10 C 100/2023-16 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne [datum], došlým soudu dne [datum], manžel navrhl, aby soud rozvedl manželství v záhlaví označených účastníků. Ve svém návrhu uvedl, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] ve [obec]. U obou se jedná o manželství druhé a oba jsou českými státními příslušníky. Z tohoto manželství se narodilo jedno dítě, a to dcera [jméno] [příjmení], [datum narození]. Řízení před Okresním soudem v Klatovech ve věci sp. zn. [spisová značka] ohledně práv a povinností manželů jako rodičů již bylo pravomocně skončeno. Manžel má za to, že problémy a konflikty se postupem doby v průběhu trvání manželství prohlubovaly a vyvrcholily odstěhováním manžela ze společné domácnosti v listopadu roku [rok]. Na krátkou dobu se manželé k sobě vrátili a žili v jedné domácnosti přibližně 3 měsíce od června do září [rok]. Manželství se tak stalo čistě formálním svazkem. 2. K návrhu manžela se manželka připojila svým vyjádřením ze dne [datum]. K příčinám rozvratu manželství uváděným manželem doplnila, že šlo o citové odcizení provázené dlouhodobě rozdílnými názory na způsob společného soužití, jakož i odlišnými zájmy. Manželství považuje za rozvrácené trvale a hluboce, a není zde tedy předpoklad pro obnovu manželského soužití. 3. U jednání konaného dne [datum] manželka svůj dosavadní postoj k návrhu na rozvod manželství stvrdila. Obdobně právní zástupce manžela uvedl, že z jeho strany byly formulovány stejné příčiny rozvratu manželství. I on pokládá manželství za rozvrácené trvale a hluboce, bez perspektivy jeho obnovy. 4. Okresní soud v Klatovech jako soud věcně a místně příslušný rozhodnout o podaném návrhu (§ 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále též„ z. ř. s.“)) zvážil argumentaci a postoje účastníků, jakož i k návrhu přiložené listiny, a dospěl k závěru, že návrhu na rozvod manželství lze vyhovět. 5. Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, nejsou-li splněny předpoklady uvedené v § 757 o. z. 6. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že [celé jméno manžela], [datum narození], uzavřel s [jméno] [příjmení], [datum narození], rozenou [příjmení], manželství před [stát. instituce] dne [datum]. Manželé jsou české státní příslušnosti a do manželství vstupovali jako svobodní. 7. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se manželům z manželství narodilo jedno dítě, a to dne [datum] dcera [jméno] [přijmení dítěte]. Citovaným rozsudkem soud schválil dohodu manželů, dle níž byla nezletilá dcera svěřena pro dobu po rozvodu manželství do péče manželky a manželovi byla stanovena tomu odpovídající vyživovací povinnost. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 8. Ze shora vyloženého je patrné, že stěžejní příčinou rozvratu manželů je jejich vzájemné odcizení, k němuž došlo v důsledku postupně narůstajících odlišností pohledu na způsob společného soužití, s tím spojených konfliktů, jakož i v důsledku odlišných zájmů. Tuto výseč rodinného života hodnotí soud pro zachování funkce manželství jako významnou. Prohlubující se neshody manželů v dané oblasti jsou proto způsobilé dosíci hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství. Ze stanovisek obou manželů nabyl soud poznatek, že v nynějším případě tento bod rozvratu nastal. Názorové pozice obou manželů se shodují a ani jeden z nich si nepřeje zachovat, resp. obnovit faktické manželské soužití. Za této situace představuje manželství pouhý formální (právní) svazek bez reálné výplně. Soud již proto nevedl manžele k odstranění příčin rozvratu jejich manželství, to jest neusiloval o jejich smíření (§ 389 odst. 2 z. ř. s.). 9. Soud dále dospěl k závěru, že pro rozvod manželství neexistují zákonné překážky předvídané ustanovením § 755 odst. 2 a 3 o. z., když o poměrech nezletilé dcery manželů již bylo pro dobu po rozvodu manželství pravomocně rozhodnuto výše citovaným rozsudkem zdejšího soudu, jímž byla schválena dohoda manželů jako rodičů o péči a výživě nezletilé. V průběhu řízení přitom nevyšel najevo žádný takový zájem nezletilé dcery manželů založený na zvláštních důvodech, s nímž by byl rozvod manželství v rozporu a pro který by nebylo lze manželství rozvést. Ve světle řečeného tudíž soud manželství účastníků bez dalšího rozvedl. 10. O nákladech řízení soud rozhodl s přihlédnutím k ustanovení § 23 z. ř. s., dle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu. Pro odklon od této výchozí zásady (§ 23 věta druhá z. ř. s.) nebyly v řízení účastníky tvrzeny ani soudem zjištěny patřičné okolnosti.