5 C 206/2024-31 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne , datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, , od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou coby podnájemcem uzavřena smlouva o podnájmu bytu na dobu určitou od , datum, do , datum, , na základě které žalovaná užívala byt v přízemí na adrese , adresa, , , adresa, . Dne , datum, se žalovaná z bytu vystěhovala a předala jej žalobkyni. Dne , datum, žalovaná písemně uznala dluh vůči žalobkyni z titulu dlužného nájemného a služeb spojených s nájmem k datu , datum, , to je spotřeba elektrické energie a plynu na základě smlouvy o podnájmu ve výši , částka, . Následně byly na dluh žalované provedeny platby v souhrnné výši , částka, , a to , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, a , datum, ve výši , částka, . Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni podání žaloby nadále žalovaná dluží , částka, .2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žalobkyně dostavila, na žalobě v plném rozsahu setrvala s tím, že umožnila žalované žalobou uplatněnou částku, jakož i náklady řízení uhradit v přiměřeně prodloužené lhůtě splatnosti jednoho měsíce. Žalovaná se k jednání nedostavila, do datové schránky soudu , datum, v , Anonymizováno, hodin doručila svoji omluvu z jednání. Uvedla, že má , podezřelý výraz, obě děti, domnívala se, že se bude moci jednání již zúčastnit, že děti budou schopny nastoupit do školy a školky, bohužel se tak nestalo. Požadovala odročení jednání, případně, pokud by již bylo pozdě, aby soud rozhodl bez její přítomnosti. Víceméně je žaloba v právu, pár věcí by vytkla, ale žaloba je oprávněná.3. Soud žádosti žalované o odročení jednání nevyhověl, když uzavřel, že žalovaná měla doručenou žalobu, včetně předvolání k ústnímu jednání dnem , datum, , měla tedy dostatek času, aby se případně k žalobě vyjádřila a případně „pár věcí vytkla“, jak sama v podání ze dne , datum, prezentovala. Pokud žalovaná se nemohla zúčastnit jednání konaného , datum, pro , podezřelý výraz, svých dětí, která musela nastat mnohem dříve, než se konalo jednání, neboť jak uvedla, myslela si, že děti již , datum, půjdou do školního či předškolního zařízení, žádným způsobem toto své tvrzení nedoložila. Nepředložila lékařskou zprávu, z níž by bylo zřejmé, že děti jsou , podezřelý výraz, , že právě , podezřelý výraz, dětí znemožňuje žalované účastnit se jednání. Soud proto nepovažoval žádost o odročení jednání za důvodnou a jednal v nepřítomnosti žalované.4. Z předložené smlouvy o podnájmu bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou coby podnájemcem. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala dát do podnájmu žalované byt v přízemí domu čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , a to na dobu určitou od , datum, do , datum, . Výše nájemného byla sjednána na částku , částka, měsíčně, žalovaná se zavázala platit zálohu za odběr elektrické energie ve výši , částka, měsíčně, za plyn , částka, měsíčně a za vodu , částka, měsíčně. Z předávacího protokolu bylo prokázáno, že žalovaná dne , datum, žalobkyni byt předala. Z listiny, označené jako uznání dluhu, bylo prokázáno, že tuto podepsala , datum, žalovaná, která uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši , částka, , který vznikl z titulu dlužného nájemného a služeb spojených s nájmem, a to k datu , datum, , to je spotřeba elektrické energie a plynu, a to na základě uzavřené podnájemní smlouvy mezi věřitelem – žalobkyní a dlužníkem – žalovanou ze dne , datum, .5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Soud po právní stránce uzavřel, že žalovaná dne , datum, uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši , částka, z titulu dlužného nájemného a služeb spojených s nájmem k datu , datum, , který vznikl na základě uzavřené podnájemní smlouvy mezi účastnicemi řízení ze dne , datum, . Žalovaná tak uznala co do důvodu i výše v písemné formě svůj dluh v intencích shora citovaného zákonného ustanovení. Tímto jednostranným právním jednáním utvrdila svůj dluh vůči žalobkyni, čímž posílila postavení věřitele – žalobkyně a založila vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Tedy žalobkyně nemusela vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přešlo na žalovanou, která by případně neexistenci dluhu prokazovala. Žalovaná však ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že žaloba je oprávněná. Za tohoto stavu věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, který má oporu v § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Žalobní petit správně reagoval na realizované platby žalované, o které vždy byla ponížena částka uznaná a rovněž reflektoval na datum prodlení s takto poníženými částkami.7. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu. Žalobkyně sice před podáním žaloby nevyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, a to ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení, jak to vyžaduje § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud jí i přesto za užití § 142a odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši přiznal. Žalovaná svůj dluh uznala před dvěma lety, zaplatila na něm pouhých , částka, , ani po podání žaloby nebyla z její strany snaha cokoliv na dluhu uhradit. Žalovaná tak prokazatelně o svém dluhu věděla. Za tohoto stavu by předžalobní upomínka nevedla žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, aby se tak soudnímu sporu případně vyhla. Soud pro úplnost v této souvislosti uvádí, že žalobkyně sice k důkazu předložila listinu označenou jako pokus o smír datovanou , datum, a k této listině se vztahující podací stvrzenku, z níž je zřejmé, že zásilka byla dána k poštovní přepravě , datum, a adresovaná žalované, avšak tato listina byla učiněna po podání žaloby, tedy nesplňuje charakter předžalobní upomínky v intencích § 142a odst. 1 o. s. ř. Na druhou stranu však podporuje aplikaci ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř. pro přiznání žalobkyni práva na náhradu nákladů řízení vůči žalované při absenci předžalobní upomínky. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , paušální náhradou ve výši , částka, za dva úkony – podaná žaloba, účast na jednání v souladu s § 2 odst. 3, § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za užití § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud nepřiznal žalobkyni paušální náhradu ve výši , částka, za listinu označenou jako pokus o smír datovanou , datum, , neboť tato není předžalobní upomínkou ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., když byla učiněna po podání žaloby. Nejedná se tak o úkon účelně vynaložený. Náklady řízení žalobkyně jsou dále tvořeny náhradou cestovních výdajů ve výši , částka, vynaložených na cestě ze sídla žalobkyně k soudnímu jednání a zpět při ujetí celkem , hodnota, kilometrů, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty , částka, za jeden litr a základní sazbě , částka, na jeden ujetý kilometr v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř. za užití vyhlášky č. 398/2023 Sb. Soud nepřiznal žalobkyni 21% DPH, jež požadoval z paušální náhrady nákladů, neboť tato daň patří mezi náklady řízení tehdy, je-li účastníkovi přiznána náhrada nákladů řízení a je zastoupen advokátem a tento je plátcem DPH, jak plyne z § 137 odst. 2 o. s. ř.8. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobu uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované přiměřeně prodlouženou lhůtu splatnosti jednoho měsíce od právní moci rozsudku, kdy žalobkyně sama toto dobrodiní žalované poskytla. V opačném případě by lhůta k plnění činila tři dny od právní moci rozsudku.