7 C 294/2024-47 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobce vůči žalovanému domáhal vydání rozhodnutí, jímž by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši , částka, s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že žalovaný uzavřel s jeho právním předchůdcem, obchodní společností , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu o půjčce částky ve výši , částka, . Žalovaný měl vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . Dluh žalobce vyčíslil na , částka, za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Pohledávku za žalovaným nabyl žalobce od svého právního předchůdce smlouvou ze dne , datum, . Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno.2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, vznesl námitku promlčení.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání, když ve věci nebylo vyhověno návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Aktivní legitimace žalobce byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobcem ze dne , datum, .6. Podle ust. § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného v době poskytnutí peněžních prostředků platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.7. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2).8. Podle ust. § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného v době poskytnutí peněžních prostředků platí, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky (odstavec 2).9. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. Nicméně žalovaný uplatnil námitku promlčení, kterou soud shledal důvodnou. Pokud byly peněžní prostředky žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu v roce , Anonymizováno, , je zřejmé, že uběhla jak dvouletá subjektivní promlčecí lhůta, tak i objektivní lhůta tří let pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu podanou v roce , Anonymizováno, bez dalšího zamítl.10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náklady ani jedné z procesních stran.11. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.