5 C 72/2023-45 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], jako dodavatel a žalovaný jako odběratel spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny/plynu číslo [anonymizováno], na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému dodávat elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal za dodávku platit průběžně předepsané zálohy a následně vystavené faktury. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení, např. se zálohou za červenec [rok], když ji uhradil [datum], to samé u zálohy za srpen [rok], kterou uhradil [datum], a dále již na zálohách nehradil ničeho. Jmenovaná společnost byla proto nucena smlouvu ukončit, když pro případ neplacení závazků ze strany žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] a to přímo ve smlouvě, respektive ve všeobecných obchodních podmínkách (dále jen VOP), kdy výše poplatku byla uvedena v samostatné smlouvě a rovněž v podmínkách produktové řady/ceníku poplatků. Uvedená společnost poplatek vyúčtovala žalovanému dvakrát, v souhrnné výši [částka], a to fakturou [číslo] se splatností [datum]. Poplatek se váže ke každé jednotlivé odebírané komoditě, kdy žalovaný odebíral elektřinu a plyn. Na tuto fakturu žalovaný [datum] uhradil [částka], a jmenovaná společnost započetla dne [datum] na uvedenou fakturu přeplatek žalovaného ve výši [částka]. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne [datum] dle § 49 odst. 3 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejich příloh. Z nich vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] jako postupitel uzavřela smlouvu s žalobkyní jako postupníkem dne [datum]. Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávek vzniklých na základě smluv o dodávkách elektřiny nebo plynu na žalobkyni, když tyto byly specifikovány v příloze [číslo] dané smlouvy. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovaným. [právnická osoba] (dále jen společnost), písemně informovala žalovaného o postoupení pohledávky, jak bylo prokázáno oznámením o postoupení pohledávek. Právní subjektivita žalobkyně pak byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu bylo prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena [datum] mezi společností jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem. Touto smlouvou se společnost zavázala, že bude dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Ve smlouvě byla uvedena výše měsíční zálohy za dodávku elektřiny [částka] a za dodávku plynu [částka] měsíčně. Společnost dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o ukončení dané smlouvy pro opakované nehrazení závazků, kterým došlo k porušení smlouvy o sdružených službách dodávky energií. Zároveň informovala žalovaného o tom, že na provozovatele distribuční soustavy byl předán požadavek na ukončení dodávek s demontáží měřidla k datu [datum]. Následně společnost vystavila daňový doklad [číslo] dne [datum] s datem splatnosti [datum] na částku [částka], jež měla představovat 2 deaktivační poplatky plynoucí z uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (každý z nich činil [částka]). Z obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu, jakož i z všeobecných podmínek společnosti a jejího ceníku bylo prokázáno, že pro případ porušení smluvních povinností sjednaných v uvedené smlouvě si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku zákazníka podle uvedené smlouvy a nesjednání smlouvy s jiným dodavatele pro období trvání závazku podle uvedené smlouvy a to za každé odběrné místo zvlášť. Z obsahu uvedené smlouvy je zřejmé, že tato byla sjednána na dobu určitou tří let od účinnosti, tzn. do [datum]. Jak zřejmé ze shora uvedeného, smlouva byla ukončena dopisem ze dne [datum], pro neplnění smluvních povinností žalovaným. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi společností a žalovaným, tedy mezi smluvními stranami smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu byla platně ve smyslu § 2048 a následující o. z., sjednána smluvní pokuta pro případ porušení smluvních povinností žalovaným. Daná situace v tomto případě nastala, když za každou komoditu přísluší smluvní pokuta ve výši [částka], tedy v součtu [částka] s datem splatnosti [datum]. Žalovaný však na této částce uhradil toliko [částka] [datum], čímž se dlužná částka ponížila na [částka], když společnost [datum] na uvedenou částku započetla žalovaného přeplatek ve výši [částka], čímž se dlužná částka snížila na [částka]. Soud s ohledem na uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo výzvou i podacím archem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za dva úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, 1 úkonem ve výši [částka] za předžalobní upomínku, která je svým charakterem výzvou jednoduchou, (jak ostatně žalobkyně v návrhu uvedla), dále 3 režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud má za to, že podmínky § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. EPR [číslo] a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.