9 C 241/2023-141 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se svým návrhem ze dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného s uzavřením darovací smlouvy, ve výroku ad I specifikované, na základě které by se žalobce stal vlastníkem spoluvlastnického podílu id. ½ k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu na pozemcích p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Návrh byl odůvodněn tím, že žalovanému, v souvislosti s jeho nabídkou vůči žalobci, kterou žalobce včas přijal, vznikla povinnost uzavřít se žalobcem darovací smlouvu a touto darovací smlouvou na žalobce převést shora uvedené nemovité věci. Žalobce jednoznačně včas přijal nabídku žalovaného k uzavření darovací smlouvy (nazvanou čestné prohlášení), stejně jako nabídka žalovaného obsahovala všechny podstatné náležitosti takové nabídky a byla ze strany žalobce přijata včas. Žalobce má proto za to, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření inominátní smlouvy, kterou lze vykládat jako smlouvu o smlouvě budoucí, když se žalovaný zavázal, že poté, co se pravomocným rozhodnutím dědického soudu stane vlastníkem či spoluvlastníkem shora uvedených věcí nemovitých, převede tyto do vlastnictví žalobce. Právní mocí usnesení o dědictví Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, žalovaný předmětné nemovité věci do svého vlastnictví nabyl, čímž byla splněna poslední podmínka uzavření darovací smlouvy dle učiněné a akceptované nabídky. Žalobce pak žalovaného opakovaně kontaktoval za účelem uzavření samotné darovací smlouvy. Žalovaný však se žalobcem přestal komunikovat, je nekontaktní, nezvedá telefon a neodpovídá na zprávy, ani na e-maily. S ohledem na to, že žalovaný se nyní pravděpodobně snaží vyhnout své povinnosti uzavřít s žalobcem darovací smlouvu, nezbylo žalobci, než se se svými nároky obrátit na právního zástupce, který žalovanému zaslal předžalobní výzvu ze dne 29. 8. 2023, spolu s návrhem darovací smlouvy obsahově shodným s nabídkou žalovaného ze dne 22. 11. 2020, na kterou však žalovaný do dnešního dne nereagoval.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí v plném rozsahu. Tvrdil, že předložené listiny žalobcem neprokazují, že by mezi účastníky byla uzavřena jakákoliv smlouva, a že by čestné prohlášení mělo být návrhem na uzavření smlouvy podle ustanovení § 1732 o. z. Bylo namítáno, že žalobce svá žalobní tvrzení prokazuje nedatovanou elektronickou komunikací mezi žalovaným a panem , jméno FO, , otcem účastníků řízení. Žalovaný očekával, že žalobce svá tvrzení bude dokládat komunikací mezi účastníky řízení, komunikací mezi stranami tvrzené „smlouvy“ (čestného prohlášení). Protože žádná komunikace mezi nimi neproběhla a vzájemně se k ničemu nezavázali, proto žalobce tyto důkazy nemůže předložit a pak břemeno důkazní neunáší. Účastníci řízení spolu ode dne 27. 5. 2013 do dne 13. 9. 2023 vůbec nekomunikovali. E-komunikace mezi žalovaným a , jméno FO, není právním jednáním, ale neformální komunikací mezi otcem a synem a týká se vztahů mezi otcem a synem (nikoli mezi bratry). Stejně tak sms se žalobcem nikoho k ničemu nezavazují, doložená e-komunikace je zcela obecná a neurčitá a navíc není z období, kdy mělo údajně dojít k návrhu a jeho akceptaci. Žalovaný sdělil svému otci 2. 6. 2023, že chce prodat nemovitosti , jméno FO, a , jméno FO, . Poté, co toto , právnická osoba, zjistil, narychlo se domluvil s žalobcem, se kterým přitom žalovaný vůbec nekomunikoval a nebyl v kontaktu, aby do čestného prohlášení dopsal „přijímám a akceptuji“. Podpis žalobce na čestném prohlášení není akceptací údajného návrhu na uzavřením smlouvy, ale snahou odvrátit skutečnou vůli žalovaného.3. Žalobce mj. tvrdil, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí, ze které dovozoval svůj nárok na uzavření smlouvy. Podle § 1785 občanského zákoníku, smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Ustanovení § 1786 občanského zákoníku stanoví, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.4. Dle ustanovení § 1731 o. z, z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Dle ustanovení § 1740 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.5. Za zásadní v této věci soud považuje ust. § 1732 odst. 1 o. z. Toto ustanovení říká, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.6. Na žalobci leželo důkazní břemeno, aby prokázal, že mezi účastníky bylo uzavřeno takové právní jednání, které lze označit jako smlouvu nepojmenovanou nebo, že byla ze strany žalovaného učiněna darovací nabídka, kterou žalobce bez výhrad přijal. Žalobce soudu předkládal jako ústřední důkazní prostředek „Čestné prohlášení“, ze dne 21. 11. 2020, ve kterém žalovaný prohlašuje, že v případě nabytí dědictví po , tituly před jménem, , jméno FO, , uzavře do 60ti dnů od nabytí právní moci rozsudku darovací smlouvu ve prospěch nevlastního bratra , adresa, . I okolnosti podepsání tohoto prohlášení zůstávají zcela neobjasněny, když , jméno FO, , která byla manželkou žalovaného, byla údajně přítomna naléhání stran otce žalovaného, aby toto prohlášení podepsal. Dne 16. 6. 2023 připisuje žalobce „přijímám a akceptuji“. Soud vyhodnotil toto prohlášení, ve světle i dalších okolností tohoto případu, jako jednostranné právní jednání, tak, jak je na konci prohlášení dokonce výslovně uvedeno, že prohlášení nemá účinky právního úkonu a nezakládá žádná práva a povinnosti do budoucna. Jedná se o osobní závazek žalovaného, který byl posléze změněn. Aby prohlášení mělo účinky právoplatné „nabídky“, muselo by obsahovat plný text zamýšlené smlouvy. Jako návrh na uzavření smlouvy, prohlášení koncipováno není. Rovněž stojí za zmínku k zamyšlení, že prohlášení nemá adresáta. Navíc je „přijato“ dne 16. 6. 2023, téměř po 3 letech. Nabídka učiněna v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy (§ 1735 o. z.). I kdybychom považovali prohlášení za nabídku, pak její akceptace po tak dlouhé době je dle názoru samosoudkyně nepřiměřená. Opožděným přijetím může smlouva vzniknout výjimečně, jen za podmínek v § 1735 o. z. Nabídka také musí obsahovat vše, co vyžaduje zamýšlená smlouva, obsah nabídky nelze dodatečně upravovat sms zprávami, korespondencí či výpovědí svědka. Proto se soud v tomto odůvodnění podrobněji nezabývá těmito údajně „nepřímými důkazy“, korespondencí a podobně, které považuje za irelevantní. Projev vůle, který nevyhovuje § 1732, není nabídkou a nemůže být přijat. Soud proto uzavřel, že žalobce důkazní břemeno k prokázání existence jakéhokoliv právního jednání, které by žalovaného zavazovalo, neprokázal, a proto byla žaloba zamítnuta. Rozhodující je projevená vůle stran, která ve prospěch žalobce prostě nesvědčí. Účastníci měli volit jinou formu, která by byla nezpochybnitelná a zavazující.7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.8. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalovaný, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Právní zástupce žalovaného účtoval celkem 7 hlavních úkonů po 2 500 Kč včetně DPH za 25 410 Kč. Soud určil odměnu právního zastoupení žalovaného dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu - AT). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 4 b) vztažmo k §7.5 AT, částku 3 100 Kč (jde o právní vztah k nemovité věci). V dané věci soud přiznal odměnu za přípravu a převzetí věci, účast u jednání u procesního soudu dne , datum, a dne , datum, , za vyjádření k žalobě ze dne 16. 10. 2023, za vyjádření s návrhy ze dne 19. 2. 2024, tj. 5 úkonů po 3 100 Kč = 15 500 Kč. Žalovaný účtoval ještě další dva úkony, a to za podání odvolání do předběžného opatření a poradu s klientem dne 10. 12. 2023, což nebylo uznáno za účtovatelný úkon, vzhledem k tomu, že odvolání nebylo úspěšné a porada neprokazatelná. Dále žalovanému náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši 300 Kč na jeden úkon. V daném případě bylo přiznáno 5 úkonů, proto žalovanému náleží celkem 300 x 5 = 1 500 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náh