9 C 32/2022-43 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce vystavil žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny, znějící na částku [částka], představující dluh za odběr dodávané elektřiny za období od [datum] do [datum] Smluvní pokuta ve výši [částka] byla účtována v rámci ostatního ujednání za prodlení se zaplacením faktury, když splatnost faktury byla stanovena na [datum]. Další částka ve výši [částka] představuje dluh za dodávku plynu dle Smlouvy ze dne [datum] do odběrného místa [okres] [parcelní číslo] za fakturační období od [datum] do [datum] Smluvní pokuta ve výši [částka] byla účtována rovněž za porušení povinnosti žalovaného v rámci ostatního ujednání za prodlení se zaplacením faktury, když splatnost faktury byla stanovena na [datum]. Žalovaný na výzvy nereagoval. Na nákladech řízení bylo účtováno [částka]. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem [země] republiky) vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres [okres]. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle čl. 12 9 Smluvních obchodních podmínek právo české, tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, když žalobce se k jednání omluvil a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Vzhledem k tomu, že měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Žalobce soudu předložil Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny žalovanému ze dne [datum], informaci pro zákazníka – spotřebitele, Dohodu o ukončení smlouvy ze dne [datum] s účinností ukončení smlouvy ke dni [datum], vyúčtování dodávky elektřiny se splatností [datum] znějící na částku [částka] za období od [datum] do [datum], vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka], Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu žalovanému ze dne [datum], informaci pro zákazníka – spotřebitele, Dohodu o ukončení smlouvy ze dne [datum] s účinností ukončení smlouvy ke dni [datum], vyúčtování dodávky plynu se splatností [datum] znějící na částku [částka] za období od [datum] do [datum], vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka], předžalobní upomínku ze dne [datum] psanou advokátem s poštovním podacím archem, Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu a elektřiny. Ze shora citovaných důkazů má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli v souladu s vydanými obchodními podmínkami žalobce Smlouvy o dodávce elektřiny a plynu, dle § 1724 a násl. o. z., ze které vyplývají povinnosti žalobce o dodávce energií a povinnosti zákazníka za služby zaplatit sjednanou cenu. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný dluží žalobci za odběr elektřiny v rozhodném období částku [částka] + částku [částka], a za odběr plynu částku [částka] + [částka], jak zdůvodněno shora. Soud proto uložil žalovanému dlužné částky žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to se zákonným úrokem z prodlení, který je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení zaplatí žalovaný žalobci ode dne následujícího od splatnosti předmětné dlužné faktury. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Splatnost dluhu byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, předž. upomínka a sepis žaloby), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b odst. 5 a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. Protože byly přiznány 3 úkony, jedná se o částku celkem [číslo] x [číslo] = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Soud uložil neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek z podané žaloby (došlo k převodu věci do sporného řízení) ve výši [částka], když poplatek činí dle pol. 1.1 a) částku [částka] a žalobce již [částka] zaplatil s podáním návrhu. Doměření soudního poplatku bylo učiněno dle pol. 2.2 sazebníku poplatků dle z. č. 549/1991 Sb. Lhůta k zaplacení byla určena 3 dny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.