uvedl, že nadále s ní nechce žít, účastníci se odcizili. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že je na místě manželství účastníků rozvést v intencích § 755 odst. 1 o. z.. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, na čemž se oba manželé shodli, oba vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Od prosince roku 2020 společně nehospodaří, proto také zdejší soud upravil poměry k oběma nezletilým dětem mimo jiné též s účinností od [datum]. Dále od minimálně dubna 2022 účastníci žijí odděleně, každý na jiné adrese. Manželství účastníků tak od prosince 2020 neplní svoji úlohu, kterou je mimo jiné řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc (§ 655 o. z.). Soud rovněž v intencích § 756 o. z., se zabýval existencí rozvratu manželství a zjišťoval jeho příčiny. Dospěl k závěru, že rozvrat manželství existuje, a to od prosince 2020, když hlavní příčinou rozvratu manželství jsou rozdílné názory obou na společné hospodaření, vedení společné domácnosti. Tyto rozpory vedly k vzájemnému citovému odcizení obou zúčastněných, kdy žádný z nich již nadále nemá zájem na společném soužití, na obnovení manželského soužití. Za tohoto stavu věci soud rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 23 z. ř. s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech statusových, manželských.