9 C 40/2022-23 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal k Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum] žalobu, kterou se domáhal vyklizení žalovaného z bytu [číslo] o velikosti 4+1 s příslušenstvím, nacházejícího se ve 2. patře budovy [adresa] v ul. [ulice] v [obec], nacházející se na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec]. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný byl nájemcem tohoto bytu do [datum], dle nájemní smlouvy ze dne [datum]. Od této doby žalovaný v bytě bydlí bez právního důvodu a navíc dluží žalobci částku [částka] s přísl.. Před jednáním vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět, a to ohledně částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobu podá po vyklizení žalovaného najednou v součtu všech dlužných částek. Na nákladech řízení byl účtován soudní poplatek ve výši [částka]. Soud rozhodl dne [datum] za účasti všech účastníků. Žalovaný s vyklizením bytu souhlasil, se lhůtou 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že si byt hledají. Výhrady měl k dlužné částce, neboť uvedl, že za [měsíc] [rok] bylo úřadem práce nájemné hrazeno. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí (věta prvá). Dle tohoto ustanovení se může vlastník domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Je především na žalobci, aby v souladu se zákonem prokázal, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnické právo, o které opírá svoji žalobu na vyklizení bytu (nemovitosti), a že žalovanému již doba nájmu k ní skončila. Z nájemní smlouvy, uzavřené se žalovaným, ze dne [datum] vyplývá, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] o velikosti 4 + 1 na adrese [adresa] [číslo] vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nájem byl sjednán na [částka] měsíčně. Soud má tedy za prokázáno, že žalovaný je bývalým nájemcem bytu [číslo] ve 2. NP domu [adresa] v [obec], nájemní vztah skončil k [datum]. Od tohoto dne bydlí žalovaný v tomto bytě bez právního důvodu. Dle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí - věta prvá. Toto ustanovení žalovaný porušil. Protože soud rozhodoval v době, kdy již došlo k uplynutí nájemního vztahu žalovaného k předmětu nájmu, vycházel ze stavu, který je dán v době rozhodování ve věci samé (pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení dle § 154 odst. 1 o. s. ř.). Především z tohoto ukončeného nájemního vztahu učinil soud závěr v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 o. z., § 2292 o. z. a rozhodl tak, že žalovanému bylo uloženo předmět nájmu vyklidit (což zahrnuje i odevzdání bytu žalobci), a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Lhůta k vyklizení se jeví soudu jako přiměřená s tím, že si žalovaný doby trvání nájmu byl vědom, náhradní bydlení si hledá. Pokud se týče dlužné částky za nájem, vzal žalobce částku [částka] s přísl. před jednáním v plném rozsahu zpět. Soud zastavil řízení ve smyslu § 96, odst. 1, 2 o. s. ř., když souhlasu žalovaného se zpětvzetím návrhu nebylo zapotřebí podle § 96 odst. 4 o. s. ř. (zpětvzetí návrhu bylo učiněno před jednáním). Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen částečně soudní poplatek ve výši [částka] dle § 10 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb., neboť k zastavení řízení došlo před jednáním a v tomto případě se vrací soudní poplatek snížený o 20%, nejméně však o [částka]. V daném případě bylo zaplaceno na soudním poplatku [částka], pak se vrací částka [částka]. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Právní zástupce požadoval náhradu nákladů spočívajících v zaplacení soudního poplatku z vyklizení [částka], proto mu tuto částku soud jako náhradu nákladů řízení přiznal.