5 C 37/2024-150 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne , datum, se domáhal žalobce uložení povinnosti žalované vydat mu sušičku prádla , Anonymizováno, (dále jen sušička), pračku , Anonymizováno, (dále jen pračka), mezikus pračka - sušička s výsuvem , Anonymizováno, (dále jen mezikus). Konstatoval, že účastníci spolu žili od prosince , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, , společnou domácnost měli v bytové jednotce o velikosti 2 + kk původně na adrese , adresa, , od srpna , Anonymizováno, v bytové jednotce 4 +kk na adrese taktéž , adresa, . Od , datum, , kdy došlo k definitivnímu partnerskému rozdělení, účastníci žijí odděleně, žalovaná bydlí na adrese posledního společného bydliště účastníků. Při zařizování vybavení společné domácnosti žalobce pořizoval na své jméno například televizi, manželskou postel, pračku, sušičku atd. Po rozchodu si účastníci navzájem vyměnili část věcí, vyjma sporné pračky, sušičky a mezi kusu. Žalovaná tyto věci odmítla žalobci vydat, byť k nim nenabyla vlastnického práva. Byla proto vyzvána dopisem ze dne , datum, k vydání předmětných věcí.2. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby s tím, že předmětné movité věci jsou v jejím vlastnictví, neboť tyto dostala darem od žalobce o Vánocích roku 2020, přesně dne , datum, .3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř., každý samostatně, všechny v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.4. Ze shodných účastnických výpovědí bylo prokázáno, že účastníci žili v družském poměru, sdíleli společnou domácnost na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , a to od prosince , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, , když v březnu , Anonymizováno, se rozcházeli. Žalovaná uvedla, že k odloučení došlo pouze v období od , Anonymizováno, do , datum, , když , datum, se opět v bytě setkali a žili společně až do července , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že se účastníci k sobě vrátili po 7–14 dnech, období rozluky zařadil shodně do března , Anonymizováno, .5. Z daňového dokladu číslo , hodnota, bylo prokázáno, je žalobce dne , datum, koupil od dodavatele , adresa, předmětnou pračku, sušičku a mezikus (dále jen předmětné věci), za cenu , částka, , téhož dne předmětné věci byly žalobci předány. Účastníci učinili nesporným, že žalobce předmětné věci koupil. Lze uzavřít, že žalobce k předmětným věcem nabyl dne , datum, vlastnické právo dle § 2079 odst. 1 o. z., předmětem kupní smlouvy byly movité věci dle § 2085 odst. 1 o. z.6. Žalovaná brojila tím, že žalobce jí předmětné věci daroval k Vánocům , Anonymizováno, , konkrétně , datum, . Bylo proto na žalované, aby svá tvrzení prokázala, tedy důkazní břemeno tížilo ji. Pokud by žalovaná prokázala, že žalobce jí předmětné věci daroval, pak by k nim nabyla bezplatně vlastnického práva ve smyslu § 2055 odst. 1 o. z., a to ke dni , datum, a bylo by na místě žalobu zamítnout. Soud se proto zabýval tím, zda vlastnické právo z žalobce přešlo darem na žalovanou či nikoliv.7. V účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že žalobce do jejich společné domácnosti pořizoval ledničku, postel, od svých rodičů přivezl PlayStation a televizi, k prvním Vánocům od něj dostala předmětné věci a maketu motorky, k narozeninám kávovar a k Vánocům roku , Anonymizováno, židle. K Vánocům , Anonymizováno, je však třeba uvést, že si lze stěží jen představit, že od žalobce dostala židle, když jejich společné soužití bylo ukončeno v červenci , Anonymizováno, , proto se logicky nabízí, že židle eventuálně od žalobce dostala darem o Vánocích , Anonymizováno, .8. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že do společné domácnosti kupoval ledničku, předmětné věci, židle, postel. U židlí ani u předmětných věcí se nejednalo o dar žalované. K narozeninám jí koupil kávovar, k Vánocům , Anonymizováno, maketu motorky a oblečení. Uvedl, že ledničku i předmětné věci kupoval po domluvě s žalovanou, kdy předem si vybrali určité typy spotřebičů. , adresa, byla dodána , datum, a až , datum, byly dodány předmětné věci.9. Ze shodných výpovědí obou účastníků bylo zjištěno, že v březnu , Anonymizováno, došlo mezi nimi k rozepři, žalobce opustil společnou domácnost. Uvedené koresponduje s obsahem messengerové zprávy žalované datované , datum, adresované žalovanému, v níž napsala: „Chci klíče od bytu, aby ses nemohl ke mně přiblížit a ublížit mi, to je celý. Buď si vše odvez, anebo sečteme účtenky a já si to nechám a dám ti peníze. Ty se ti můžou teď hodit…postel, lednici, sušku, pračku, kávovar.“ Ze shodných výpovědí obou účastníků bylo zjištěno, že žalobce skutečně předmětné věci v březnu , Anonymizováno, z bytu odvezl ke svým rodičům, shoda nepanovala jen ohledně délky, po kterou byly předmětné věci u rodičů žalobce, což však nebylo podstatné pro danou věc, když po určité době byly převezeny zpět do společné domácnosti účastníků na adresu , Anonymizováno, , , adresa, . Žalované byl při výslechu jako účastnici řízení předestřen obsah její zprávy z , datum, , na což reagovala tím, že žalobci skutečně po jejich neshodách nabízela, že by odkoupila veškeré věci, tedy i ty, co dostala darem, jen aby už žalobce šel pryč, neboť již tehdy probíhalo domácí násilí. Shodně reagovala na obsah messengerové zprávy ze dne , datum, , kterou zaslala žalobci ve znění: „Začnu si dnes shánět lednici, pračku, a pokud něco nechceš, z toho nevyužiješ, řekni, kolik bys chtěl.“ Rovněž v (doplňující) účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že , datum, došlo mezi nimi k odloučení, když , Anonymizováno, byla žalovaná u kamarádky a , Anonymizováno, . byla na plese v Klatovech, z něhož se vrátila do společné domácnosti účastníků , Anonymizováno, , a posléze po ní se tam vrátil téhož dne i žalobce. Od tohoto okamžiku až do července , Anonymizováno, pak žili účastníci opět společně. Lze si jen stěží představit, pokud by žalovaná měla strach z žalobce a chtěla jen, aby byl pryč, a toto vyjádřila v messengerové zprávě ze dne , datum, a shodně ze dne , datum, , a byla proto svolná s vydáním věcí i těch, které dostala od něj darem, že by po dvou dnech odluky opět s žalobcem sdílela společnou domácnost. Soud tedy neuvěřil žalované, že zpráva ze dne , datum, byla zaslána jen proto, aby od žalobce měla „klid“, případně, aby se vyhnula dalšímu domácímu násilí. Nelze totiž přehlédnout ani předchozí messengerové zprávy žalované z , Anonymizováno, . a již zmíněnou ze dne , datum, a i následné ze dne , Anonymizováno, , datum, . Ve všech těchto zprávách žalovaná zmiňuje pračku, sušičku a vyzývá žalobce, aby jí sepsal kolik, za jakou věc chce peněz, nebo aby si věci odvezl a ona si bude shánět nové. Žalovaná tak v lednu, v březnu, v květnu a shodně v srpnu , Anonymizováno, jednoznačně dala najevo, že předmětné věci si buď ponechá a zaplatí za ně žalobci ekvivalentní částku, anebo si je má žalobce odvézt. Z těchto zpráv opakujících se v určitých časových intervalech, zpráv totožného obsahu, lze učinit spolehlivý závěr o tom, že žalovaná si musela být vědoma toho, že vlastnické právo k předmětným movitým věcem jí nesvědčí, a že je to právě žalobce, který je jejich vlastníkem. Soud neuvěřil vysvětlení žalované v její účastnické výpovědi, že zprávy činila proto, aby od žalobce měla „klid“, když rovněž nebylo možné, aby se domluvili. Pokud by zpráva ze dne , datum, byla činěna z uvedených důvodů, pak si lze stěží představit, že nadále s žalobcem sdílela společnou domácnost, a v březnu , Anonymizováno, , kdy mělo již probíhat domácí násilí, dovolila, aby po dvou dnech odluky společně od , datum, opět sdíleli společnou domácnost, a to až do července , Anonymizováno, , na čemž se účastníci řízení shodli. Pokud účastníci ukončili společnou domácnost v červenci , Anonymizováno, , pak již v srpnu , Anonymizováno, nemusela mít žalovaná obavy z případného domácího násilí, aby ve strachu z něj v messengerové zprávě datované , datum, opět zmínila, aby si žalobce sepsal, kolik chce za jednotlivé věci, a to včetně pračky a sušičky. Tedy opět ze zprávy z , datum, lze dovodit vědomost žalované o vlastnickém právu žalobce k předmětným věcem. Žalovaná tak opakovaně, zřetelně a zcela nezaměnitelně dala najevo, že předmětné věci jsou žalobce, tedy musela si být vědoma vlastnického práva žalobce k nim. Zmíněné zprávy žalované jsou tak bezprostředním, pravdivým obrazem její vědomosti o vlastnickém právu žalobce k předmětným věcem.10. Soud však hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. i další důkazy, a to výpovědi jednotlivých svědků, i výpověď žalobce zaznamenanou ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a zjišťoval, zda tyto důkazy jsou schopny spolehlivě prokázat závěr o vlastnickém právu žalované k předmětným věcem, a tedy vyvrátit, či zpochybnit již shora provedené a popsané důkazy a z nich dovozené závěry. Předně je nutné uvést, že ani jeden ze svědků, a to ani svědkyně , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, či svědek , jméno FO, , nebyli osobně přítomni společně stráveného večera účastníků , datum, , při