10 C 6/2024-54 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem , částka, s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Dodanou elektřinu za fakturační období od , datum, do , datum, žalovanému vyúčtovala fakturou na částku , částka, , splatnou dne , datum, , kterou však žalovaný neuhradil. Na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, přešly obě pohledávky na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění pozdějších dodatků. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, , vzal soud za prokázané, že žalovanému byla dodávána elektřina do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu platit vyfakturované úhrady. Z faktury č. , hodnota, za sdružené služby a detailního rozpisu vyúčtování soud zjistil, že žalovaný měl za fakturační období od , datum, do , datum, zaplatit za elektřinu částku , částka, se splatností do , datum, . Následujícího dne se žalovaný již ocitl v prodlení se splněním svého dluhu.5. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona, z níž pro žalobkyni vyplývala povinnost dodávat žalovanému elektřinu do shora označeného odběrného místa a pro žalovaného tomu odpovídající povinnost za tyto dodávky platit.6. Z právě vyložených listinných důkazů je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, neprokázal, že by byl žalovanou částku uhradil, byť i jen zčásti, neuplatnil žádnou procesní obranu, resp. neuvedl ani jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal povinností k úhradě dlužné platby za dodanou energii. Pokud jde o žalobou požadované příslušenství pohledávky, dlužno poznamenat, že zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši , částka, sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny , částka, za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po , částka, v celkové výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši , částka, , počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky , částka, . Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 14b advokátního tarifu, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Na zmíněnou ustálenost vzorového podání lze snadno usoudit z porovnání nynějšího návrhu žalobkyně s jejími četnými předchozími návrhy podanými ke zdejšímu soudu. Příkladmo lze uvést řízení ve věcech sp. zn. 5 C 140/2022, 5 C 134/2022, 4 C 105/2022, 4 C 143/2022, 10 C 207/2023 aj.8. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.