5 C 100/2023-36 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že dne [datum] byl prostřednictvím aplikace [anonymizována tři slova] podán požadavek obchodníka s plynem, [právnická osoba], [anonymizováno], na ukončení distribuce plynu do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], s požadovaným datem ukončení [datum]. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem – žalovaným. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy, která se následně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v uvedeném odběrném místě. Žalobkyni se tak nepodařilo ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, účinek ukončení dodávky tak nastal 15. pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu i po nastalém účinku ukončení dodávky plynu a zaniká rezervace distribuční kapacity, je takovým jednáním odběratele způsobena škoda provozovateli distribuční soustavy – žalobkyni. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením ze dne [datum] Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla [datum], proto počínaje dnem [datum] byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný a neoprávněná distribuce plynu v souladu s § 74 odst. 1, 4 zákona č. 458/2000 Sb. množství neoprávněně odebraného plynu vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni [datum], tj. [anonymizována dvě slova] m3, a koncovým stavem plynoměru, tj. [anonymizována dvě slova] m3 k datu [datum]. Tedy za uvedené období bylo celkem odebráno [anonymizováno] m3 plynu, což představuje částku [částka], která byla takto žalovanému vyčíslena ve faktuře [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum]. Žalovaný na uvedené částce ničeho neuhradil i přes písemnou upomínku datovanou [datum] před podáním žaloby. 2. Okresní soud v Jindřichově Hradci svým usnesením ze dne [datum] vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci svého usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech jako soudu věcně a místně příslušnému. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nabyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 4. Z žádosti o ukončení distribuce plynu ze dne [datum] bylo prokázáno, že obchodník s plynem, [právnická osoba], [anonymizováno], požádala prostřednictvím aplikace [anonymizována tři slova] ukončení distribuce plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], číslo odběrného místa [anonymizováno] a to z důvodu nezajištěné dodávky s požadovaným datem ukončení [datum]. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možné provést z důvodu nepřípustnosti měřidla, stav odebraného plynu byl k datu [datum] stanoven výpočtem předpokládané výše spotřeby. Z dopisu žalobkyně datovaným [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému oznámila, že ke dni [datum] došlo z podnětu obchodníka s plynem k ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a počínaje dnem [datum] do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení bude kvalifikována další distribuce jako neoprávněná. Zároveň byl žalovaný vyzván k demontáži měřícího zařízení, která měla proběhnout [datum]. Předmětné oznámení o neoprávněném odběru plynu bylo dáno k poštovní přepravě [datum], jak prokázáno poštovním podacím archem. Z protokolu o demontáži datovaného [datum] však bylo zjištěno, že uvedený datum k demontáži měřícího zařízení plynu nedošlo, neboť měřící zařízení bylo nedostupné. Žalobkyně daňovým dokladem [číslo] vyúčtovala žalovanému za období [datum] do [datum] částku [částka] splatnou [datum] představující cenu za neoprávněnou distribuci plynu, případně neoprávněný odběr plynu. Poté následovala upomínka ze dne [datum] a [datum] (tato byla zaslána na dvě různé adresy žalovaného), když tyto byly dány k poštovní přepravě, jak prokázáno poštovními podacími archy. Na uvedené výzvy žalovaný adekvátně nereagoval, netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by žalobou uplatněnou částku byť jen zčásti uhradil. 5. Po právní stránce soud uzavřel, že dne [datum] [právnická osoba], [anonymizováno], jako obchodník s plynem podala u žalobkyně požadavek na ukončení distribuce plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyni, jako provozovateli distribuční soustavy, se nepodařilo z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti žalovaného při ukončení dodávky plynu demontovat plynoměr [číslo] osazený v předmětném odběrném místě. V souladu s § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. tak došlo k ukončení dodávky od 15. pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu. Vzhledem k tomu, že odběratel – žalovaný pokračoval v odběru plynu i po nastalém účinku ukončení dodávky plynu a zániku rezervace distribuční kapacity, vznikla žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tímto jednáním odběratele škoda. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla v souladu s § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb. dne [datum] a počínaje dnem [datum] byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný podle § 74 odst. 1 a § 74 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Za období od [datum] do [datum] došlo ke spotřebě [anonymizována dvě slova] kWh, a fakturou [číslo] ze dne [datum] takováto spotřeba byla vyčíslena na [částka] s datem splatnosti [datum]. V této souvislosti soud uvádí, že je mu známo z úřední činnosti, že probíhá řízení o zaplacení částky rovnající se množství neoprávněně odebraného plynu v témže odběrném místě, avšak za období předcházející datu [datum]. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, kdy úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Z obsahu faktury znějící na žalobou uplatněnou částku je zřejmé, že splatnost uvedené částky nastala dne [datum], proto dnem následujícím po splatnosti se ocitl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého plnění, stíhá jej proto povinnost též k úhradě úroků z prodlení. 6. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem ze dne [datum] svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo předžalobní upomínkou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, 3 režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud má za to, že podmínky ustanovení § 14b byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá ze spisů vedených zdejším soudem např. pod sp. zn. 5 C 277/2019 či 7 C 106/2023 a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. 7. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.