5 C 279/2023-62 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, který v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa], elektrickou energii. Za dodávku elektrické energie následně vyúčtovala za období [datum] do [datum] částku [částka] fakturou [číslo] s datem splatnosti [datum]. Po odečtení přijatých plateb ve výši [částka], tak dlužná částka činí [částka]. Za dodávku elektrické energie do stejného odběrného místa v období od [datum] do [datum] vyúčtovala jmenovaná společnost žalované částku [částka] daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti [datum]. Na shora uvedených částka žalovaná ničeho neuhradila i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum]. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejích dodatků, dílčího předávacího protokolu a potvrzení o zaplacení kupní ceny. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávky specifikované v dílčím předávacím protokolu na žalobkyni. V uvedeném dílčím předávacím protokolu pak figuruje pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podpořena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], (dále společností) jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem. Uvedenou smlouvou se obchodník zavázal do odběrného místa na adrese [adresa]. Za dodávku elektrické energie společnost vystavila žalované daňový doklad [číslo] na částku [částka] s datem splatnosti [datum], když vyúčtování bylo za období [datum] do [datum]. Za dodávku elektrické energie do odběrného místa uvedeného ve smlouvě o sdružených službách v období od [datum] do [datum] společnost vystavila žalované daňový doklad [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Žalovaná netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na uvedených daňových dokladech cokoliv uhradila. Jde-li o právní posouzení věci, lze konstatovat, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy shora jmenovanou společností, a žalovanou byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy společnost poskytla plnění, a to dodávku elektrické energie žalované do příslušného odběrného místa. Žalovaná toto plnění přijala, avšak dohodnutou cenu v souladu s ceníkem společnosti, za něj žalobkyni, případně jmenované společnosti neuhradila. Žaloba byla proto shledána důvodnou, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z., když dnem následujícím po splatnosti uvedené v jednotlivých daňových dokladech se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění. Žalovanou proto stíhá povinnost k úhradě též úroků z prodlení, když úrok z prodlení požadovaný žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. a II. dva je patrno. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě téhož dne, vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek. Uvedené bylo podpořeno předžalobní upomínkou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka], za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, dále třemi režimní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud má za to, že podmínky ustanovení § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak plyne například ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. EPR [číslo] a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. Při úvaze o lhůtě splatnosti, žalobou uplatněných částek, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.