10 C 33/2023-34 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též„ ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. 2. Žalobkyně lustrací v registru silničních vozidel zjistila, že osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměla od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, jenž dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí [částka]. Zbytek žalobou uplatněného nároku tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaná na výzvu k zaplacení příspěvku ani následné upomínky nereagovala, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svého nároku na soud. 3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, a to co do výše žalobou uplatněné pohledávky, tj. co do částky [částka], neboť žalovaná jí tuto částku dne [datum], tedy až po podání žaloby, uhradila. 4. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná, byvši řádně předvolána, nedostavila. Soudu dne [datum] zaslala na adresu elektronické podatelny soudu podání, v němž uvedla, že dané peníze poslala, a přesto po ní žalobkyně žádá zaplatit i soudní výlohy a„ nechce žádost stáhnout“. Soud proto poprosila o zastavení řízení. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud tak za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 5. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní soud postupoval dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení zastavil co do žalobou uplatněné pohledávky ve výši [částka]. Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Předmětem žaloby však nadále zůstalo příslušenství pohledávky, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Soud se tedy zabýval již jen tím, zda nárok žalobkyně na toto příslušenství je opodstatněn, přičemž dospěl ke kladnému závěru. 6. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopie této výzvy ze dne [datum] a dokladu o jejím doručování. Z posledně uvedeného průkazu doručení se podává, že výzva byla žalované doručena dne [datum]. Po marném uplynutí zákonné třicetidenní lhůty k uhrazení příspěvku, tj. od [datum], se žalovaná ocitla v prodlení se splněním své povinnosti. Jelikož žalobkyně za počátek prodlení označila až pozdější den, a sice [datum], přiznal jí soud právo na zákonný úrok z prodlení od tohoto dne do dne úhrady pohledávky žalovanou, tj. do dne [datum]. 7. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše (8,5 % p. a.) se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky a průkazem jejího doručení. Uspokojila-li žalovaná žalobkyní uplatněnou pohledávku, stalo se tak až po podání žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, čímž přivodila (zavinila) částečné zastavení řízení. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 9. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a 3 režijních paušálů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka] z odměny advokáta za zastupování. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. 10. Při úvaze o lhůtě k plnění žalobou uplatněného příslušenství pohledávky i nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.