9 C 212/2023-12 — Okresní soud v Klatovech

Manželé si podali dne [datum] k Okresnímu soudu v Klatovech společný návrh na rozvod manželství zejména z toho důvodu, že se spolu po 6 letech odcizili, jejich manželství se stalo formálním svazkem, ve kterém již žádný z manželů nechce setrvávat. Na rozvodu manželství se dohodli, při jednání doplnili, že společně nehospodaří a nežijí spolu od [datum], kdy se manželka ze společné domácnosti odstěhovala. Svoji společnou vůli se rozvést manželé při jednání konaném dne [datum] stvrdili. Dle § 755 odst. 1 občanského zákona manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z oddacího listu manželů soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum], přičemž oba manželé vstupovali do manželství jako svobodní. Z manželství se narodil nezl. [jméno] dne [datum], který byl svěřen do péče matky. Otec se zavázal platit výživné ve výši [částka] měsíčně pro dobu po rozvodu. Rozsudek byl vydán dne [datum rozhodnutí] pod j. č. [číslo jednací] a nabyl právní moci dne [datum]. Ze shodných postojů obou manželů je zřejmé, že jejich manželství je v současné době formálním svazkem, když spolu nehospodaří a nežijí ve společné domácnosti. Protože toto manželství již není žádnému z manželů přínosem, za splnění podmínek uvedených v citovaném zákonném ustanovení soud dospěl k závěru, že zde není naděje na obnovení manželského soužití, a proto bylo návrhu na rozvod manželství vyhověno. Soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť tento výrok odpovídá jak shodné vůli obou manželů, tak ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských lze přiznat náklady řízení jen tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu.