9 C 199/2022-44 — Okresní soud v Klatovech

Návrh na rozvod manželství byl podán k Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum]. Bylo v něm uvedeno, že manželství účastníků prochází dlouhodobě krizí, kdy manžel začal pracovat v [obec] jako elektrikář, zpočátku dojížděl za manželkou 1 x za 14 dní, pak dojížděl čím dál méně. Přestal manželce psát i volat a následně manželka zjistila, že si v [obec] našel jinou ženu. Z tohoto manželství se žádné děti nenarodily. Návrh manželka doplnila ve své výpovědi tím, že uvedla, že má [číslo] syny, z nichž je jeden nezletilý a žije s ní, je mu [číslo] let. Na syna je manžel hrubý, má o něj starost a již z tohoto důvodu nehodlá v tomto manželství pokračovat. Citový vztah k manželovi nemá, nevěří mu. V červenci na dovolené v r. [rok] jí v opilosti napadl a od té doby pro ní manželství skončilo. On preferuje své kamarády a alkohol. Manželka na rozvodu svého manželství trvala, nesouhlasila s přerušením řízení. Manžel navrhl zamítnutí návrhu na rozvod manželství, protože se rozvádět nechtěl. Jako důvod uváděl, že manželku miluje, a že si nemíní vzít jinou ženu za manželku. Známost s jinou ženou popřel. Pracuje jako OSVČ, bydlí na ubytovně i se svými dětmi z předchozího manželství ve věku [číslo] a [číslo] let. Uvedl, že dojížděl za manželkou od počátku manželství 1 x za14 dní, později, od února [rok], od počátku války na Ukrajině, méně. Osobní věci si odstěhoval, i doklady má, ale ještě má u manželky nějaké věci. Namítl, že ho manželka nechce vpustit do bytu. On by byl ochoten i změnit zaměstnání, pracovat poblíž [obec]. V manželství se cítí nespokojen, protože nežije s manželkou. Podle článku 30 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a [země], o právní pomoci v občanských věcech, publikované pod č. 123/2002 Sb. m.s., jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. V daném případě ke dni podání návrhu na rozvod manželství měli manželé, byť rozdílných státních příslušností, společné bydliště na okrese [obec]. Proto soud použil právní řád České republiky a Okresní soud v Klatovech je příslušným k projednání této věci. Podle § 755 odst. 1 občanského zákona manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 - Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [země], do manželství vstupovali manželé jako rozvedení. Soud vycházel z výpovědí obou manželů, kdy oba manželé se, pokud se týče času společného soužití, v zásadě shodovali. Pro manželku manželství skončilo jejím napadením na dovolené v červenci [rok], do té doby jí manžel přispíval finančními prostředky (manželka uvedla cca [číslo] – [částka] měsíčně) na nájem. Dle sdělení manžela jí dal v červnu [částka]. Manžel uvedl, že také kupoval různé věci. Manželka neměla zájem na zachování tohoto svazku, proto také manžela do bytu nepouští, manžel si své osobní věci vzal. I když každý z manželů vnímal průběh manželství ze svého úhlu pohledu, zůstalo nesporným, že se manželství stalo formálním svazkem, kdy se manželé nenavštěvují, nemají společné zájmy, manželka od měsíce [anonymizováno] [rok] pro manžela nevykonává žádné práce, společně od této doby nehospodaří. Manželka zásadně nemá zájem na obnovení manželství v důsledku toho, že manžela již nemá ráda a nevěří mu. Manžel soudu netvrdil žádné skutečnosti, které by splňovaly podmínky pro to, aby návrh na rozvod manželství byl zamítnut – viz § 755 odst. 2 o. z. Z tohoto manželství nemají manželé společné děti (k jejich zájmu tedy soud nemusel přihlížet). Byl to především manžel, který se převážnou měrou podílel na rozpadu tohoto manželství tím, že přestal častěji za manželkou jezdit a komunikovat s ní, je zde nerozhodné, z jakého důvodu se tak stalo. Rovněž se žádná újma manželovi rozvodem nestane a ani zde nejsou žádné okolnosti, které by svědčily pro zachování manželství. Postoj manžela pro jeho zachování se jeví spíše jako účelový, sledujíc tím své osobní zájmy. Manžel fakticky neučinil nic pro to, aby doložil, že jeho zájem o zachování manželství je vážný, práci nezměnil. Jeho tvrzení, že manželku„ miluje“ je nevěrohodné a i kdyby tomu tak bylo, k tomu, aby manželství mohlo být ještě harmonické, je zapotřebí vůle a citového vztahu obou manželů. Za splnění podmínek uvedených v § 755 odst. 1 o. z. soud považuje toto manželství za trvale rozvrácené, a proto bylo návrhu na rozvod manželství vyhověno. V řízení o rozvod manželství zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., neboť se jedná o statusovou věc, kde náhradu nákladů řízení lze přiznat jen, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud proto vyslovil, že každý z účastníků si ponese náklady řízení se svého.