10 C 170/2025-33 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že od , datum, není vlastníkem ve výroku pod bodem I specifikovaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, . K uplatněnému nároku žalobkyně uvedla, že na základě kupní smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne , datum, a úhrady kupní ceny došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Dle čl. 1.4. kupní smlouvy byla žalovaná povinna zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě 10 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalovaná tento přepis nezajistila. S ohledem na její dlouhodobou nečinnost a nesplnění podmínek pro registraci motorového vozidla žalobkyně navrhuje, aby soud určil, že vlastníkem motorového vozidla dnem podpisu kupní smlouvy není žalobkyně, což umožní následný zápis změny v registru vozidel bez součinnosti žalované. Naléhavý právní zájem žalobkyně dovozuje z toho, že jí hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích, když nový vlastník motorového vozidla své povinnosti neplní. Odpovědnost za případné dopravní přestupky spadá na žalobkyni, která je v registru vozidel stále vedena jako vlastník i provozovatel dotčeného motorového vozidla, když tento údaj v registru vozidel odporuje skutečnému stavu. Tuto svoji argumentaci žalobkyně v návrhu blíže rozvedla.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Z kupní smlouvy o prodeji automobilu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako prodávajícím a žalovanou jako kupujícím a jejím předmětem byl prodej výše specifikovaného silničního vozidla za celkovou cenu , částka, . Nedílnou součástí této kupní smlouvy jsou též prohlášení zákazníka o souhlasu se zpracováním osobních údajů.4. Z protokolu o předání vozidla ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne došlo k předání žalobkyní shora zmíněnou kupní smlouvou prodávaného vozu a jeho převzetí žalovanou.5. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jde o fakturaci výše uvedeného osobního motorového vozidla, přičemž faktura zní na částku , částka, se splatností , datum, . Z kopie příjmového pokladního dokladu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že jde o stvrzenku přijetí částky ve výši , částka, v hotovosti ze strany žalované.6. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že se jím žalobkyně v právním zastoupení obrací na žalovanou s výzvou k úhradě smluvní pokuty a dále s výzvou k zajištění přepisu předmětného vozidla, resp. splnění registrační povinnosti. Dopis je adresován žalované a byl odeslán na její adresu dne , datum, (doloženo podacím lístkem).7. Soud zvážil argumentaci účastníků i výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnictví je důvodná.8. Soud nejdříve zkoumal, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném (negativním) určení vlastnického práva (§ 80 o. s. ř.) a dospěl ke kladnému závěru. V žalobkyní odkazovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 ze dne , datum, (č. 470/2021 Sb.; N 196/109 SbNU 117) Ústavní soud řešil problematiku pravidel pro zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. V citovaném nálezu vyslovil názor, že je mimo jiné třeba, aby orgány veřejné moci umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, neboť jedině tak lze zajistit, aby se důsledky ustanovení § 8a odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. (v tehdy platném znění) negativně nepromítly do jeho právní sféry (srov. bod 55 cit. nálezu). Ústavní soud tedy výslovně připustil podání negativní určovací žaloby, tj. že žalobce jako dosavadní (resp. dosud evidovaný) vlastník vozidla ve skutečnosti již jeho vlastníkem není. Podle soudu zůstává tato možnost zachována i po novelizaci zákona č. 56/2001 Sb. v jeho ustanoveních týkajících se zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel.9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky účinně došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému osobnímu automobilu z žalobkyně na žalovanou. K tomuto vývodu soud dospěl na základě předložené kupní smlouvy, protokolu o předání vozidla a konečně i dokladu o zaplacení kupní ceny, z nichž vyplynulo, že došlo ke koupi a převzetí shora specifikovaného silničního vozidla žalovanou, která se tak dnem , datum, stala jeho vlastníkem. Počínaje tímto dnem tedy žalobkyně naopak už jeho vlastníkem není.10. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě na určení vlastnictví k předmětnému osobnímu automobilu zcela vyhověl.11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na plném procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaná je tudíž povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.12. Náklady řízení právně zastoupené žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ‬ Kč sestávající z 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) při sazbě mimosmluvní odměny , částka, za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Dále náklady řízení žalobkyně tvoří náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši , částka, . Konečně advokátovi žalobkyně přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady jeho hotových výdajů ve výši , částka, (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky , částka, .13. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.