9 C 255/2023-18 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal k Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], kterou se domáhal vyklizení žalovaného z bytu [číslo] v budově [číslo] na adrese [ulice] ul. v [obec], když žalobce je výlučným vlastníkem tohoto objektu, který je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je synem nájemkyně tohoto bytu, který je nepřizpůsobivý, na jeho chování jsou četné stížnosti i ze stran ostatních nájemníků domu. Ke své matce se chová hrubě, požívá narkotika. Matka žalovaného paní [příjmení] uzavřela s pronajímatelem – žalobcem Dohodu o užívání bytu dne [datum] a je jeho výlučnou nájemkyní. Paní [příjmení] dne [datum] odvolala svůj souhlas, aby se svým synem, žalovaným, nadále bydlela. Žalobce na podané žalobě trval a požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný se k jednání nařízeném na den [datum] nedostavil, ačkoliv převzal soudní obsílku dnem [datum]. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. a jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle tohoto ustanovení se může vlastník domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Je především na žalobci, aby v souladu se zákonem prokázal, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnické právo, o které opírá svoji žalobu na vyklizení bytu (nemovitosti), a že žalovanému nepřísluší již nadále byt užívat. Z výpisu z katastru nemovitostí, z [list vlastnictví] má soud za prokázáno, že st. [číslo], k. ú. [obec], zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, jsou zapsány pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] ve prospěch vlastníka – žalobce. Tento také vykonává své vlastnické právo. Toto vlastnické právo žalovaný nezpochybnil, ani nenabídl soudu žádné své stanovisko, které soudu nesdělil, zřejmě byl se žalobou ztotožněn. Rovněž má soud za prokázáno z uzavřené Dohody o užívání bytu ze dne [datum], že paní [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], je nájemkyní bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, umístěné v přízemí budovy [adresa] v [název ulice] ulici. Nájemní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovanému žádný nájemní vztah k předmětnému bytu nesvědčí. Navíc ze zprávy PČR ze dne [datum] je zřejmé, že od [datum] do [datum] bylo učiněno 6 oznámení týkající se osoby žalovaného, mající vztah k události v bytě [adresa]. Protože matka žalovaného odvolala svůj souhlas k tomu, aby s ní sdílel tento byt, což je zřejmé z Prohlášení ze dne [datum], soud vycházel ze stavu, který je dán v době rozhodování ve věci samé (pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení dle § 154 odst. 1 o. s. ř.). Především z ukončeného souhlasu matky žalovaného učinil soud závěr v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 o. z. a rozhodl tak, že žalovaný, který užívá nyní předmět nájmu své matky bez právního důvodu, je povinen jej vyklidit (což zahrnuje i odevzdání bytu žalobci), a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k vyklizení se jeví soudu jako přiměřená s tím, že pro žalovaného nemůže být rozhodnutí o vyklizení překvapivé, když proti němu nebrojil. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měli ve věci plný úspěch žalobci, náleží jim právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7.5, § 9 odst. 3, činí [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, 1x jednání dne [datum]), tj. [částka] [anonymizováno] x 3 = [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka] Celkem se jedná o částku [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.