6 C 261/2021-28 — Okresní soud v Klatovech

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně po žalovaném, jakožto oprávněném ve výkonu rozhodnutí řízení proti povinnému [jméno] [celé jméno žalovaného], vyloučení položek [číslo] konkrétně mikrovlnné trouby, pračky a myčky ze soupisu movitých věcí z důvodu, že tyto položky jsou v jejím vlastnictví. Věci zapůjčila povinnému a své dceři [jméno] [příjmení], jelikož mají malé dítě. K návrhu připojila fakturu k označeným spotřebičům. Soud jednal dne [datum] za přítomnosti účastníků. Žalobkyně u jednání soudu po poučení upravila žalobní petit tak, aby byl tento vykonatelný. Dále uvedla, že co se týká soupisu věcí, které byly zahrnuty v rámci výkonu rozhodnutí, tak ona byla přítomna u první návštěvy vykonavatelů z [název soudu], kdy jí její dcera telefonovala, že přišli a ona dorazila ve chvíli, kdy již většina věcí byla polepena a v tu chvíli uváděla, že movité věci jsou její, na což jí mělo být sděleno, že si má podat žalobu na vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí. Tuto podala, ale až na potřetí jí přišel dopis od soudu ohledně výzvy k zaplacení soudního poplatku, předtím jí to pošta nedoručila. Zákonná zástupkyně žalovaného sdělila, že co se týká movitých věcí, které by měly být vyloučeny z výkonu rozhodnutí, pak ona neví o těchto žádné bližší informace, pouze vychází z protokolu o soupisu movitých věcí, kde měl povinný označit pouze konferenční stolek, který měl dostat darem a pokud tedy i předmětné další movité věci byly ve vlastnictví třetí osoby, pak tato nechápe, z jakého důvodu tyto neoznačil. Jednání soudu bylo odročeno za účelem doplnění dokazování, zároveň byli účastníci poučení o možné aplikaci § 150 o.s.ř. ve vztahu k náhradě nákladů řízení v tomto sporu. Soud rozhodl dne [datum] za účasti žalobkyně, která setrvala na žalobě a zástupkyně žalovaného, která se práva na závěrečný návrh vzdala Soud provedl ve věci důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Z usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]) bylo zjištěno, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného [jméno] [celé jméno žalovaného], k uspokojení pohledávky ve výši [částka] nezletilého [celé jméno žalovaného]. Z protokolu o soupisu movitých věcí ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tento soupis byl proveden dne [datum] za přítomnosti manželky povinného paní [jméno] [příjmení]. Do soupisu nalezených věcí byly zahrnuty pod položkou [číslo] – mikrovlnná trouba značky Eta, pod položkou [číslo] – pračka [příjmení] a pod položkou [číslo] – myčka [příjmení]. Do soupisu nebyly pojaty rohová sedací souprava, televizor značky LG a obývací stěna, od nichž byl předložen doklad o koupi na [celé jméno žalobkyně]. Z úředního záznamu sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že povinný oznámil u soudu, kde probíhal výkon rozhodnutí, že na položky ze soupisu [číslo] bude podávat jeho tchýně vylučovací žalobu. Z předloženého daňového dokladu a faktury [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byly odběratelem – [celé jméno žalobkyně] zakoupeny elektrospotřebiče, [příjmení] [příjmení] ([částka]), pračka [příjmení] ([částka]) a mikrovlnná trouba [jméno] ([částka]) u dodavatele [právnická osoba] (Expert elektro). Z připojených spisů zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu totožnou žalobu již dříve, a to [datum] a [datum], přičemž řízení bylo v obou případech zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu:„ Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.“. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z předložených daňových dokladů má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem věcí, které byly zahrnuty do soupisu pod položky 1, 3 a 4. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí bylo vydáno dne [datum], nabylo právní moci dne [datum] a dne [datum] byl proveden soupis movitých věcí. Žalobkyně zboží zakoupila dne [datum], tedy rok před samotným zahájením řízení o výkonu rozhodnutí. Dle soudu se tak v takovém případě nemohlo jednat například o účelově označeného kupujícího na faktuře ve vztahu k výkonu rozhodnutí. Za těchto okolností pak soud návrhu žalobkyně vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, ovšem soud se rozhodl po zvážení všech okolností na tento případ aplikovat § 150 o. s. ř., a to s ohledem na postavení žalovaného, který je nezletilý a zároveň oprávněným v řízení o výkonu rozhodnutí, a nemá možnost ovlivnit, které věci budou zahrnuty do soupisu. Zároveň soud zohlednil, že žalobkyně je matkou manželky povinného a tato měla možnost v součinnosti s povinným a svou dcerou doložit bezprostředně po soupisu věcí doklad o jejich zakoupení, čímž by tyto položky jako ostatně další položky, kde byl doklad včas předložen, ze soupisu vyškrtnuty, čímž by vůbec nedošlo k tomuto soudnímu řízení. Žaloba byla zároveň podána s velkým časovým odstupem od soupisu věcí, k němuž došlo dne [datum]. Žalobkyně podala žalobu dvakrát neúspěšně (poprvé [datum], tedy po více než roce od soupisu), což nemůže jít k tíži žalovaného, jelikož bylo na žalobkyni, aby tato řádně a včas splnila svou poplatkovou povinnost za podaný návrh k soudu. Žalobu na vyloučení podala po více než roce od provedeného soupisu, tedy nehájila svá práva řádně včas, a přitom z ničeho nevyplývá, že to nemohla učinit dříve, a proto soud v souladu s konstantní judikaturou postupoval dle § 150 o. s. ř. a rozhodl, že žádný z účastníků, tedy ani úspěšná žalobkyně, nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).