9 C 235/2024-56 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se svým návrhem, který došel Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovaným zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, řídil 2. žalovaný po , adresa, v obci , adresa, osobní motorové vozidlo , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , který byl ve vlastnictví 1. žalovaného, přičemž nepřizpůsobil rychlost povětrnostním a technickým vlastnostem vozovky, dostal smyk a narazil do plotu , Anonymizováno, , čímž vlastníkovi , jméno FO, způsobil škodu. Ve vozidle se 2. žalovaným cestoval jako spolujedoucí , jméno FO, , nar. , datum, , který při nárazu utrpěl tržnou , Anonymizováno, a byl převezen vozidlem rychlé záchranné služby na ošetření do , podezřelý výraz, . U 2. žalovaného byla provedena orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu v krvi přístrojem , Anonymizováno, s pozitivním výsledkem. První zkouška byla provedena v čase , Anonymizováno, hodin s výsledkem , Anonymizováno, a druhá v čase , Anonymizováno, s výsledkem , Anonymizováno, . Druhý žalovaný byl následně policejní hlídkou převezen do nemocnice v , adresa, , kde se dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve. Dále bylo zjištěno, že 2. žalovaný nebyl držitelem řidičského oprávnění. Technická závada na vozidle nebyla na místě zjištěna. Na místě dopravní nehody zasahoval , Anonymizováno, , který provedl protipožární opatření, zajistil vyproštění pana , jméno FO, z havarovaného vozidla a dále mu poskytl předlékařskou pomoc, a následně zajistil úklid prostoru, kde došlo k dopravní nehodě. V důsledku výše uvedeného, v souladu s § 44 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 320/2015, o hasičském záchranném sboru a § 1 nařízení vlády č. 263/2013 Sb., vzniklo , Anonymizováno, právo na náhradu nákladů vzniklých při tomto zásahu ve výši , částka, . V této věci byl proti 2. žalovanému dne , datum, Okresním soudem v Klatovech vydán trestní příkaz č. j. , Anonymizováno, . Žalovaný č. , hodnota, tak vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou zákonem a je povinen dle § 2910 o. z. č. 89/2012 Sb., nahradit poškozenému škodu, kterou způsobil. Současně podle § 2927 téhož zákona má prvý žalovaný, jako provozovatel vozidla, povinnost nahradit škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Vzhledem k tomu, že vozidlo , Anonymizováno, RZ , SPZ, ., bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. , hodnota, , uhradil žalobce z titulu povinného ručení v rámci pojistné události č. , hodnota, dne , datum, poškozenému , jméno FO, částku ve výši , částka, , stanovenou na základě expertního výpočtu, za poškození oplocení a v rámci pojistné události č. , hodnota, dne , datum, , Anonymizováno, částku ve výši , částka, za náhradu nákladů zásahu, což představuje celkem částku ve výši , částka, . Dle zákona o povinném ručení č. 168/1999 Sb. má žalobce jako pojistitel právo na náhradu toho, co za žalované vyplatila. Žalovaní, ač upomínáni, i přes výzvu neuhradili ničeho. Žalobce proto na žalobě trval a požadoval přiznání zákonných úroků z prodlení od , datum, do zaplacení. Na nákladech řízení bylo účtováno , částka, .2. V této věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud jednal a rozhodl dne , datum, , když právní zástupce žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného , Jméno žalované A, bylo vykázáno doručení dnem , datum, a u , Jméno žalované B, fikcí dnem , datum, . Protože měl soud dostatek podkladů od žalobce pro vydání rozhodnutí, postupoval dle § 101 odst. 2,3 o.s.ř. a jednal bez přítomnosti účastníků.3. Podle § 10 odst. 1 písm. g) z. č. 168/1999 Sb. o povinném ručení, má žalobce jako pojistitel právo na náhradu toho, co vyplatil za druhého žalovaného jako pojištěného, neboť druhý žalovaný řídil vozidlo, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění.4. Podle § 10 odst. 1 písm. i) téhož zákona, má žalobce jako pojistitel proti druhému žalovanému jako pojištěnému právo na náhradu toho, co za něj vyplatil, protože druhý žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu.5. Podle § 10 odst. 1 písm. e) téhož zákona má žalobce jako pojistitel právo na náhradu toho, co zaprvého žalovaného, jako pojištěného vyplatil, protože tento žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 tohoto zákona, tj. povinnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit žalobci, že došlo ke škodné události, s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny žalobce, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobce podle § 9 odst. 3 tohoto zákona.6. Dále podle § 10 odst. 3 zákona odpovídá prvý žalovaný jako provozovatel vozidla společně a nerozdílně se druhým žalovaným za pohledávku žalobce jako pojistitele na náhradu jím vyplacených plnění, protože druhý žalovaný řídil vozidlo prvého žalovaného pod vlivem alkoholu, a aniž by byl držitelem řidičského oprávnění.7. Podle § 2 písm. f) zákona, se pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 uvedeného zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, tedy na oba žalované.8. Skutkově soud vycházel z následujících předložených listinných důkazů: Z pojistné smlouvy , Anonymizováno, , uzavřené s prvým žalovaným dne , datum, , z uplatnění nároku poškozeným, z fotodokumentace poškozeného oplocení, ze zápisu o poškození movitých a nemovitých věcí, z technické zprávy , Anonymizováno, – výpočet, z rozpočtu nákladů na opravu, z vyjádření likvidátora, z potvrzení o výplatě pojistného plnění ze dne , datum, , z dokladu o výplatě pojistného plnění p. , jméno FO, , z uplatnění nároku na náhradu nákladů , Anonymizováno, za zásah, z dokladu o výplatě pojistného plnění , Anonymizováno, . Těmito listinnými důkazy byl prokázán skutkový děj, tvrzený v žalobě, v odst. I tohoto odůvodnění. Žalobce písemně vyzval prvého žalovaného k úhradě žalované částky dne , datum, a dne , datum, , následně prvý žalovaný požádal žalobce o splátky. Proto dne , datum, byla uzavřena s prvým žalovaným dohoda o uznání dluhu, ze které soud zjistil, že se prvý žalovaný zavázal splatit dlužnou částku v měsíčních splátkách po , částka, počínaje , Anonymizováno, Žalovaný však neuhradil ničeho. I druhý žalovaný byl písemně vyzván k úhradě žalované částky dne , datum, , ani ten nic neuhradil. Následovaly předžalobní výzvy psané advokátem, přičemž prvému žalovanému byla předžalobní výzva zaslána dne , datum, a druhému žalovanému dne , datum, , obě výzvy byly soudu předloženy s podacími lístky. Žalovaní ani přes tyto výzvy neuhradili ničeho. Proto za splnění zákonných podmínek vymezených v odst. III tohoto rozhodnutí, soud rozhodl tak, že žalovaní zaplatí žalobci společně a nerozdílně částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud se týče příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány podle § 1970 o. z., platného v době vzniku újmy. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení. Protože žalovaní byli v prodlení se zaplacením dlužné částky nejméně od data uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí, soud žalovaným ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora, uložil i zaplatit tyto zákonné úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně. Splatnost byla určena 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.10. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení včetně soudního poplatku ve výši , částka, . Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku , částka, . V dané věci soud přiznal odměnu za 3 hlavní úkony (příprava a převzetí, sepis žaloby, za předžalobní upomínku), tj. , částka, . Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 AT paušální náhrada hotových výdajů