9 C 144/2022-113 — Okresní soud v Klatovech

1. Původně podali žalobu ze dne [datum] prvý žalobce a [celé jméno původní účastnice], kteří jsou dětmi zemřelé [jméno] [příjmení], [datum narození], která zemřela dne [datum], naposledy bytem [adresa]. Vzhledem k tomu, že [celé jméno původní účastnice] v průběhu řízení zemřela, vystupují v tomto řízení její právní nástupci, a to manžel [celé jméno žalobce] její děti [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně], která druhého žalobce – čtvrtého žalobce jako obecná zmocněnkyně zastupuje. Žalovaná je bývalou manželkou syna [jméno] [celé jméno žalované], [celé jméno žalobce]. 2. Žalobním návrhem se žalobci domáhají přiměřeného zadostiučinění, a to ve výši [částka] prvý žalobce, ostatní žalobci společně a nerozdílně rovněž [částka] a prvý žalobce požadoval navíc omluvu od žalované ve znění, které je zřejmé ve výroku ad I – II tohoto rozsudku. Tento nárok žaloba opírá o ust. § 81 odst. 1 o. z., o ust. § 2951 odst. 2 o. z. Když matka 1. žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela, o jejím úmrtí se 1. žalobce dozvěděl z dopisu, ve kterém bylo bez dalšího pouze vloženo smuteční oznámení (parte) s uvedením data úmrtí [jméno] [příjmení] a informací, že:„ Poslední rozloučení se bude konat v úzkém kruhu rodinném.“ Žalobce se navíc z důvodu problémů s doručováním v místě svého bydliště, informaci o úmrtí své matky dozvěděl se značným zpožděním. Vzhledem k okolnostem si 1. žalobce dovodil, že smuteční oznámení zaslala žalovaná, byť nebyla na dopise uvedena zpáteční adresa. [celé jméno původní účastnice] se o úmrtí své matky dozvěděla od svého vnuka [jméno], který jí předal smuteční oznámení. Z informací, které žalobci získali, vyplývá, že veškeré záležitosti ohledně pohřbu a posledního rozloučení zajišťovala u [anonymizována tři slova] žalovaná, která také zadala tisk smutečního oznámení, na kterém jsou uvedeni žalobci jako:„ [jméno] s rodinou, dcera“ a„ [jméno] s rodinou, syn“, a dále celé jméno [celé jméno žalované] jako pozůstalé. Na smutečním oznámení je dále uvedeno, že:“ Poslední rozloučení se bude konat v úzkém kruhu rodinném.“ Ze smutečního oznámení není zřejmé, kdy a kde se konalo poslední rozloučení. Dětem zemřelé tak nebylo v důsledku úmyslného jednání žalované umožněno se se zesnulou rozloučit, neboť nebyli o termínu vůbec vyrozuměni. Žalobcům jako nejbližším příbuzným tedy nebylo umožněno, aby rozhodli o pohřbu své matky. Jednání žalované je jednáním v rozporu s dobrými mravy, zneužitím práva a porušením práva žalobců učinit rozhodnutí podle ust. § 114 o. z., které výrazně zasáhlo do osobnostních práv žalobců. S ohledem na intenzitu zásahu do osobnostních práv žalobců, žalobci žalovanou písemně vyzvali, aby se jim písemně omluvila a každému ze žalobců dále uhradila zadostiučinění – peněžní satisfakci ve výši [částka]. Žalovaná na výše uvedenou předžalobní výzvu žalobců reagovala prostřednictvím právního zástupce, kdy kategoricky odmítla, že by zasáhla do osobnostních práv žalobců s tím, že nemá důvod se omlouvat nebo dokonce hradit požadované peněžité zadostiučinění. Součástí argumentace žalované je zejména tvrzení, že se žalobci po dobu cca 7 let o svoji matku nezajímali a nenavštěvovali ji a péči a pomoc pro zesnulou paní [příjmení] zajišťovala žalovaná. Tato tvrzení žalované se jednak ne zcela zakládají na pravdě, ale zejména nemají jakoukoliv relevanci k zásahu do osobnostních práv. Příbuzenství k zesnulé bylo u žalované dáno jejím manželstvím s vnukem zesnulé, které však bylo v roce [rok] rozvedeno. Žalobci jsou nejbližší přímí příbuzní [jméno] [příjmení] – její děti. Podle ust. § 114 o. z. je uvedena zákonná posloupnost osob, které mají právo rozhodnout o tom, jaký bude mít zemřelý pohřeb, nezanechal-li o tom výslovné rozhodnutí. Stejně tak ust. § 92 odst. 2 o. z. stanoví, že právo na vydání lidských ostatků, pokud nebyla výslovně určena osoba před smrtí, má manžel a děti nebo rodiče zemřelého. Zemřelá žádné takové rozhodnutí neučinila. Stejně jako v jiných rodinách se vztah žalobců s jejich matkou v průběhu let měnil a měl určitý vývoj. V posledních letech byl vztah žalobců s jejich matkou ovlivněn věkem, nemocí a větší vzdáleností bydlišť. Žalobci však i přesto byli se svojí matkou v pravidelném telefonním kontaktu a není pravdou, že se o matku nezajímali. Až do cca 80 narozenin paní [příjmení] se žalobci se svoji matkou pravidelně stýkali, paní [příjmení] navštěvovala zejména [celé jméno původní účastnice], kam to měla blíže z domova, kde se scházeli zároveň s 1. žalobcem a s celou širší rodinou. Nicméně v posledním období svého života preferovala matka žalobců právě žalovanou, po r. [rok], po rozvodu žalované, kdy se rodinné vztahy narušily a žalovaná se upnula k matce žalobců a tuto postupně ovlivňovala. 1. žalobce měl zájem se podílet na rozhodování o pohřbu své matky a uspořádat smuteční obřad, kde by se mohli sejít s celou širší rodinou a s matkou se důstojně rozloučit. Vzhledem k tomu, že k zásahu do osobnostních práv již došlo a nelze již žádat upuštění od neoprávněného zásahu, požadují žalobci touto žalobou jednak písemnou omluvu, kterou by měla žalovaná zaslat k rukám 1. žalobce (ostatní vzali v průběhu řízení tento nárok zpět) a i přiměřené zadostiučinění v penězích, neboť omluva se jim s ohledem na intenzitu zásahu nejeví jako dostatečné a účinné odškodnění. Požadovanou částku považují za odpovídající všem zákonným hlediskům, vzhledem k intenzitě zásahu do osobnostních práv a úmyslnému jednání žalované, aby alespoň ve formě zadostiučinění vyvážila a zmírnila nepříznivý následek. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne [datum], kde uvedla, že je skutečně bývalou manželkou vnuka zemřelé paní [příjmení], [celé jméno žalobce], který je synem předešlé druhé žalobkyně. Jejich manželství bylo rozvedeno v roce [rok], kdy po rozvodu manželství zůstal manžel žalované bydlet v rodinném domku v [obec] a žalovaná se přestěhovala do obecního bytu. Žalovaná pracuje jako pečovatelka u [anonymizováno] [obec], s místem zaměstnání na středisku v [obec], kde zabezpečuje i jako koordinátorka střediska i jako terénní pracovnice služby pečovatelek pro přestárlé a nemohoucí občany. V době rozvodu manželství bylo [jméno] [příjmení] asi 79 let a žalovaná s ní měla dobré vztahy a i po rozvodu se s ní stýkala, pomáhala jí příležitostně s péčí o domácnost a nákupy, navštěvovala jí v nemocnicích v případě její hospitalizace. V té době žalobci o paní [příjmení], která byla jejich matkou, jevili zájem dosti povrchní a minimální. Žalobci i jejich rodiny navštěvovali paní [příjmení] zřídka, spíše paní [příjmení] dojížděla do [část obce] za druhou žalobkyní, kde pobývala dva až tři dny a následně pak odjížděla zpět do [obec]. Pokud si žalovaná vzpomíná, poslední setkání paní [příjmení] se širší rodinou včetně žalobců se konalo u příležitosti jejích 80tých narozenin, kdy se konala rodinná oslava v restauraci [název] [anonymizováno] v [obec] a po této oslavě v podstatě žalobci styky s paní [příjmení] přerušili. Jak se zhoršoval zdravotní stav paní [příjmení], žalovaná jí navštěvovala 2 - 3x týdně v [obec], zařizovala jí nákupy, vyzvednutí léků a navštěvovala ji i v případě hospitalizace v nemocnici, včetně LDN v [obec]. V podstatě každý den jí žalovaná kontrolovala i prostřednictvím SMS zpráv či telefonátů (pokud tedy nejela přímo do [obec]). Žalobci v podstatě 7 let nejevili o paní [příjmení] žádný zájem, nezajímali se o její zdravotní stav a ač věděli, že jí žalovaná pomáhá a je s paní [příjmení] ve spojení, nekontaktovali ani žalovanou, aby se jí zeptali na zdravotní stav své matky, či zda matka něco nepotřebuje. Paní [příjmení] uváděla žalovanou jako kontaktní osobu pro případ nenadálého zhoršení jejího zdravotního stavu, měly by být o tom záznamy v LDN v [obec] o návštěvách žalované, jelikož vypisovala v době covidu čestná prohlášení. Tvrzení žalobců o tom, že šlo o úmyslné jednání žalované, že se o pohřbu dozvěděli pozdě, je toto tvrzení nepravdivé a účelové. Pokud by se žalobci skutečně o svou matku jako její děti a nejbližší příbuzní řádně zajímali a jevili o ní zájem, věděla by to zřejmě ošetřující lékařka i lékaři v nemocnici, kde paní [příjmení] zemřela a nepochybně by žalobci byli první, kdo by se o úmrtí paní [příjmení] dozvěděl. Pokud se tak nestalo a první, komu bylo sděleno, že paní [příjmení] zemřela, byla žalovaná, bylo tomu tak proto, že žalobci jako děti paní [příjmení] o matku zájem nejevili, a jediný kdo s ní docházel k lékařům, byla žalovaná, tu také kontaktovala paní [příjmení] telefonicky s tím, že je jí špatně, žalovaná okamžitě přijela do [obec] a přivolala sanitku, která paní [příjmení] dopravila do nemocnice, kde asi po 10 ti dnech zemřela. Žalovaná má syna [jméno] [příjmení], kterému je 18 let, za druhou žalobkyní docházel a za jejím manželem pravidelně dochází do [část obce], věděl o úmrtí paní [příjmení], stejně jako bývalý manžel žalované, takže žalovaná předpokládala, že pokud v rodině panují normální vztahy, že se přinejmenším druhá žalobkyně o úmrtí paní [příjmení] okamžitě dozví a sdělí t