6 C 293/2022-43 — Okresní soud v Klatovech

Dne [datum] obdržel soud návrh na vydání elektronického platebního rozkazu s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému plyn do odběrného místa zákazníka, a toto vyúčtovala fakturou na částku 6 258,14 Kč splatnou dne [datum], z čehož žalovaný uhradil na zálohách 1 840 Kč, zbývá tedy uhradit částka 4 418,14 Kč. Na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ke dni [datum] na žalobkyni. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nemožnost doručení do vlastních rukou žalovaného zrušen. K nařízenému jednání na den [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou mu byly řádně doručeny dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, jak umožňuje § 101 odst. 3 o. s. ř. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatku ke smlouvě ze dne [datum], [datum] a [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, jakož i všeobecných obchodních podmínek a ceníku, má soud za prokázané, že žalovanému byl dodáván plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu platit vyfakturované úhrady. Z faktury [číslo] z detailního rozpisu vyúčtování k faktuře má soud za prokázané, že žalovaný měl za fakturační období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 4 418,14 Kč, splatný dne [datum]. Žalovaný byl žalobkyní upomínán o úhradu dluhu dopisem ze dne [datum] a [datum]. Podle § 50 odst. 2, věty prvé, zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona:„ Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.“. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný jej nijak nezpochybnil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 4 418,14 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku podle § 1970 obč. zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.), a to dnem následujícím po splatnosti faktury. Příslušenství je v daném případě tvořeno úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 200 Kč (tj. 600 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH v částce 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobce částku 1 489 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaná v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).