ECLI: ECLI:CZ:OSKT:2024:4.C.308.2023.1 Datum: 2024-10-02 Předmět: určení otcovství Ustanovení: ["§ 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 54 odst. 2 z. č. 94/1963 Sb."] ["pohlavní styk""znalecký posudek""omezení svéprávnosti""výživné"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: určení otcovství. Aplikuje: § 3028 odst. 2 (89/2012 Sb.), § 54 odst. 2 (94/1963 Sb.).
1. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému (opatrovníku zemřelého , jméno FO, jmenovaného soudem dle § 783 odst. 3 o.z.) určení, že , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , je jejím otcem. Uvedla, že její matka udržovala s , jméno FO, intimní vztah od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , , Anonymizováno, pak zjistila, že je těhotná. Jelikož v té době udržovala intimní vztah pouze s , jméno FO, , bylo jisté, že otcem je právě on. Matka žalobkyně se s , jméno FO, dohodli, že , jméno FO, nebude uveden v rodném listě žalobkyně, neboť byl ženatý. Na výživu žalobkyně , jméno FO, pravidelně přispíval a nikdy své otcovství nezpochybňoval.2. Žalovaný jakožto opatrovník zemřelého , jméno FO, uvedl, že bude respektovat výsledky dokazování a nebude-li o otcovství zemřelého k žalobkyni žádná pochybnost, nebude mít proti určení otcovství žádných námitek.3. Do řízení dále vstoupila dne , datum, jako vedlejší účastnice na straně žalované paní , jméno FO, , manželka domnělého otce , jméno FO, . Uvedla, že nevěděla o tom, že její zemřelý manžel měl dítě, nikdy k tomu neměla ani žádné indicie.4. Na podkladě přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o.z. soud věc po právní stránce posuzuje dle § 54 odst. 2 zákona o rodině, platného a účinného v době početí žalobkyně (do , datum, ), podle něhož (pokud nebylo otcovství určeno zákonnou domněnkou či souhlasným prohlášením rodičů) se za otce považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují.5. Z rodného listu žalobkyně bylo zjištěno, že se narodila dne , Datum narození žalobkyně A, matce , jméno FO, (nyní , jméno FO, ), nar. , Datum narození žalobkyně B, , nar. , datum, , bylo zjištěno, že zemřel dne , datum, . S ohledem na charakter tohoto řízení o osobním stavu, které je ovládáno vyšetřovací zásadou, soud z úřední povinnosti usiloval o objektivní zjištění stavu věci. Za tímto účelem nejprve oslovil zdravotnická zařízení, kde se , jméno FO, před svou smrtí léčil (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) se žádostí o poskytnutí biologického materiálu zemřelého pro účely testu otcovství, avšak ani jeden ze subjektů již neměl tento biologický materiál k dispozici. Soud následně u jednání vyslechl žalobkyni, matku žalobkyně, vedlejší účastnici a bratra zemřelého , jméno FO, a provedl listinné důkazy. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že o otcovství , jméno FO, věděla od své matky, s otcem se však nestýkala, pouze jej párkrát viděla. K jeho 70. narozeninám mu napsala dopis, že by jej ráda poznala, poslala mu dárek, nevěděla však v té době o jeho již velmi vážném zdravotním stavu, zanedlouho otec zemřel. Matka žalobkyně , Jméno žalobkyně B, ve své výpovědi uvedla, že se s , jméno FO, seznámila v , Anonymizováno, , kdy nastoupila jako účetní do jeho firmy. Navázali spolu intimní vztah, který udržovali od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , pohlavní styky byly četné, za uvedené období jich matka odhadovala kolem padesáti (byť s kondomem, dle matky to nebylo stoprocentní, také se jim svlékl). Matka žalobkyně uvedla, že v daném období neměla pohlavní styk se žádným jiným mužem, její předchozí vztah skončil rok před tím, než potkala , jméno FO, , po vztahu s ním pak byla 10 let sama, otcovstvím , jméno FO, si je tedy naprosto jistá. Poté, co v , Anonymizováno, matka žalobkyně , jméno FO, sdělila, že je těhotná, byl vlastně rád, nechtěl po ní umělé přerušení těhotenství, v , Anonymizováno, jí však oznámil, že je ženatý a matka vztah s ním sama ukončila. , jméno FO, se po narození dcery k ní znal, chodil matku s dcerou pravidelně navštěvovat, po celou dobu jí přispíval na výživu částkou , částka, měsíčně, nepřál si však být uveden v rodném listě jako otec s odkazem na manželku, které se dle matky velmi obával. Matka žalobkyně čekala do 1 roku věku dcery, zda si , jméno FO, zvolí být s nimi, to se však nestalo, dceru proto vychovala sama. Vedlejší účastnice , jméno FO, (manželka zemřelého) uvedla, že do zahájení tohoto řízení nevěděla, že měl její manžel s paní , jméno FO, dítě. Je pravdou, že ji , Jméno žalobkyně B, navštívila ještě za života manžela, představila se jí a vyptávala se na psychické problémy manžela s tím, že je má i její dcera. , jméno FO, jí odpověděla, že manžel žádné problémy nemá a tím hovor skončil. Dle svých slov se nezajímala o to, proč k nim přišla cizí žena a ptala se na psychické problémy jejího manžela. Po smrti manžela k paní , jméno FO, přišla paní , jméno FO, znovu i se svou dcerou a chtěly památku po manželovi v podobě oblečení. , jméno FO, se opět na nic neptala a následně jim oblečení po manželovi i poskytla (košili a noční košili). Svědek , jméno FO, (bratr zemřelého) uvedl, že ví o tom, že měl bratr v dané době poměr s , jméno FO, (nyní , jméno FO, ) a že s ní měl dceru , Jméno žalobkyně A, , bratr mu to sám pověděl s tím, že dítě výslovně chtěl, když s manželkou děti neměli. S bratrem měl však poměrně narušené vztahy, téměř se nestýkali, svědek žalobkyni nikdy neviděl. Svědek vyjádřil přání, aby , jméno FO, po bratrovi také něco zdědila a následně souhlasil s poskytnutím vzorku biologického materiálu znalci pro účely paternitního testu.6. Z dopisů předložených žalobkyní, o jejichž autenticitě nevznikla v tomto řízení žádná pochybnost, bylo zjištěno, že zemřelý , jméno FO, matce žalobkyně v , Anonymizováno, letech opakovaně psal, zajímal se o dceru, omlouval se za zpožděné platby výživného. Žalobkyně předložila gratulaci ke svým 18. narozeninám, na které je podepsán „, Anonymizováno, “, rukopis je vizuálně stejný, jako u dopisů. Žalobkyně dále předložila soudu fotografii , jméno FO, (jeho identita potvrzena vedlejší účastnicí) s miminkem na klíně u dortu se svíčkou, dle žalobkyně se jedná o ni samotnou při oslavě jejích prvních narozenin.7. Soud následně zadal znalecký posudek z oboru zdravotnictví – nukleární genetika a znalkyní ustanovil , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Znalkyně odebrala vzorky biologického materiálu formou stěru dutiny ústní žalobkyni, její matce , jméno FO, a jejímu strýci (bratru zemřelého) , jméno FO, . Z odebraného materiálu byla provedena izolace vzorků DNA, které byly podrobeny odbornému zkoumání a analýze, jejichž výsledkem byl závěr znalkyně, že otcovství zemřelého , jméno FO, k žalobkyně je pravděpodobné z 98,336 %. Účastníci ani vedlejší účastnice neměli ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , žádné výhrady.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že otcovství zemřelého , jméno FO, k žalobkyni bylo prokázáno. Soud vychází především ze znaleckého posudku, který s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti otcovství jmenovaného určil, kdy závěr tohoto posudku je v souladu s výpovědí matky žalobkyně , Jméno žalobkyně B, a svědka , jméno FO, . Matka žalobkyně podrobně a přesvědčivě popsala vztah s , jméno FO, i okolnosti narození dcery a události následující, veškeré její intimní styky s , jméno FO, spadají do rozhodného období pro početí žalobkyně (, datum, - , datum, ), kdy matka současně v tomto období neudržovala intimní poměr se žádným jiným mužem. Svědek , jméno FO, existenci vztahu matky žalobkyně a svého bratra i následné narození dcery , jméno FO, potvrdil. Korespondence mezi matkou žalobkyně a , jméno FO, i předložená fotografie a gratulace vše shora uvedené dokreslují. Veškeré tyto důkazy jsou ve vzájemném souladu a tvoří ucelený řetězec vedoucí k závěru o otcovství , jméno FO, k žalobkyni. Zároveň nebyly shledány žádné takové důvody, pro které by bylo otcovství , jméno FO, vyloučeno. Pro úplnost se dodává, že na zjištěném skutkovém stavu nemůže nic změnit ani výpověď vedlejší účastnice , Jméno účastníka, , podle níž o dítěti svého manžela nevěděla. Ačkoli se soud s ohledem na obsah výpovědi vedlejší účastnice kloní spíše k opačnému závěru, tedy že o dítěti již před smrtí svého manžela věděla, tato skutečnost (její vědomost či nevědomost) není pro výsledek tohoto řízení podstatná a soud se jí proto dále nezabýval.9. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a otcovství , jméno FO, k žalobkyni určil.10. Pro úplnost soud uvádí, že neprovedl k důkazu výslech sestry , Jméno účastníka, , neboť tento by byl nadbytečný, jmenovaná je navíc dle informací soudu osobou s omezenou svéprávností.11. Na náklady řízení se v daném případě vztahuje ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy tyto by měly být přiznány procesně úspěšné žalobkyni. S ohledem však na specifický charakter tohoto řízení, kdy žalovaný je pouze v pozici opatrovníka zemřelého otce žalobkyně, soud za užití § 150 o. s. ř. žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně neuložil. Pokud jde o vedlejší účastnici, ani této soud povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně neuložil. Vedlejší účastnice svým chováním nezavdala žádnou příčinu k podání návrhu (zároveň se na ni však nevztahuje § 143 o. s. ř., neboť nen
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.