9 C 328/2024-39 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ), původním věřitelem a postupitelem (dále též právní předchůdkyně žalobkyně), a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr v konečné výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěru prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalované ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl z důvodu nejasného právního posouzení.4. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaná nedostavila, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o.s.ř.“). Žalobkyně byla z jednání omluvena, když souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, , včetně soupisu postupovaných pohledávek, na jejichž základě žalovaná pohledávka včetně příslušenství postupně přešla z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v předloženém Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, .6. Z předložené smlouvy, označené jako „, Anonymizováno, - úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne , datum, “, Standardních informací o spotřebitelském úvěru a Standardních podmínek bylo soudem zjištěno, že jakožto věřitel/zprostředkovatel úvěru je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně, jako klient žalovaná. Dle této smlouvy měla žalovaná souhlasit s uzavřením úvěrové smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně, která bude upravovat revolvingový úvěr s tím, že smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou. Termín splatnosti byl uveden jako patnáct dnů od data výpisu, maximální úvěrový limit byl stanoven na , částka, . Výpůjční úroková sazba byla uvedena ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, RPSN bylo uvedeno ve výši 299,98 %. Celková splatná částka byla uvedena ve výši , částka, . Dále bylo uvedeno, že úvěr bude splácen v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby.7. Z listiny Platební informace bylo soudem zjištěno, právní předchůdkyně žalobkyně vedla u žalované transakce pod variabilním symbolem , var. symbol, s tím, že dne , datum, byl proveden výběr ve výši , částka, , dne , datum, a , datum, byla zaúčtována náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a dne , datum, byla zaúčtována částka úroků za období čerpání ve výši , částka, . Jako bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně byl uveden účet č. , č. účtu, .8. Z listiny , Anonymizováno, soud zjistil, že u jména žalované je uvedeno číslo bankovního účtu č. , č. účtu, . Žádné další skutečnosti soud z dané listiny nezjistil.9. Z listiny nazvané , Anonymizováno, , jakož i z neoznačené listiny založené na č.l. 21 soudního spisu, nebylo soudem zjištěno ničeho.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , jakož i z podacího lístku, bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů.11. Z vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, , vyžádaného soudem postupem dle § 128 o.s.ř., bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, (běžný účet) byla žalovaná, avšak v daném období nebyly na daný účet pod variabilním symbolem , var. symbol, poukázány žádné platby.12. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vyžádaného soudem postupem dle § 128 o.s.ř. od , právnická osoba, , bylo zjištěno, že tento účet je veden na majitele, žalovanou, přičemž dne , datum, byla na účet připsána příchozí úhrada okamžitá z účtu , č. účtu, s názvem , Anonymizováno, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .13. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.17. Ustanovení § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.18. Podle § 1824 a násl. o.z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.19. V návaznosti na účinnost nařízení , Anonymizováno, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie, nabyl ke dni , datum, účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).20. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.21. Aby se tedy žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné proká