9 C 305/2023-44 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávkách elektřiny na odběrné místo [číslo], [PSČ] [obec]. Za fakturační období od [datum] do [datum] dluží žalovaný částku [částka]. Jedná se o konečné vyúčtování splatné dne [datum], při ceně [částka] po odečtení zálohy [částka]. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalovaný dluh neuhradil, proto žalobce na žalobě trval a požadoval na nákladech řízení částku [částka]. Svoji aktivní legitimaci žalobce prokázal jednak Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s Dodatky, uzavřenou s [právnická osoba] a oznámením o postoupení pohledávky, adresované žalovanému do odběrného místa, které je datováno dnem [datum] s podacím archem. Kupní cena byla uhrazena dle Potvrzení ze dne [datum]. Okresní soud v Klatovech má pravomoc k projednání této věci a je příslušný k jejímu projednání dle Smlouvy mezi ČR a [země] o právní pomoci v občanských věcech publikovanou pod č. 123/2002 Sb., a to podle čl. 48 odst. 1 dle kterého, smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli a pokud nikoliv, řídí se právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu (čl. 2). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Žalovaný uzavřel smlouvu na území ČR. Při neplnění povinností vyplývajících z tohoto závazkového právního vztahu, má žalobce právo domáhat se případného plnění u soudu v ČR, a protože evidované bydliště žalovaného je v obvodu působnosti Okresního soudu v Klatovech, zdejší soud je také příslušným k projednání této věci dle čl. 48 odst. 1 Smlouvy o právní pomoci. Na posouzení závazků vyplývající ze shora uvedeného, se použije právního řádu České republiky. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti žalobce, když žalobce byl k jednání omluven a za žalovaného se dostavil opatrovník. Opatrovník žalovaného ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, předložené doklady žalobcem nebyly rozporovány. Vzhledem k tomu, že měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. Žalobce soudu předložil Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], uzavřenou se žalovaným na dobu určitou na 12 měsíců ode dne zahájení dodávky s možností jejího prodloužení do odběrného místa ulice [název ulice], [obec], [č.p.] Smlouva je koncipována jako smlouva úplatná, kupní, uzavřená dle § 2079 a násl. o. z., s předmětem dodávky elektřiny. Dále soud z předložené faktury za sdružené služby dodávky elektřiny zjistil, že je splatná [datum] a zní na částku [částka]. Z detailního rozpisu vyúčtování k faktuře soud zjistil, že se jedná o dluh za období od [datum] do [datum] z adresy shora uvedeného odběrného místa. Žalovaný byl upomínán o úhradu dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalobce dále předložil Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy, Ceníky, předávací protokol. Ze shora citovaných důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný dluží žalobci za odběr elektřiny v uvedeném rozhodném období v součtu částku celkem [částka]. Soud neměl k dispozici žádné důkazy svědčící o zaplacení dlužné částky, proto uložil žalovanému celkový dluh žalobci uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vše zaplatí žalovaný s úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení zaplatí žalovaný žalobci ode dne následujícího od splatnosti dlužné faktury. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony, tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH je [částka] Náklady právního zastoupení činí celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve shodné lhůtě jako shora. Soud uložil neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalovanému doplatit ve výši [částka], ve lhůtě shodné jako shora.