9 C 241/2022-176 — Okresní soud v Klatovech

1. Dne , datum, doručil žalobce soudu podání, kterým se domáhal vrácení daru – domu v , Anonymizováno, , který manželé, tj. žalobce společně s dnes již zesnulou , jméno FO, (narozenou dne , datum, , zemřelou dne , datum, ) darovali dne , datum, žalovaným. Žalobce uvedl, že vedle darovací smlouvy uzavřeli manželé s vnučkami (žalovanými) ve stejný den také smlouvu o péči, kterou se vnučky zavázaly pomáhat jim ve stáří dle vlastních možností. Ústně pak bylo konkretizováno, že jedna z vnuček bude za nimi jezdit každou sobotu na půl dne, druhá každou neděli na půl dne. Dále bylo dohodnuto, že vnučky budou každý den večer telefonovat a zjišťovat zdravotní stav manželů. Vnučky ústní dohodu nějakou dobu dodržovaly, pak se ale stávalo, že přijely obě v jeden den, když se jim to hodilo. Žalobce od vnuček dostal návrh, že zajistí pro , jméno FO, pečovatelku, která se o ní bude denně starat. To však , Jméno zainteresované osoby 0/0, považoval za zcela nedostačující. Mezi ním a vnučkami došlo opakovaně k rozepřím. Vyzval je proto k vrácení daru a dále k vrácení darovací smlouvy, smlouvy o péči a dodatků smluv. Vnučky za ním a , jméno FO, poté přestaly jezdit, což dosud trvá. Žalobce následně žalobu prostřednictvím svého zástupce doplnil dne , datum, a dne , datum, . Uvedl, že iniciátorem darovací smlouvy byl on sám, , jméno FO, ji podepsala na jeho pokyn. Dále uvedl, že je opatrovníkem manželky v rozsahu běžné správy jmění dle usnesení OS , adresa, ze dne , datum, j. č. , spisová značka, , darovací smlouvu si nenechal schválit soudem, přesto, že manželka v době podpisu darovací smlouvy nebyla schopna své jednání posoudit. Žalobce navrhl, aby soud jednak určil, že darovací smlouva je neplatná, dále, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaných nemovitost vrátit a dále, aby soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí je žalobce – upřesněno u jednání ze dne , datum, . Soud posledně zmíněnou změnu žaloby připustil.2. Žalované se žalobou nesouhlasily a navrhly její zamítnutí. Uvedly, že žádná písemná ani ústní dohoda o tom, že jedna z žalovaných bude k dárcům jezdit v sobotu, a druhá v neděli, nebyla nikdy uzavřena. Taková dohoda by nikdy nemohla fungovat, protože obě žalované jsou v produktivním věku, a mají i pracovní povinnosti – , Jméno zainteresované osoby 2/0, pracuje jako , podezřelý výraz, a někdy má službu i o víkendech. Žalované nicméně zdůraznily, že péči o žalobce a jeho manželku realizovaly podle svých časových možností, což je právě to, co bylo dohodnuto. Žalobce však neustále měnil své postoje a požadavky vůči žalovaným. Poté, co k němu v , Anonymizováno, přijela , Jméno zainteresované osoby 2/0, umýt okna, ji slovně napadl a vyhrožoval jí soudním sporem. Následně žalobce požádal i , Jméno zainteresované osoby 1/0, , aby za ním už také nejezdila. Žalované mají pochybnosti o duševním zdraví žalobce, je velmi emočně nestabilní a míra jeho agresivity se postupně zvyšuje. Žalované v zásadě namítaly, že k odvolání daru došlo až v , Anonymizováno, , a proto je dána prekluze nároku žalobce na vrácení daru. Rovněž v darovací smlouvě nejsou stanoveny žádné darovací podmínky, ani je žalobce nekonkretizoval. Dle názoru žalovaných, ani tvrzení žalobce nenaplňuje zákonné požadavky na intenzitu závadového chování žalovaných pro naplnění skutkové podstaty §2072 a násl. o. z. Rovněž z provedeného dokazování nevyplynulo, že by paní , jméno FO, byla omezena ve svéprávnosti, a že by nebyla schopna posoudit následky svého jednání.3. Podle § 2072 odst. 1 o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to darovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2073 o. z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.4. Podle § 2072 odst. 1 o. z. platí, že u nevděku se musí jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Nevděk by měl primárně směřovat k osobě dárce, nikoliv k osobám blízkým (§ 2072 odst. 2 o. z.). Nevděkem se zásadně rozumí chování obdarovaného, kterým ublížil dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, navíc s podmínkou zjevného porušení dobrých mravů. Judikatura vysvětluje „rozpor s dobrými mravy“ tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru je jen takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o zjevné kolizi s dobrými mravy. Předpoklad trestního postihu zde není podmínkou, aby soud mohl posoudit otázku, zda v konkrétní situaci došlo k tomu, k takovému činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který by tedy měl za důvod vést k úspěšnému vrácení daru. Údajně závadné chování žalovaného je nutno posuzovat komplexně, mělo by v sobě nést prvky jak subjektivního, tak objektivního vyhodnocení tvrzeného důvodu. Rozhodující je samozřejmě objektivní hledisko, v dalším pak i to, jak nemravné chování pociťuje sám dárce. Teprve vzájemným porovnáním a vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o tom, zda je zde důvodné vrátit dar či nikoliv. K pouhému subjektivnímu pocitu dárce - žalobce - tedy nelze výlučně přihlížet. Proto soud zohledňoval všechny zjištěné skutkové okolnosti tohoto případu, tj. chování jak žalobce, tak i žalovaných, k tomuto účelu byl vyslechnut jak žalobce, tak i prvá žalovaná. Pro právní posouzení podmínek pro vrácení daru je také podstatné, zda a do jaké míry bylo chování žalovaných způsobilé žalobci zjevně ublížit.5. Dle § 2075 odst. 1 dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru (věta prvá).6. Právo na odvolání daru v případě nevděku je omezeno roční lhůtou. V případě provinění spáchaného několika skutky (z nichž každý může být sám o sobě považován za projev nevděku) se doba jednoho roku pro odvolání daru počítá od každého provinění zvlášť. Může však dojít i k situacím, kdy jednání dárce vůči obdarovanému spáchané několika skutky, až ve svém souhrnu naplní intenzitu nevděku; v takovém případě běží roční lhůta od posledního jednání obdarovaného, které mohlo nevděk založit. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že „vnučky nedělaly to, co dělat měly“, musel dělat všechno sám, míněno péči o manželku, netvrdil tedy, že se o jejich chování někdy dozvěděl, pak soud při preferenci lhůty subjektivní směřoval dokazování do doby jednoho roku zpětně od data, kdy žalobce odstupuje od darovací smlouvy dopisem adresovaným právnímu zástupci žalovaných ze dne , datum, , čili rozhodným obdobím pro posouzení nevděku bylo od , datum, do , datum, (existence jiné výzvy před tímto datem nebyla prokázána). Nelze přihlížet k těm jednáním žalovaných, ke kterým by došlo mimo dobu vymezenou v § 2075 o. z. (viz stanovisko NS sp. zn. 33 Cdo 3370/2017). Odstupuje-li dárce od darovací smlouvy pro nevděk, pak musí ve výzvě konkretizovat, v čem shledává chování žalovaných „nevděčným“, aby mohlo být posouzeno, zda došlo ke „zjevnému porušení dobrých mravů“ tak, jak má na mysli ust. § 2072 o. z., – viz shora. Žalobce ve výzvě uvedl, že vyzývá žalované k vrácení daru z důvodu, že 1) , jméno FO, nebyla v době uzavření darovací smlouvy schopna právně jednat, a „2) z důvodu nevděku obdarovaných vůči dárci; obdarované neplní závazky, jimiž se při uzavření smlouvy zavázaly projevovat vděk vůči dárci; jeho celoživotní zásluhy neberou vůbec v úvahu.“ Soudem byla vyhodnocena výzva k vrácení daru jako nedostatečná, protože není možné žádat o vrácení daru s ohledem tvrzenou neplatnost darovací smlouvy. Z komentářové literatury a i z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. ve věci sp. zn. 33 Cdo 3370/2017) vyplývá, že ve výzvě k vrácení daru musí být uvedeno konkrétní jednání obdarovaného, ve kterém dárce spatřuje nevděk. Mělo by z ní být patrné, jak konkrétně se dárce vůči obdarovanému nesprávně zachoval. Tvrzení, že žalované nedodržují dohodnuté závazky, kterými se zavázaly projevovat vděk (aniž by žalobce uvedl, jaké konkrétní závazky má na mysli a jakým způsobem je žalované nedodržují), je zcela nedostatečné. Stejně tak je otázkou, jak se v praxi projevuje druhá výtka žalobce, tzn. že žalované neberou v potaz jeho celoživotní zásluhy, resp. není uvedeno, jak by se mělo projevovat jejich respektování. Žalobce v této souvislosti tíží důkazní břemeno a měl by proto prokazovat, že k jednání žalovaných (uvedené ve výzvě k vrácení daru) vůči dárci došlo, a že takové jednání naplňuje subjektivní i objektivní stránku nevděku. Pokud dárce žádné konkrétní jednání obdarovaným ve výzvě nevytýká, žaloba již z tohoto důvodu nemůže být úspěšná. Přesto se soud vyjadřuje i k samotné možnosti odvolání daru