9 C 280/2024-49 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet dle podmínek smlouvy s příslušenstvím, a to do 30 dnů od jeho poskytnutí. Výše řádného úroku činila částku , částka, . Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně společně s poskytnutou částkou úvěru uhradit poplatek ve výši , částka, . Žalovaný porušil svou povinnost řádného splácení úvěru, když poskytnutý úvěr nesplatil tak, jak se zavázal. Z důvodu prodlení žalovaného více jak 14 dní mu vznikla povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši , částka, . Žalovaný je rovněž povinen uhradit , částka, za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, , částka, za upomínku odeslanou prostřednictvím e-mailu a , částka, za upomínku odeslanou písemně, přičemž žalovanému vznikla povinnost uhradit částku , částka, za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv a částku , částka, za upomínky formou písemných výzev. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Pohledávku vyplývající ze smlouvy následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na společnost , právnická osoba, , která tuto pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, a ta dále na žalobkyni.2. Žalobkyně vzala následně k dotazu soudu podáním ze dne , datum, žalobu částečně zpět, a to co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , co do částky , částka, , co do částky , částka, a co do částky , částka, , a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky úvěru. Žalobkyně uvedla, že zákon s tímto nedostatkem spojuje následek neplatnosti smlouvy, avšak ze strany žalobkyně došlo k náležitému plnění, byť bez právního důvodu, pročež má žalobkyně právo na vydání tohoto plnění z titulu bezdůvodného obohacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl z důvodu nejasného právního posouzení.5. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o.s.ř.“). Žalobkyně byla z jednání omluvena. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.6. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, , , datum, a , datum, spolu se soupisem postupovaných pohledávek, na jejichž základě žalovaná pohledávka včetně příslušenství postupně přešla z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v předložené předžalobní upomínce ze dne , datum, .7. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, , z čehož má soud za zjištěné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka , částka, . Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli poplatek , částka, a úrok se sazbou 36,5 % ročně. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit věřiteli, činila , částka, se splatností do , datum, . Roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 5395,58 %. Žalovaný v předmětné smlouvě uvedl jako své číslo účtu , č. účtu, .8. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že na právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . provedla dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, platbu na částku ve výši , částka, , když jako zpráva pro příjemce bylo uvedeno „, Anonymizováno, .9. Nárok byl žalobkyní nově správně označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, který včas půjčené částky věřiteli nevrátil, bez ohledu na smluvní ujednání, které soud považuje za neplatné ve smyslu § 580 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k úpravě žalobního petitu s novou právní kvalifikací žalobkyní, se soud proto tímto neplatným právním jednáním nezabývá.10. Soud proto nárok žalobkyně posoudil toliko jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalovanému plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobkyně posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaný prokazatelně přijal částku , částka, , aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaný dosud nesplatil ničeho, je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to se zákonným úrokem z prodlení, který náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění. Výzva k plnění byla v dané věci učiněna dopisem ze dne , datum, , kterým žalobkyně poskytla ve výzvě žalované lhůtu 5 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, a s ohledem na pětidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem , datum, , od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč.zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.11. Podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít z řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud ve věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.12. Soud zastavil částečně řízení k návrhu žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , co do částky , částka, , co do částky , částka, a co do částky , částka, ve smyslu citovaného zákonného ustanovení, když dispoziční právo se žalobou má žalobkyně a souhlasu žalovaného s tímto úkonem nebylo zapotřebí.13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.14. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný (jiný účastník řízení).15. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzoval, zda žaloba byla podána z tohoto procesního hlediska důvodně