10 C 56/2023-55 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též„ ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. 2. Žalobkyně lustrací v registru silničních vozidel zjistila, že osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměla v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvky, jež dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí [částka] za prvně uvedené období, [částka] za druhé období a [částka] za posledně uvedené období. 3. Zbytek žalobou uplatněných nároků tvoří poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši [částka] za jeden případ podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaná na výzvu k zaplacení příspěvku ani následné upomínky nereagovala, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svého nároku na soud. 4. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná, byvši řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast neomluvila. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 5. Ze zprávy [stát. instituce] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] o lustraci v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaná v rozmezí období od [datum] do [datum], pro které byla žaloba podána, byla v registru vozidel vedena jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka]. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZPR platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Ani jedna z právě vyjmenovaných zákonných výjimek v daném případě, jak vyplynulo ze shora vzpomenuté zprávy městského úřadu, nenastala. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by byla dluh žalobkyni uhradila, případně že není osobou povinnou k úhradě příspěvku. Za této situace lze uzavřít, že žalovaná se ve smyslu § 4 odst. 1 ZPR stala osobou povinnou k úhradě příspěvku, a to [obec] [anonymizována dvě slova], to jest žalobkyni. 7. Podle § 4 odst. 3 ZPR se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (tj. 91, 63 a 211 dní za výše uvedená období), a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je výše této sazby [částka] (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Výše jednotlivých příspěvků proto činí [částka] za prvně uvedené období, [částka] za druhé období a [částka] za posledně uvedené období. 8. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvků splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopií těchto výzev a dokladů o jejich doručování. Po marném uplynutí lhůt k uhrazení příspěvků (prodloužených nad rámec zákonné třicetidenní lhůty), tj. od [datum] ohledně prvně vymezeného období, od [datum] ohledně druhého období a od [datum] ohledně posledně uvedeného období, se žalovaná ocitla v prodlení se splněním své povinnosti. 9. Součástí žalobou uplatněného nároku byly též poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši [částka] za jedno období, jež mají oporu v § 4 odst. 4 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroků pod body I až III. 10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopiemi příslušných předžalobních upomínek a průkazy jejich doručování. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 11. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů ve výši [částka] (3 × [částka]) dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka] z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. 12. Výrokem pod bodem V soud uložil žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka]. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši [částka] podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že soud ve věci elektronický platební rozkaz nevydal, nýbrž pokračoval v řízení, je soud dle položky 2 bodu 2 téhož sazebníku povinen doměřit poplatek do výše stanovené položkou 1 bodem 1 písm. a) téhož sazebníku, tj. do výše [částka]. Rozdíl tedy činí právě částku [částka], k jejíž úhradě zavázal žalovanou s ohledem na její naprostý procesní neúspěch v soudní při. 13. Při úvaze o lhůtě k plnění žalobou uplatněné částky, nákladů řízení i doplatku soudního poplatku vycházel soud z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.