5 C 169/2024-21 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u Okresního soudu v Klatovech dne , datum, se domáhal manžel rozvodu manželství, které uzavřel dne , datum, před Městským národním výborem v , adresa, . Konstatoval, že poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , když z manželství se narodily tři, dnes již zletilé děti, a to , datum, , Anonymizováno, , , datum, , Anonymizováno, a , datum, , jméno FO, . Manželství bylo uzavřeno v roce , Anonymizováno, po dvouleté známosti, zpočátku bylo harmonické, v průběhu let se začal projevovat stereotyp a nedůvěra a posléze i žárlivost ze strany manželky, a to díky povolání manžela, který byl voják. I po ukončení služebního poměru tyto problémy přetrvávaly. Je pravdou, že manžel byl nevěrný, ale to až v poslední době, kdy už si manželé neměli co říci, sice bydleli spolu, ale chovali se jako dva cizí lidé. Každý si vařil, pral, nakupoval sám. Tato situace vygradovala na minulé Vánoce, kdy byl vykázán manžel ze společné ložnice. V dubnu roku , Anonymizováno, se pak odstěhoval ze společného bytu a s manželkou se prakticky nestýká.Manželka s návrhem na rozvod manželství nesouhlasila, k důvodům jejího nesouhlasu se blíže vyjádřila ve své účastnické výpovědi (o tomto bude pojednáno níže). Dále poukázala na to, že manželství uzavřené v roce , Anonymizováno, bylo rozvedeno a účastníci opětovně uzavřeli manželství v roce , Anonymizováno, či , Anonymizováno, .Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěryZ obsahu spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně z návrhu na rozvod a rozsudku č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo prokázáno, že k návrhu manžela, který byl doručen soudu dne , datum, , bylo manželství účastníků uzavřené dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci , datum, . Soud tehdy vycházel ze shodných tvrzení manželů, že důvody rozvratu jsou dány výlučně na straně manžela. V roce , Anonymizováno, manžel začal pracovat v , Anonymizováno, a domů jezdil pouze na víkendy. Důsledkem bylo postupné odcizování účastníků a spor mezi nimi. Manžel posléze navázal nemanželskou známost, žádný z účastníků nehodlal obnovit společné soužití. Uzavření v pořadí prvého manželství účastníků byla podložena rovněž oddacím listem (přílohová obálka č. l. 4 spisu). Z oddací listu vystaveného , právnická osoba, , adresa, dne , datum, bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli (v pořadí druhé) manželství dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, , oba do manželství vstupovali již jako rozvedení.Lze shrnout, že účastníci uzavřeli poprvé manželství v roce , Anonymizováno, , když v roce , Anonymizováno, bylo manželství rozvedeno a opětovně do svazku manželského vstoupili , datum, . Manželka v účastnické výpovědi potvrdila tvrzení manžela v návrhu, že z prvního manželství se jim narodily tři, dnes již zletilé děti. Rovněž uvedla, že v roce , Anonymizováno, či , Anonymizováno, jí manžel opustil kvůli jiné ženě, utekl do , Anonymizováno, , aniž by ji dal cokoliv vědět. V tomto směru se výpověď manželky shodovala s výpovědí manžela. Ve shodě byli oba i v tom, že po dvou či třech letech se manžel vrátil, manželka ho přijala. Společně pak žili čtyři roky, když manžel opět odešel kvůli jiné ženě do , Anonymizováno, , s níž žil zhruba jeden rok a v říjnu , Anonymizováno, se vrátil zpět k manželce. Spolehlivě v únoru , Anonymizováno, manželka „vyhodila“ manžela z postele, vyjádřeno terminologií obou účastníků, a to pro údajnou nevěru. Od dubna , Anonymizováno, žili až dosud odděleně, manžel se odstěhoval do , Anonymizováno, .Zhodnocením shora popsaného a prokázaného skutkového stavu věci soud uzavřel, že v pořadí druhé manželství trpělo odchody manžela ze společné domácnosti v důsledku navázání známosti s jinými ženami. Takto byly spolehlivě prokázány dva mimomanželské vztahy v důsledku, nichž bylo manželské soužití přerušeno zprvu na dobu dvou až třech let a posléze na dobu jednoho roku. Nastala tak obdobná situace jako v průběhu prvého manželství, v němž měl manžel rovněž známost s jinou ženou (viz odůvodnění rozsudku ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, ). Manželka pokaždé, jak prokázáno její účastnickou výpovědí, byla ochotna manžela přijmout, což také opakovaně zrealizovala, zpočátku kvůli dětem, kterého měly rády, a posléze z lítosti k manželovi. Sama uvedla, že ji manžel „zonačil“, psychicky zničil, v důsledku čehož chodí na , podezřelý výraz, , nemá k manželovi již důvěru, manželství tak zničil, rozvrátil. Sama uvedla v účastnické výpovědi, že nechce v manželství setrvávat. Lze proto souhlasit s tvrzením manželky, že manželství je rozvrácené, a to častými mimomanželskými vztahy manžela. Lze souhlasit i s tím, že manželka nemá již v manžela důvěru, kterou nelze spravedlivě po ní požadovat. Manžel i v tomto manželství narušil důvěru manželky opětovnými mimomanželskými vztahy s jinými ženami, k nimž se odstěhoval, a po určitou dobu s nimi i sdílel společnou domácnost. Takovéto manželství, v němž je objektivně narušena důvěra jednoho z manželů k druhému, nemá a nemůže mít pevný základ pro další řádné fungování manželského svazku. Ani jeden z manželů ostatně nechce v tomto vztahu setrvat, každý z nich od února , Anonymizováno, dosud žije svým způsobem života vzájemně na druhém existenčně nezávislém. Za tohoto stavu věci soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, nelze očekávat obnovení manželského soužití, a proto bylo rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno za užití § 755 odst. 1 o. z. Soud rovněž zjišťoval, jak mu ukládá § 756 o. z., existenci rozvratu manželství a jeho příčiny, když hlavní příčinou rozvratu byly opakované nevěry manžela, které narušily důvěru manželky, vedly k postupnému citové odcizení a k ukončení společného soužití.Manželka v účastnické výpovědi na jednu stranu uvedla, že nechce v manželství setrvávat, na druhou stranu s rozvodem nesouhlasila, souhlas podmiňovala pravidelným měsíčním příjmem , částka, od manžela. K tomu soud považuje za nutné citovat ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z., kdy přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud nezjistil provedeným dokazováním žádné okolnosti, které by jej vedly ke spolehlivému závěru o tom, že by rozvodem manželství byla způsobena zvlášť závažná újma manželce, a že by tu byly takové mimořádné okolnosti, jež by svědčily ve prospěch zachování manželství. Manželka prakticky souhlas s rozvodem podmiňovala platbou , částka, měsíčně od manžela, když měla za to, že jako rozvedená by žádný nárok na finanční prostředky od manžela neměla. Soud z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , datum, měl za prokázaný příjem manželky ve výši , částka, měsíčně v podobě starobního důchodu a z evidenčního listu výši měsíčního nájemného, včetně plateb za vodné a stočné, to je částku , částka, představující pravidelný měsíční výdaj manželky. Uzavřel, že manželka je dostatečně solventní na to, aby ze svého pravidelného měsíčního příjmu saturovala náklady bydlení, tedy není existenčně závislá na příjmu manžela, aby případný rozvod byl tím, co by způsobilo u ní závažnou újmu. Ani žádné okolnosti, jež by svědčily ve prospěch zachování manželství, nebyly soudem shledány, ostatně ani manželkou tvrzeny. Pokud manželka má za to, že by jí manžel měl přispívat pravidelnou měsíční částkou, pak náš právní řád disponuje k tomu příslušnými právními instituty. Těmito se však soud nemůže zabývat v řízení o rozvod manželství.Soud zamítl důkazní návrhy manželky šesti kusy příkazů k úhradě a rovněž usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , insolvenční spisová značka, ze dne , datum, pro nadbytečnost. Nebylo na místě v řízení o rozvod manželství zabývat se hospodařením účastníků v průběhu jejich manželského soužití.Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 23 první věta z. ř. s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech statusových, manželských. Soud v daném případě neshledal okolnosti případu, jež by odůvodňovaly přiznat právo na náhradu nákladů řízení tomu, kterému z účastníků dle § 23 druhá věta z. ř. s., navíc žádné takovéto okolnosti nebyly žádným z manželů tvrzeny.