7 C 75/2023-110 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, se žalobci domáhali určení existence služebnosti inženýrských sítí tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedli, že jsou vlastníky bytových jednotek v budově č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalovaní jsou vlastníky či spoluvlastníky pozemků v okolí budovy č.p. , Anonymizováno, , a to pozemků parc. č. , Anonymizováno, (dotčené pozemky), které jsou dotčeny existencí inženýrských sítí, které žalobci v žalobě označili jako vodní zdroj (vrtaná studna), vodovodní potrubí, kanalizační potrubí a elektroinstalace. Žalobci uvedli, že žalovaní, kteří jednají ve shodě, se neustále snaží ze zištných důvodů měnit majetkoprávní vztahy k dotčeným pozemkům, aby celou věc komplikovali. Výše uvedené inženýrské sítě měly být zřízeny v , Anonymizováno, , kdy byla započata rekonstrukce budovy č.p. , Anonymizováno, (tehdy pod názvem , Anonymizováno, ). Postupně byla budova rozdělena na , Anonymizováno, bytových jednotek, které byly rozprodány žalobcům. Pozemky, které přináležely k budově, byly prodány žalovaným resp. jejich právním předchůdcům. Žalobci mají za prokázané, že inženýrské sítě existují na dotčených pozemcích nejméně od roku , Anonymizováno, , mají proto za to, že došlo k vydržení práva služebnosti inženýrské sítě, neboť uplynula doba 26 let, tedy více jak dvojnásobku standardní desetileté vydržecí lhůty a došlo tedy k tzv. mimořádnému vydržení (§ 1095 občanského zákoníku). Žalobci se pokoušeli se žalovanými marně dohodnout, ti rovněž nereagovali na předžalobní výzvu.2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili v podání ze dne 14. 8. 2023. Zde především polemizovali s procesními nedostatky žaloby. Poukázali na skutečnost, že předmětný pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek bytového domu , adresa, , přičemž nikoliv všichni spoluvlastníci jsou žalobci v tomto řízení. Žalovaní rovněž projevili nesouhlas s přesvědčením žalobců, že došlo k vydržení služebnosti. Uvedli, že dům č.p. , Anonymizováno, byl rozdělen na dvacet bytových jednotek v roce , Anonymizováno, , před tím tedy bytové jednotky jako samostatné nemovité věci neexistovaly. Pokud žalobci započítávají do vydržecí lhůty i dobu, po kterou právo vykonávali jejich právní předchůdci, pak opomíjí skutečnost, že před rokem , Anonymizováno, jejich jednotky neexistovaly, tudíž zde nebylo právních předchůdců žalobců.3. Žalobci žalobu koncipovali jako určovací návrh ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.4. Vzhledem k tomu, že žalobci v žalobě ani v nejmenším neuvedli, v čem spočívá naléhavý právní zájem jejich nároku, poučil je soud při jednání postupem podle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. o nutnosti uvést skutečnosti k prokázání naléhavého právního zájmu. Po tomto poučení právní zástupce žalobců stručně uvedl, že naléhavý právní zájem je dán již ze samotné podstaty tak, aby ta služebnost mohla být zapsána do katastru nemovitostí. Služebnost by měla zajistit, aby inženýrské sítě mohly být technicky udržovány. Nicméně rovněž uvedl, že samotná existence inženýrských sítí, jejich vedení, nebylo nikdy v ohrožení, neboť samotní žalovaní vlastní v budově č.p. , Anonymizováno, bytové jednotky a sami by si tak zamezili přístup k zajištění pitné vody a odvodu odpadních vod kanalizací.5. Žaloba na určení práva podle § 80 o. s. ř. je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní. Především k této obraně je tedy požadována jistá kvalita žaloby na určení práva spočívající v tom, že musí být dán žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jež musí být vyvoláno stavem, který způsobuje, že právní stav žalobců k věci se stal nebo stává nejistým, je zpochybněn.6. Již ze samotné podstaty věci a rovněž po doplnění tvrzení žalobců k prokázání naléhavého právního zájmu nemá soud za to, že by postavení žalobců bylo jakkoliv ohroženo, že by do něj bylo jakkoliv neoprávněně zasahováno.7. Především pak soud došel k závěru, že samotná studna nacházející se na pozemku parc.č. , Anonymizováno, je vodním dílem ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. j) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Uvedené platí rovněž pro potrubí vedoucí vodu od studny do budovy, kdy se nejedná o přípojku, ale o vodovodní potrubí, které je rovněž vodním dílem.8. Podle ust. § 59a vodního zákona platí, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.9. Vodní zákon tedy sám upravuje tzv. zákonná neboli legální věcná břemena (služebnosti). Ta ve skutečnosti představují veřejnoprávní omezení vlastnického práva, která se nezapisují do katastru nemovitostí.10. Vzhledem k tomu, že sami žalobci tvrdili, že inženýrské sítě vznikly v roce , Anonymizováno, , má soud za to, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na určení existence zákonné služebnosti, neboť tato se s ohledem na veřejnoprávní charakter, kdy vyplývá přímo ze zákona, nezapisuje do katastru nemovitostí.11. K tvrzení žalobců, že zápis služebnosti do katastru nemovitostí je nezbytný k zajištění údržby a případných oprav inženýrských sítí soud uvádí, že ani rovněž takovýto prevenční charakter nemůže svědčit o naléhavém právním zájmu na určení existence služebnosti, a to s ohledem na ust. § 60 odst. 1 vodního zákona, kdy přístup k inženýrským sítím za účelem oprav nebo údržby mají žalobci zajištěn přímo ze zákona12. Podle ust. § 60 odst. 1 vodního zákona totiž platí, že vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.13. Výše uvedené se týká studny, od studny vedoucího vodovodního potrubí a rovněž elektroinstalace, která je zařízením provozně souvisejícím s inženýrskými sítěmi (§ 509 občanského zákoníku).14. Kanalizační potrubí k odvodu odpadních vod z domu č.p. , Anonymizováno, není vodním dílem ve smyslu ust. § 55 vodního zákona. Nicméně ani v tomto směru soud nezjistil, že by žalobci měli naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti vedení kanalizace přes sousední pozemky, když s ohledem na skutečnost, že kanalizační potrubí používají stejně jako žalobci i žalovaní, tak je vyloučeno a žalobci fakticky ani netvrdili, že by existence kanalizace byla jakýmkoliv způsobem ohrožena a není tedy důvod pro preventivní zásah spočívající v omezení vlastnického práva žalovaných zatížením jejich pozemků služebností. Právní stav žalobců proto není žádným způsobem zpochybněn, nestal se nejistým a není tedy naplněn jeden z pojmových znaků určovací žaloby dle ust. § 80 o. s. ř..15. S ohledem na neexistenci naléhavého právního zájmu nejsou na straně žalobců splněny podmínky pro projednání jejich žaloby a tato nebyla soudem věcně projednána, když byla soudem posuzována toliko otázka existence naléhavého právního zájmu. Pakliže by soud žalobu věcně projednal, mohla by tím být, bez ohledu na výsledek sporu, dotčena práva žalovaných na spravedlivý proces (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 14/04 ze dne 25. 1. 2006). Z tohoto důvodu soud nepřipustil žádné důkazy navrhované účastníky a důkazní návrhy byly pro nadbytečnost zamítnuty.16. Soud má rovněž za to, že na straně žalobců nejsou splněny procesní podmínky pro projednání žaloby.17. Služebnost vedení inženýrské sítě je typickou pozemkovou služebností, kdy právní praxe takto připouští, že služebný pozemek může být určitým způsobem využíván či jinak sloužit ve prospěch jiného tzv. panujícího pozemku, v tomto případě k vedení vodovodu a kanalizace, kdy vlastník služebného pozemku je povinen strpět zařízení sloužící k čerpání a vedení vody a odvod odpadních vod přes svůj pozemek, čemuž odpovídá oprávnění vlastníka panujícího pozemku. Pakliže právní praxe hovoří o pozemkových služebnostech, je zřejmé, že tyto se váží výlučně k pozemkům a nelze je jako v projednávané věci vázat k vlastnictví bytové jednotky, která je součástí budovy, kdy tato budova je dále součástí dvou stavebních pozemků. Proto účastníky řízení o určení existence věcného břemene (služebnosti) musí být všichni ti, o jejichž práva či povinnosti v tomto řízení jde, tedy spoluvlastníci panujících pozemků, nikoliv vlastníci bytových jednotek v domě.18. Z výše uvedeného plyne, že základním předpokladem úspěšnosti návrhu na určení věcného břemene (služebnosti) je skutečnost, že rozsudek vydaný na základě tohoto návrhu zavazuje všechny v době vyhlášení rozsudku oprávněné a povinné subjekty. V žalobě o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, musí na žalující straně vystupovat všechny osoby, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako její spoluvlastníci. Nejsou-li tedy v řízení o určení existence věcného břemene