5 C 47/2023-225 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 %, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 %, ročně od , datum, do zaplacení, jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Konstatovala, že působí na trhu jako dodavatel energií a uzavřela s žalovanou smlouvu o dodávce energií dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy dodala žalované energii a její cenu vyfakturovala, a to fakturou číslo , hodnota, znějící na částku , částka, splatnou , datum, , na níž bylo uhrazeno žalovanou celkem , částka, , zbývá tak uhradit , částka, . Fakturou číslo , hodnota, byla vyúčtována částka , částka, splatná , datum, . Ke dni podání žaloby tak žalobkyně dluží , částka, , když tato částka nebyla uhrazena i přes písemnou upomínku před podání žaloby datovanou , datum, .2. Soud ve věci vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz č. j. , Anonymizováno, proti němuž v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor s následným vyjádřením, jímž se domáhala zamítnutí žaloby. Jednotlivé argumenty žalované, pro které se domáhala zamítnutí žaloby, budou popsány níže.3. Podáním odporu byl elektronický platební rozkaz zrušen dle § 174 odst. 2 za užití § 174a odst. 3 o. s. ř.4. Soud ve věci provedl důkazní řízení, veden návrhy účastnic, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem dne , datum, . Smlouvou se zavázala žalobkyně dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese , adresa, p. č. , hodnota, , , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, s předpokládaným termínem zahájení dodávky , datum, . Z obsahu smlouvy bylo prokázáno, že byla dohodnuta za dodávku elektřiny individuální cena ve vysokém tarifu (dále jen VT) , částka, za MWh a v nízkém tarifu (dále jen NT) , částka, za MWh, a měsíční zálohy ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP). Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že k datu , datum, bylo předáno odběrné místo ze stávajícího odběratele - , jméno FO, - , Anonymizováno, na nového odběratele - žalovanou (jejíž jednatel je , jméno FO, , jak podpořeno výpisem z obchodního rejstříku žalované), když , jméno FO, dal , datum, souhlas s přihlášením odběru elektřiny v odběrném místě žalované (podpořeno listinným důkazem na č. l. 129 p. v. spisu). VOP, které byly nedílnou součástí shora uvedené smlouvy, jak evidentní z obsahu smlouvy samotné, a které žalovaná podepsala dne , datum, , konkrétně článek 6.12. uvedl, že pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, což byl daný případ, a neprojeví-li kterákoli smluvní strana vůli smlouvu vypovědět, prodlužuje se smlouva na stejné období, na které byla uzavřena (automatická prolongace). V daném případě ani nebylo tvrzeno, že k výpovědi smlouvy došlo, proto smlouva byla prodloužena od , datum, na stejné období, jako byla uzavřena smlouva ze dne , datum, . V průběhu tohoto smluvního vztahu tytéž smluvní strany, tedy jak žalobkyně, tak žalovaná, uzavřely dne , datum, dodatek ke smlouvě účinný od , datum, do , datum, . Z obsahu dodatku bylo prokázáno, že tímto dodatkem se smluvní strany dohodly na změně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, to znamená na změně smlouvy uzavřené dne , datum, , když právní vztahy se řídí obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen OP), které jsou nedílnou součástí. OP žalovaná podepsala rovněž dne , datum, , jako dodatek. Z obsahu dodatku byla prokázána individuální cena ve VT , částka, a v NT , částka, za MWh.6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastnicemi řízení byla platně dne , datum, uzavřena kupní smlouva dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, energetický zákon (dále jen EZ) a dne , datum, nová smlouva o sdružených službách dodávky energie, která změnila obsah smlouvy předchozí. Změna se týkala ceny za dodávku energie a rovněž obchodních podmínek, které byly nově upraveny v OP namísto v původních VOP. Tedy smluvní vztah s účinností od , datum, měl novou podobu tedy tu, která byla upravena dodatkem a OP, když na tomto obsahu smluvního vztahu se smluvní strany shodly, shodu potvrdily svým podpisem, žalovaná též podpisem OP. Soud proto shledal nedůvodný odkaz žalované na VOP, konkrétně článek II. bod 8 v souvislosti s fakturačním obdobím od , datum, do , datum, , které se již řídilo, jakož i celý smluvní vztah účastnic dodatkem z , datum, , potažmo OP, když OP problematiku ceny a platebních podmínek řešily v článku IV. (o tomto blíže bude pojednáno níže).7. Na základě uzavřené kupní smlouvy v intencích § 50 odst. 1 EZ, dodávala žalobkyně žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu, tedy svůj závazek ze smlouvy pro ni vyplývající splnila. Žalovaná plnění přijala, když za odebranou energii byla žalované vystavena dne , datum, faktura číslo , hodnota, na částku , částka, s datem splatnosti , datum, , fakturačním obdobím , datum, - , datum, (uvedené bylo prokázáno zmíněným daňovým dokladem). Z fakturované částky žalovaná uhradila toliko , částka, , jak bylo prokázáno příkazem k úhradě datovaným , datum, , a nakonec i tuto platbu učinily účastnice řízení nespornou na jednání. Žalovaná odmítla zbytek - žalovanou částku, ve výši , částka, žalobkyni uhradit z několika důvodů níže uvedených.8. Žalovaná jednak sporovala v podání ze dne , datum, množství odebrané elektřiny, uvedla, že vyúčtování vycházelo z data ukončení smlouvy, tj. , datum, ze stavu elektroměru (VT a NT) stanoveného odhadem žalobkyně, kterým byl překročen skutečný stav. Ze zprávy , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že provozovatel distribuční soustavy předal do informačního systému operátora trhu údaje z měření spotřeby elektřiny pro účely vyúčtování dodávky elektřiny, když porovnáním těchto údajů za období od , datum, do , datum, dodaných provozovatelem distribuční soustavy a uvedených v daňovém dokladu číslo , hodnota, , lze dospět k závěru, že množství odebrané energie ve VT i NT se shodují. Na přímý dotaz soudu, zda obrana žalované spočívá nadále v tom, že ve faktuře je uvedena nesprávná výše odebrané elektřiny, žalovaná odpověděla, že nikoliv. Nesprávnou výší prý brojila jen při reklamaci vyúčtování, nikoliv v tomto řízení (viz jednání dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalovaná již nesprávnou výši odebrané a ve faktuře žalobkyní uvedené energie nerozporovala, soud zamítl důkazní návrh stavem elektroměru při ukončení smlouvy, dotazem na , Anonymizováno, k odběru distributorem pro nadbytečnost a vycházel z množství odebrané energie uvedeného v daňovém dokladu. K důkazu sice provedl e-mail ze dne , datum, (na č. l. 107 spisu), ale s ohledem na změnu obrany žalované z něj nedovodil pro věc žádných zjištění.9. Žalovaná dále argumentovala tím, že žalobkyně jednostranně zvýšila cenu za dodávku energie a to ve VT z , částka, na , částka, za MWh a v NT z , částka, na , částka, za MWh, když k jednostrannému zvýšení ceny nebyla oprávněna, neboť cena byla sjednána jako cena fixní. To, že se jednalo o cenu fixní, dovozovala žalovaná z označení ceny ve smlouvě jako ceny individuální a z toho, že k navýšení ceny v průběhu existence smluvního vztahu i jeho prolongace nedošlo a i z toho, že strany mezi sebou jinak nejednaly (viz ústní jednání , datum, ).10. Jak bylo výše uvedeno, účastnice řízení v dodatku ze dne , datum, sjednaly cenu individuální za VT , částka, a za NT , částka, za MWh, když smluvní vztah blíže byl upraven OP. Ze samotného označení ceny jako ceny individuální však nelze dospět k závěru, že jde o cenu neměnnou pro zákazníka po celou dobu trvání smluvního vztahu, tedy cenu fixní, která by se za žádných okolností neměla změnit. Již ze samotného textu článku IV. bod 1 OP je zřejmé, že cenu za dodávku komodity (zde elektřiny) bylo možné sjednat jako cenu individuální nebo jako cenu dle ceníku. Logickým i gramatickým výkladem uvedeného článku OP lze uzavřít, že zákazník s dodavatelem mohl mít sjednanou buď cenu dle ceníku, anebo jinou než ceníkovou, tzv. individuální, která byla sjednána s konkrétním zákazníkem tak, aby co nejlépe vyhovovala jeho potřebám, uvažované spotřebě, případně i dalším skutečnostem, a na které se smluvní strany dohodly. Ze samotného označení „individuální“ v textu dodatku navíc v kontextu se zněním článku IV. bod 1 OP nelze mít za to, že cena individuální je cenou fixní, tedy neměnnou po celou dobu trvání závazkového vztahu. Ani tvrzení žalované, že v průběhu prolongace smluvního vztahu, to znamená do doby, než byl uzavřen dodatek dne , datum, (tedy nový smluvní vztah) nebyla cena zvyšována a tudíž i z toho lze usuzovat, že šlo o cenu fixní, není logickým závěrem o neměnnosti, stálosti ceny za odebr