6 C 19/2023-54 — Okresní soud v Klatovech

Dne [datum] došel soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu s tím, že žalobkyně společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa zákazníka na adrese [adresa], dodávanou elektřinu vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 11 045,10 Kč splatnou dne [datum], za období od [datum] do [datum], dodávaný plyn vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 4 413,26 Kč splatnou dne [datum], za období od [datum] do [datum], na což žalovaný uhradil 699,28 Kč, zbývá tedy k doplacení 3 713,98 Kč. K nařízenému jednání na den [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou mu byly řádně doručeny dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, jak umožňuje § 101 odst. 3 o. s. ř. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne [datum] ve znění připojených dodatků. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z předložených smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu uzavřených mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek, jakož i ceníku, má soud za prokázané, že žalovanému byla dodávána elektřina a plyn do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž žalovaný se zavázal za dodávanou elektřinu a plyn platit vyfakturované úhrady. Z předložených faktur za sdružené služby dodávky elektřiny a plynu a z detailního rozpisu vyúčtování k fakturám má soud za prokázané, že žalovaný měl za fakturační období od [datum] do [datum] zaplatit částku 11 045,10 Kč splatnou dne [datum] a za období od [datum] do [datum] částku 4 413,26 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný byl žalobkyní upomínán o úhradu dluhu dopisem ze dne [datum]. Podle § 50 odst. 2, věty prvé, zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona:„ Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.“. Podle § 72 odst. 2, věty prvé, zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona:„ Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem.“ Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný jej nijak nezpochybnil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku 14 7593,08 Kč včetně zákonných úroků z prodlení. Dlužná částka odpovídá předloženým fakturám, přičemž žalobkyně uvedla, že na fakturu ohledně vyúčtování plynu bylo částečně plněno, tedy dlužná částka byla o toto ponížena. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku podle § 1970 obč. zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.), a to dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur. Příslušenství je v daném případě tvořeno úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., po 300 Kč (tj. 900 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH v částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobce částku 2 452 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 000 Kč, z čehož bylo již 800 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.