9 C 266/2023-388 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne , datum, původně domáhal zaplacení 4 526 678 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 353 843 Kč ode dne 5. 5. 2023 do zaplacení, a z částky 4 172 835 Kč ode dne 25. 9. 2023 do zaplacení. Uvedl, že se mu dne , datum, stal vážný úraz , Anonymizováno, , když při procházce šlápl jednou nohou na kamennou klenbu propustku a z ničeho nic se s ním utrhl beton, na kterém stál. Vlastníkem komunikace, jejíž součástí je i zmíněný propustek, je žalovaný, který odpovídá za závadu ve schůdnosti komunikace. S úrazem, který žalobci v důsledku pádu vznikl, byl tři čtvrtě roku hospitalizován a nyní je v domácím ošetřování. Ačkoliv byl v důchodovém věku, stále byl zaměstnán jako , Anonymizováno, . Nyní je v pracovní neschopnosti, návrat do zaměstnání je s ohledem na jeho zdravotní stav vyloučen. Po žalovaném požaduje uhradit za újmu na zdraví jednak částku 250 000 Kč jako bolestné, částku 4 000 000 Kč za ZSU, účelně vynaložené náklady v částkách 9 600 Kč, 20 000 Kč, 684,79 Kč, 448 Kč, 363 Kč a 822 Kč, dále účelně vynaložené náklady v částkách 670 Kč za kompenzační pomůcku a cestovní náhrady ve výši 94 690 Kč, na nákladech spojených s poskytnutím péče o osobu blízkou ve výši 13 300 Kč a 33 600 Kč a dále 102 500 Kč z titulu další nemajetkové újmy. Žalobce dále v průběhu řízení vznesl vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 541 116 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p. a. z této částky od 1. 12. 2023 do zaplacení. Na výzvu soudu následně upravil petit žaloby tak, že se z titulu náhrady nemajetkové újmy – bolestného domáhá částky 250 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p. a., a to z částky 225 142 Kč ode dne 5. 5. 2023 do zaplacení, a z částky 24 858 Kč ode dne 25. 9. 2023 do zaplacení, dále z titulu náhrady nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění částky 4 000 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p. a. z této částky ode dne 25. 9. 2023 do zaplacení, z titulu náhrady nemajetkové újmy – další nemajetkové újmy částky 102 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p. a. z této částky ode dne 25. 9. 2024 do zaplacení, z titulu náhrady účelně vynaložených nákladů s léčením částky 174 178 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p. a., a to z částky 129 856 Kč ode dne 5. 5. 2023 do zaplacení, a z částky 44 322 Kč ode dne 25. 9. 2023 do zaplacení, a z titulu náhrady ztráty na výdělku částky 541 116 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p. a. z této částky ode dne 1. 12. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Uvedl, že chodec je povinen přizpůsobit svůj pohyb dopravně technickému stavu vozovky, což je mimo jiné i šířka vozovky. To však žalobce neučinil, pohyboval se mimo vozovku pozemní komunikace po zatravněném pásu, který je široký okolo 90 centimetrů. Žalovaný přitom nezná okolnost, která by žalobci bránila v užití vozovky. Závadou ve schůdnosti pozemní komunikace rozhodně nemůže být pád žalobce do potoka, který si přivodil proto, že nerespektoval šíři vozovky, na které by se chodci a vozidla měli pohybovat a z místa mimo vozovku spadl do potoka.3. Na stranu žalovaného přistoupila vedlejší účastnice, která se zcela ztotožnila s postojem žalovaného. Poukázala na judikaturu Ústavního soudu, ze kterého plyne, že je třeba také zkoumat, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel a v jaké míře k úrazu přispěl vlastník komunikace. Žalobce se měl pohybovat při levém okraji vozovky. Pokud vystoupil mimo vozovku pozemní komunikace, měl věnovat stavu úseku, kam vstupuje, odpovídající pozornost.4. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že šel společně s manželkou a vnučkami na výlet po silničce, vedoucí ze , adresa, směrem na , adresa, . Po komunikaci se pohyboval jednou vpravo, podruhé při levém okraji, podle toho, co ho v její blízkosti zaujalo. Na silničce nebyl žádný provoz, pouze občas projeli cyklisté. V místním muzeu se dozvěděl, že se v okolí , adresa, vyskytují bobři. Rozhodl se, že se podívá, jestli na potoce, který pod komunikací protéká, nebude bobří hrad. Najednou stoupl pravou nohou na betonovou římsu propustku, jejíž část se s ním okamžitě zřítila do potoka. Tuto událost zaznamenala svědkyně , jméno FO, , která šla stejným směrem jako žalobce, ale rychlejší chůzí. Když byla asi dvacet metrů za žalobcem, všimla si, že se najednou letmo podíval vpravo a spadl do potoka. Okolí bylo velmi zarostlé, takže pokud by si ho nevšimla, hrozilo by, že by si ho tam nikdo nemusel všimnout. Jeho partnerka a vnučky byly asi 50 metrů vpředu, a musela na ně zavolat, aby jí přišly na pomoc. Žalobci pak držela hlavu nad vodou až do příjezdu záchranářů, které přivolala pomocí aplikace. K žalobě byla připojena řada fotografií. Na některých je zachycen betonový propustek nebo jeho okolí, na dalších žalobce v nemocnici nebo při rehabilitačním cvičení. Při místním šetření soud zjistil, že na komunikaci je povolen vjezd všech druhů vozidel bez dalších omezení, je na ní pouze omezená maximální rychlost na 40 kilometrů v hodině. Při tomto ohledání bylo soudem zjištěno, že nad betonové římsy propustku na obou stranách bylo umístěno zábradlí, které tam v den pádu žalobce do potoka umístěno nebylo. Mezi vozovkou a betonovou římsou propustku, jejíž část se vylomila, se nachází travnatý pás, široký několik desítek centimetrů. V době místního šetření projížděla po komunikaci velmi frekventovaně osobní vozidla nebo dodávky, kterým účastníci ustupovali. Pro umožnění jejich průjezdu ale nebylo nutné ustupovat na travnatý pás při vozovce. Žalobce sám soudu v podání ze dne 30. 11. 2023 sdělil, že v blízkosti místa, kde došlo k jeho pádu do potoka, se nachází penzion, ke kterému je přístup celoročně zajištěn právě touto komunikací. Žalobce dále předložil soudu mapu, ze které vyplývá, že i další nemovité věci jsou přístupné právě jen po této komunikaci. Soudu je z místní znalosti známo, že se jedná mj. o středisko údržby silnic, sběrný dvůr a průmyslový areál. Do všech těchto objektů nepochybně zajíždí i kamiony nebo jiná nákladní vozidla (sypače, doprava posypového materiálu, odvoz kontejnerů ze sběrného dvora, apod.). Nejspíše proto se na cestě nachází několik „vyhýbacích míst,“ kde je silnice rozšířená, aby – pokud se zde potkají dvě širší vozidla – nemusel některý z řidičů couvat příliš dlouhý úsek cesty. Žalobce také předložil soudu fotografii (barevně vytištěnou na č. l. 322 spisu), kde je zachycena dopravní značka „zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech“ s dodatkovou tabulkou „mimo dopravní obsluhy“. Nejedná se však o pohled na komunikaci, na které žalobce spadl z betonové římsy propustku. Komunikace zachycená na fotografii je jiná, vedoucí od rozcestí v blízkosti propustku směrem na , adresa, (do kopce směrem k , Anonymizováno, ). Žalobce na jednu stranu v žalobě uvedl, že šel po místní komunikaci (což žalovaný v průběhu řízení nerozporoval) a zároveň tvrdí, protože se jednalo o silnici třetí třídy, že je její vlastník povinen ji kontrolovat nejméně jedenkrát měsíčně. Vlastníkem místní komunikace je vždy obec, na jejímž území se nachází, jak plyne z § 9 odst. 1 věty druhé in fine ZPK. Pokud by se však jednalo o silnici třetí třídy, jejím vlastníkem by bez dalšího nemohl být žalovaný, jak plyne z § 9 odst. 1 věty druhé před čárkou ZPK. Soud s ohledem na provedené dokazování nemá pochybnosti o tom, že propustek, z jehož betonové římsy spadl žalobce do potoka, je součástí místní komunikace ve vlastnictví žalovaného, jak ostatně potvrzeno i zprávou žalovaného ze dne 15. 3. 2023, že „součástí pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je místní komunikace v majetku města , adresa, : propustek je ve smyslu § 12 odst. 1 písm. b) z. č. 13/1997 Sb. součástí místní komunikace“.5. K okolnostem vzniku úrazu soud z provedeného důkazního řízení vyvodil následující závěry: Výpověď žalobce ohledně toho, jak vypadalo okolí propustku v době jeho pádu, ohledně způsobu jeho pohybu po komunikaci i pádu z betonové římsy propustku, budí pochybnosti. Žalobce mj. uvedl, že bezprostředně před pádem měl jednu nohu na vozovce a druhou nohou stoupl na římsu propustku a ta se s ním zřítila. Při místním šetření však soud zjistil, že mezi asfaltovou vozovkou a římsou propustku je travnatý pás široký několik desítek centimetrů. Žalobce se nikdy na místo, které označil křížkem na fotografii na č. l. 63 spisu, nemohl dostat tím způsobem, že by stál jednou nohou na silnici a druhou šlápl na betonovou římsu můstku. Musel nejdříve přejít travnatý pás. Ohledně vegetace v okolí betonové římsy žalobce při účastnickém výslechu uváděl, že v místě byla normálně krátká tráva a vůbec si nevybavuje, že by mezi silnicí a betonovou římsou propustku byl nějaký travnatý pás (tzn., že římsa propustku byla hned vedle asfaltové vozovky). Naopak při místním šetření žalobce uvedl, že místo bylo celé zarostlé kopřivami, což následně potvrdila i při místním šetření přítomná svědkyně , jméno FO, . Tvrzení žalobce oh