4 C 352/2023-45 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, . dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku , částka, se současným závazkem žalovaného vrátit žalobkyni částku , částka, (navýšeno o úroky a poplatky v celkové částce , částka, ), a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku , částka, . Žalobkyně požaduje pouze částku , částka, z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného s příslušenstvím.K ústnímu jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny dne , datum, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, . dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, , žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy částku , částka, . Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že tento právní úkon je nutno hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaná obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku , částka, a zavázal se zaplatit věřiteli úroky ve výši , částka, a nadto další poplatky v částce , částka, . Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří přes 82 % půjčené jistiny. Jakékoli poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky, poplatky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného, který tedy text smlouvy těžko mohl ovlivnit. , adresa, lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích (žalovaný jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaný přijal částku , částka, , aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný doposud na svůj závazek uhradil částku , částka, , uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , jak ostatně žalobkyně správně požadovala. Žalobkyni rovněž náleží zákonné úroky z prodlení, nicméně až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, , který dle podacího lístku věřitel odeslal dne , datum, a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnut, neboť požadované částky nemají oporu v platné smlouvě (výrok II.).Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 3 o. s. ř.. Žalobkyně měla vzhledem k předmětu sporu neúspěch pouze v nepatrné části, má proto nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po , částka, (tj. , částka, ), 3x režijní paušál po , částka, dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, 21 % DPH ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši , částka, , celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku , částka, . V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a částka nepřesahuje , částka, . Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Výrokem IV. soud uložil žalovanému zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce , částka, dle položky č. , hodnota, bod 2 ve spojení s položkou č. , hodnota, bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce , částka, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, doplatek činí , částka, .