10 C 91/2023-27 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem, došlým soudu dne [datum], manželka navrhla, aby soud rozvedl manželství v záhlaví označených účastníků. Ve svém návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. U obou se jedná o manželství prvé, manželka je českým státním příslušníkem, zatímco manžel je státním příslušníkem [země]. Z tohoto manželství se narodily dvě děti, a to synové [jméno] [příjmení] dne [datum] a [jméno] [příjmení] dne [datum]. Řízení před Okresním soudem v Klatovech ve věci sp. zn. [spisová značka] ohledně práv a povinností manželů jako rodičů již bylo pravomocně skončeno. Manželka má za to, že z důvodu dlouhodobého odloučení došlo mezi nimi k trvalému odcizení. Dle jejího názoru ani jeden z nich nemá zájem o pokračování manželství. Manželství se tak stalo čistě formálním svazkem. 2. K návrhu manželky se připojil manžel svým vyjádřením ze dne [datum]. 3. Okresní soud v Klatovech jako soud věcně a místně příslušný rozhodnout o podaném návrhu (§ 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále též„ z. ř. s.“) a § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) zvážil argumentaci a postoje účastníků, jakož i k návrhu přiložené listiny, a dospěl k závěru, že návrhu na rozvod manželství lze vyhovět. 4. Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, nejsou-li splněny předpoklady uvedené v § 757 o. z. 5. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že [osobní údaje manžela], uzavřel s [celé jméno manželky], narozenou [datum], manželství před [anonymizována tři slova] [obec a číslo] dne [datum]. Manželka je české státní příslušnosti, manžel státním příslušníkem [země] a do manželství vstupovali oba jako svobodní. 6. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se manželům z manželství narodily dvě děti, a to synové [jméno] [přijímení syna] dne [datum] a [jméno] [příjmení syna] dne [datum]. Citovaným rozsudkem soud schválil dohodu manželů, dle níž byli oba nezletilí svěřeni pro dobu po rozvodu manželství do péče manželky a manželovi byla stanovena tomu odpovídající vyživovací povinnost. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 7. Ze shora vyloženého je patrné, že stěžejní příčinou rozvratu manželů je jejich vzájemné odcizení, k němuž došlo v důsledku dlouhodobého a dalekého odloučení. Manžel nyní žije ve [země], manželka nadále s dětmi setrvává v České republice. Tato okolnost je způsobilá dosíci hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství. Ze stanovisek obou manželů nabyl soud poznatek, že v nynějším případě tento bod rozvratu nastal. Názorové pozice obou manželů se shodují a ani jeden z nich si nepřeje zachovat, resp. obnovit faktické manželské soužití. Za této situace představuje manželství pouhý formální (právní) svazek bez reálné výplně. Soud již proto nevedl manžele k odstranění příčin rozvratu jejich manželství, to jest neusiloval o jejich smíření (§ 389 odst. 2 z. ř. s.). 8. Soud dále dospěl k závěru, že pro rozvod manželství neexistují zákonné překážky předvídané ustanovením § 755 odst. 2 a 3 o. z., když o poměrech nezletilých dětí manželů již bylo pro dobu po rozvodu manželství pravomocně rozhodnuto výše citovaným rozsudkem zdejšího soudu, jímž byla schválena dohoda manželů jako rodičů o péči a výživě nezletilých. V průběhu řízení přitom nevyšel najevo žádný takový zájem nezletilých dětí manželů založený na zvláštních důvodech, s nímž by byl rozvod manželství v rozporu a pro který by nebylo lze manželství rozvést. Ve světle řečeného tudíž soud manželství účastníků bez dalšího rozvedl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl s přihlédnutím k ustanovení § 23 z. ř. s., dle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu. Pro odklon od této výchozí zásady (§ 23 věta druhá z. ř. s.) nebyly v řízení účastníky tvrzeny ani soudem zjištěny patřičné okolnosti.