7 C 360/2023-83 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne , datum, u Okresního soudu v , Anonymizováno, žalobu o zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s předchůdcem žalobce Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , která byla uzavřena s původním věřitelem , právnická osoba, . Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil , částka, , tj. celkem částku , částka, v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku zaplatil dne , datum, . Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině , částka, a na dlužném poplatku , částka, . Následně žalovaný doplatil ještě , částka, . Na úvěr tak měl žalovaný splatit celkem , částka, . Dále žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne , datum, s týmž právním předchůdcem žalobce Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil , částka, , tj. celkem částku , částka, v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku zaplatil dne , datum, . Na tento úvěrový závazek měl žalovaný splatit celkem , částka, . Žalovaný se společností , právnická osoba, uzavřel rovněž dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Tu měl žalovaný vrátit spolu s celkovém poplatkem ve výši , částka, v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Celkem tak měl splatit , částka, . Na tento úvěrový závazek žalovaný splatil celkem , částka, . Pohledávky za žalovaným žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Okresní soud v , Anonymizováno, následně vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil k vyřízení Okresnímu soudu v Klatovech.3. Žalovaný se v průběhu řízení k návrhu nevyjádřil, byl zcela nekontaktní, soudu se jej nepodařilo obeslat, jeho pobyt není soudu znám. Z toho důvodu soud ustanovil žalovanému v souladu s ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. zástupce z řad advokátů.4. Soudem ustanovený zástupce se k návrhu vyjádřil podáním ze dne , datum, . Zde uvedl, že všechny tři úvěrové smlouvy jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Uvedl rovněž, že na straně žalobce vznikl přeplatek z úvěrového závazku založeného smlouvou ze dne , datum, ve výši , částka, , proto by měla být žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Mimo to namítl promlčení všech nároků promlčení všech žalobcových nároků.5. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem , datum, .6. Soud přezkoumal všechny tři úvěrové smlouvy označené k důkazům žalobcem. Předložena byla Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému vyplacena částka , částka, . Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli „poplatek“ ve výši , částka, a rovněž pak pojistné ve výši , částka, . Celková částka, kterou se zavázal žalovaný vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše , částka, . Žalovaný jí měl splatit v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka činila , částka, . Poplatek je ve smlouvě bez dalšího upřesnění rozepsán tak, že je složen z úroku , částka, , poplatku za zpracování a doručení , částka, a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení , částka, .7. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, č. , hodnota, má soud za zjištěné, že žalovanému byla vyplacena částka , částka, . Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli „poplatek“ ve výši , částka, . Celková částka, kterou se zavázal žalovaný vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše , částka, . Žalovaný jí měl splatit v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka činila , částka, . Poplatek je ve smlouvě bez dalšího upřesnění rozepsán tak, že je složen z úroku , částka, , poplatku za administrativní činnost , částka, a poplatku za komfortní splácení , částka, .8. Dne , datum, uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, částky ve výši , částka, . Na tento závazek měl žalovaný vrátit celkem , částka, , zápůjčka je tak navýšena o , částka, , z čehož má úrok činit , částka, , poplatek za zpracování , částka, a částka za komfortní splácení , částka, . Žalovaný měl úvěr splatit v , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, .9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).11. Soud v daném případě posoudil všechny tři Smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalovaným ve dnech , datum, , , datum, a , datum, jako neplatné právní úkony (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.12. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné.13. V projednávané věci je zřejmé z textu smluv, že tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje zapůjčená částka, „poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný text smluv v tomto směru tedy těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobce poskytuje pouze smlouvu o půjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobce nemá informace, pouze zasílá předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jehož postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky které má k dispozici, předchůdce žalobce si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech (nedoloženo, byť se o tom ve smlouvě zřejmě jen formálně hovoří).14. Soud považuje výše uvedená právní jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném „poplatek“, který má být složen z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za zpracování. Z těchto částek není zřejmé, jak k nim věřitel dospěl. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce není patrné. Zato spotřebitel – žalovaný, musí vnímat celé tyto částky jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčil hotovost. Poplatky (odměny) tvoří 96 % (smlouva ze dne , datum, ), 86,5 % (smlouva ze dne , datum, ) a 97 % (smlouva ze dne , datum, ) z částek, které byly žalovanému půjčeny. Tyto odměny vztažmo k půjčeným částkám soud považuje za odporující dobrým mravům.15. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí j. č. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany od