7 C 243/2024-63 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 76,05 % ročně, a to ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k , Anonymizováno, . dni kalendářního měsíce počínaje , Anonymizováno, . Úvěrové podmínky však žalovaná neplnila, do data zesplatnění uhradila pouze , částka, . V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvních pokut, dále pak náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. K zesplatnění úvěru pro prodlení žalované došlo ke dni , datum, . Podáním ze dne , datum, žalobkyně omezila žalobní nárok a dále se již domáhala pouze nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení. Soud proto rozhodl ve smyslu ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.2. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předloženého návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že tento učinila žalovaná dne , datum, u žalobkyně, když tento návrh byl žalobkyní dne , datum, akceptován. Z uvedeného listinného důkazu bylo dále zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději do , Anonymizováno, . dne každého kalendářního měsíce při výši úrokové sazby 76,05 % ročně. Žalovaná se tak zavázala zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši , částka, . Žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalované schválení úvěru. Z obsahu úvěrové smlouvy, jakož i splátkového kalendáře je zřejmé, že splatnost první splátky úvěru připadla na datum , datum, , když poslední 48. měla být splacena dne , datum, . Z tvrzení žalobkyně, jež ze strany žalované nebylo rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaná uhradila , Anonymizováno, splátky po , částka, , celkem tedy , částka, .4. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí č. j. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018 ve skutkově i právně obdobné věci, je taková smlouva, která obsahuje ujednání o úrocích, které se zcela vymykají běžným sazbám, za nichž poskytují spotřebitelské úvěry banky, absolutně neplatná, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, jichž se žalobkyně ve svém závěrečném návrhu dovolává, nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V dané věci je tato nerovnováha tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.6. V této souvislosti měl soud za nejspolehlivěji zjištěnou průměrnou úrokovou sazbu pro daný typ úvěru ověřenou na veřejně přístupných webových stránkách České národní banky, na nichž Česká národní banka sděluje průměrné úrokové sazby komerčních bank, kdy pro tento konkrétní typ úvěru v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. k únoru 2022, takováto průměrná úroková sazba činila přibližně 9,5 % ročně. Pakliže byla mezi účastníky úvěrové smlouvy v projednávané věci sjednána úroková sazba ve výši 76,05 % ročně, pak tento úrok je třeba hodnotit jako úrok zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu ust. § 1796 občanského zákoníku. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.7. Uzavřel-li soud, že mezi účastníky nebyl platně sjednán žádný závazkový vztah, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyní byly žalované poskytnuty peněžní prostředky a získala tedy majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.8. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).9. Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky , částka, bylo žalovanou vráceno celkem , částka, . Proto soud uložil žalované vrátit žalobkyni nevrácenou část bezdůvodného obohacení ve výši , částka, .10. Spolu s dlužnou jistinou uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni rovněž i úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, je proto povinna z peněžitého plnění hradit též úrok z prodlení.11. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů soudního řízení. Na nákladech řízení přiznal soud žalobkyni částku ve výši , částka, . Tyto sestávají z odměny advokáta ve výši , částka, za tři úkony právní pomoci po , částka, (převzetí věci, podání návrhu, částečné zpětvzetí) dle ust. § 14b vyhl. MS č. 177/96 Sb., tři režijní paušály po , částka, + 21 % DPH tj. , částka, a , částka, za zaplacený soudní poplatek. Náklady řízení byly přiznány podle ust. § 14b vyhl. MS č. 177/96 Sb. neboť pouze v rozsahu částky ve výši , částka, byla žaloba podána důvodně.